Apple kupuje firmu, která umí číst ze rtů
Když technologická firma zaplatí balík dolarů za startup, který nikomu neřekne, co přesně dělá, obvykle to znamená, že jde buď o geniální technologii, nebo o ještě geniálnější prezentaci pro investory. V případě Applu to nejspíš bude obojí.
Americký technologický gigant Apple koupil izraelský startup Q.AI, jehož technologie dokáže analyzovat mikropohyby obličeje a převádět je na takzvaný silent speech, tedy komunikaci bez mluvení. Jinými slovy – zařízení pozná, co chcete říct, ještě dřív, než to řeknete, a ideálně bez toho, aby si toho všiml kdokoli jiný. Cena? Podle lidí obeznámených s transakcí zhruba dvě miliardy dolarů.
Zatímco konkurence se předhání v tom, čí umělá inteligence mluví lidštěji, Apple zjevně sází na opačný přístup. Nejlepší asistent je ten, který nemluví vůbec. Každý, kdo někdy zkusil použít hlasového asistenta v otevřené kanceláři nebo ve veřejné dopravě, ví, že hlavní překážkou dávno není kvalita rozpoznávání řeči. Tou je sociální situace. Mluvit nahlas na zařízení před ostatními lidmi je pro většinu uživatelů nepřirozené a často i lehce trapné. Právě proto zůstávají hlasové funkce v praxi málo využívané. Q.AI tenhle problém řeší jinak. Umožňuje komunikovat s umělou inteligencí bez hlasu, jen pomocí mikropohybů obličeje. Když nic neříkáte, nic na sebe neprozrazujete a okolí si ničeho nevšimne.
Technologie tak neřeší jen to, co zařízení dokáže, ale i to, zda ho lidé skutečně chtějí používat. Patenty startupu naznačují využití v chytrých brýlích nebo sluchátkách. Uživatel by tak mohl komunikovat s AI pouze prostřednictvím jemných pohybů obličeje, aniž by na sebe jakkoli upozorňoval.
Souboj o rozhraní
Akvizice přichází v momentě, kdy se celý technologický sektor znovu snaží definovat, jak má vypadat osobní zařízení v éře umělé inteligence. Po letech, kdy dominovaly displeje a dotykové ovládání, se pozornost přesouvá k takzvaným AI wearables, což jsou zařízení, jež mají fungovat průběžně, nenápadně a ideálně bez nutnosti neustálé pozornosti uživatele.
Meta v tomto směru zaznamenala první hmatatelný úspěch s chytrými brýlemi Ray-Ban, které kombinují kameru, sluchátka a přístup k AI asistentovi. Google a Snap mezitím připravují vlastní generaci chytrých brýlí a OpenAI experimentuje s novým hardwarem určeným přímo pro komunikaci s ChatGPT. Všechny tyto projekty spojuje stejná ambice: najít rozhraní přibližující AI každodennímu používání, aniž by uživatel musel neustále sahat po telefonu.
Apple přitom dlouhodobě čelí kritice, že v oblasti AI zaostává. Modernizovaná Siri se zpožďuje, a i proto firma uzavřela partnerství s Googlem, jehož modely Gemini dnes pohánějí část služeb Apple Intelligence. Q.AI tak nemá být odpovědí na otázku, co AI říká, ale spíše na to, jak se s ní mluví.
Pro Apple jde o druhou největší akvizici v historii hned po koupi Beats za tři miliardy v roce 2014. Firma přitom dlouhodobě preferuje menší, nenápadné nákupy talentu a technologií. Když už Apple zaplatí miliardy, obvykle věří, že kupuje něco opravdu výjimečného. Podobný scénář už jednou vyšel.
Izraelský startup PrimeSense koupený Applem v roce 2013 se stal technologickým základem Face ID. Q.AI by mohl sehrát podobnou roli v další generaci zařízení, kde se rozhraní přesune z prstů a hlasu přímo na obličej. Jedním ze zakladatelů Q.AI je Aviad Maizels, spoluzakladatel PrimeSense, což naznačuje, že Apple v tomto případě nekupuje jen technologii, ale i ověřenou zkušenost s jejím převedením do masového produktu. Apple si zjevně nemyslí, že budoucnost patří hlasu. Má za to, že patří neviditelnému ovládání, které nebude rušit, obtěžovat ani upozorňovat na svou existenci. A pokud je pravda, že nejlepší technologie je ta, jíž si nevšímáme, pak dvě miliardy dolarů za ticho možná nejsou vůbec přehnaná cena.
