MMF varuje: konflikt tlumí růst, inflace znovu sílí
Globální ekonomika zpomaluje a inflace roste. Konflikt na Blízkém východě podle MMF otevírá scénáře hlubšího otřesu.
Světová ekonomika čelí nové zátěži. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své aktuální prognóze varuje, že válka s Íránem a narušení energetických dodávek zpomalí růst a zvýší inflaci.
Podle hlavního ekonoma MMF Pierra-Oliviera Gourinchase hrozí v případě pokračujících bojů „vážná energetická krize“. Klíčovým rizikem je uzavření Hormuzského průlivu a poškození infrastruktury v regionu zásadním pro globální dodávky.
I optimistický scénář znamená zhoršení
MMF počítá s tím, že globální ekonomika letos poroste o 3,1 procenta, tedy o 0,2 bodu méně než v lednu. Inflace má zároveň dosáhnout 4,4 procenta, což je o 0,6 bodu více oproti předchozímu odhadu. To vše při předpokladu, že konflikt bude omezený a narušení dodávek energie poleví do poloviny roku.
„Část škod už vznikla,“ upozorňuje Gourinchas i pro případ trvajícího příměří. Růst by tak zůstal pod dlouhodobým průměrem.
Riziko stagflace při delším konfliktu
Vedle základního scénáře připravil MMF i varianty výrazně horšího vývoje. Pokud by konflikt trval déle a ceny energií dále rostly, globální růst by mohl klesnout na 2,5 procenta, zatímco inflace by dosáhla 5,4 procenta.
V případě rozsáhlejšího poškození energetické infrastruktury by dopady byly ještě silnější: růst by zpomalil na dvě procenta a inflace by do roku 2027 překročila šest procent. Taková kombinace nízkého růstu a vysoké inflace odpovídá scénáři stagflace.
Rozsah dopadů podle MMF závisí především na délce konfliktu a rychlosti obnovení dodávek energií. Bez války by fond svou prognózu naopak zlepšil.
Tlak na centrální banky a vlády
MMF identifikuje tři hlavní kanály dopadu. Vyšší ceny surovin představují klasický nabídkový šok: zdražují výrobu, narušují dodavatelské řetězce a snižují kupní sílu domácností.
Druhým rizikem je vznik mzdově-inflační spirály, pokud se firmy a zaměstnanci pokusí kompenzovat ztráty. Třetím efektem může být zpřísnění měnové politiky – centrální banky by kvůli inflaci zvýšily sazby, což by dále brzdilo ekonomiku.
Dopady se liší podle regionů. Nejvíce ohrožené jsou rozvojové a rozvíjející se ekonomiky závislé na dovozu surovin. MMF proto počítá s možnou pomocí v rozsahu 20 až 50 miliard dolarů.
Ve Spojených státech fond nadále očekává relativně silný růst 2,3 procenta, podpořený investicemi do umělé inteligence. Eurozóna má růst o 1,1 procenta.
MMF vyzývá centrální banky k „bdělosti“ a připravenosti zasáhnout proti inflaci i za cenu slabšího růstu. Vlády by měly pomoc kvůli drahým energiím cílit na nejzranitelnější skupiny a financovat ji v rámci stávajících rozpočtů.
Další vývoj tak bude záviset na průběhu konfliktu a reakci hospodářské politiky. Rozhodující roli sehrají centrální banky a vlády při vyvažování inflace a ekonomického růstu.
