Ruská centrální banka znovu snižuje sazby. Inflace polevuje, ekonomika zůstává pod tlakem

Ruská centrální banka rozhodla o dalším uvolnění měnové politiky. Základní sazbu snížila z 16,5 na 16,0 procenta. Jde o pokračování cyklu započatého v létě, kdy se začala inflace po loňském prudkém růstu postupně zmírňovat. V roce 2024 přitom sazby vystoupaly až na 21 procent, což byla nejvyšší hodnota od počátku tisíciletí.

Rozhodnutí odpovídalo očekávání trhu. Ekonomové oslovení agenturou Reuters předpokládali zachování tempa opatrných kroků a výhledově počítají s dalším snižováním sazeb v průběhu příštího roku, potenciálně až k úrovni kolem dvanácti procent. Centrální banka tím signalizuje, že považuje dosavadní zpomalení cenových tlaků za relativně stabilní, nikoli však definitivní.

Inflace klesá, struktura tlaku zůstává

Vladimir Putin krok banky veřejně podpořil. Na výroční tiskové konferenci uvedl, že postup považuje za rozumný a obezřetný a zdůraznil formální nezávislost měnové autority. Podle něj je cílem zabránit opětovnému zrychlení inflace, nikoli krátkodobě podpořit růst za cenu cenové nestability.

Inflace v Rusku skutečně v posledních měsících zpomalila. V listopadu meziročně dosáhla 6,64 procenta, zatímco v říjnu činila 7,71 procenta. Centrální banka nyní odhaduje celoroční inflaci v pásmu 6,5 až 7,0 procenta, po loňských 9,52 procentech. Zároveň ale upozorňuje, že inflační očekávání domácností i firem se v posledních měsících mírně zvýšila, což omezuje prostor pro rychlejší uvolnění politiky.

Tlak podniků a limity měnové politiky

Podnikatelský sektor zůstává k nastavení sazeb kritický. Řada firem upozorňuje, že úvěry jsou při současné úrovni příliš drahé a brzdí investice i obnovu růstu. Podle jejich zástupců by ekonomika potřebovala sazby v rozmezí dvanácti až čtrnácti procent, aby se úvěrová aktivita výrazněji oživila. Centrální banka však takový postup zatím odmítá jako předčasný.

Důvodem je i struktura inflačních tlaků. Po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022 byla ruská ekonomika přeorientována na válečný režim. Mobilizace a odliv pracovní síly zvýšily mzdové náklady zejména mimo zbrojní sektor. Firmy vyšší náklady promítají do cen, takže inflaci dnes v Rusku formuje spíše trh práce než poptávka.

Další kroky měnové politiky tak budou záviset na tom, zda se zpomalení inflace ukáže jako trvalé a zda se podaří stabilizovat inflační očekávání. O směru rozhodování bude v příštích měsících rozhodovat centrální banka, která zatím dává přednost postupnému a kontrolovanému uvolňování před rychlými zásahy.