Japonská centrální banka zvyšuje sazby nejvýrazněji za tři dekády

Japonská centrální banka provedla nejvýznamnější změnu své měnové politiky za poslední desetiletí. Bank of Japan zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od roku 1995. Rozhodnutí bylo jednomyslné a signalizuje odklon od dlouhodobé politiky extrémně nízkých sazeb.

Bezprostřední reakce finančních trhů byla tlumená. Japonský jen vůči dolaru oslabil a obchodoval se kolem 156 jenů za dolar, což naznačuje, že investoři se zvýšením sazeb počítali. Navzdory kroku zůstává nominální úrokové zatížení v Japonsku výrazně pod aktuální inflací, a měnové podmínky tak zůstávají uvolněné.

Normalizace po dekádách deflace

Guvernér Kazuo Ueda opírá obrat o přesvědčení, že inflace se stabilizuje v blízkosti dvouprocentního cíle. Klíčový inflační ukazatel dosáhl v listopadu tří procent a drží se poblíž cíle už 44 měsíců v řadě. Podle banky by při naplnění prognózy mohly následovat další kroky.

Analytici Nomura upozorňují, že pomalé tempo by mohlo vyvolat dojem zpoždění za inflační realitou. Očekávání růstu cen se podle nich zvýšila a reálné sazby zůstávají nízké, což dává prostor k dalším úpravám v pravidelných intervalech, zhruba po šesti měsících.

Politické a globální souvislosti

Obrat znamená symbolický konec deflační éry po prasknutí realitní bubliny v 90. letech, míní analytici Citigroup. K rozhodnutí přispěly i silné mzdové dohody a závěr, že obchodní politika Spojených států zatím japonskou ekonomiku citelně nepoškodila. Politické výhrady vůči vyšším sazbám ustoupily obavám z přetrvávající inflace a slabého jenu.

V mezinárodním srovnání zůstává Japonsko výjimkou. Zatímco Tokio sazby zvyšuje, americká centrální banka je snižuje, čímž se úrokový diferenciál s USA zúžil. Podle analytiků to však zatím nestačí k trvalému obratu na devizovém trhu a posílení jenu by mělo být spíše postupné.

Další vývoj bude záviset na tom, zda se potvrdí inflační výhled a růst mezd. O tempu normalizace tak bude rozhodovat kombinace domácích dat a globálních finančních podmínek, přičemž banka si ponechává prostor reagovat krok za krokem.