Zrušená cla? Pro automobilky jen zdánlivá úleva
Nejvyšší soud USA zastavil významnou část cel, která zavedl Donald Trump. Pro německé automobilky to však nepředstavuje žádné uvolnění tlaku. Sektorové tarify na dovoz vozidel zůstávají nedotčeny a prezident naznačuje, že může sáhnout k dalším nástrojům.
Podle pátečního rozhodnutí nejvyššího soudu platí, že cla zavedená na základě zákona International Emergency Economic Powers Act z roku 1977 nejsou přípustná. Tento předpis umožňuje prezidentovi v mimořádných situacích zasahovat do hospodářských vztahů. Podle soudu však neposkytuje oporu pro plošné dovozní tarify.
Pro automobilový průmysl je však rozhodnutí bez přímého dopadu. Cla na automobily a díly byla totiž odvozena z jiného právního rámce, konkrétně z paragrafu 232 zákona Trade Expansion Act. Ten umožňuje zavést sektorová opatření, pokud jsou dovozy posouzeny jako hrozba pro národní bezpečnost. O této právní oporě soud vůbec nerozhodoval.
Zátěž pro zisky přetrvává
Zvláštní přirážky na dovoz automobilů tak zůstávají v platnosti. Od dubna do července 2025 činilo clo na dovoz z EU 27,5 procenta, od srpna kleslo na 15 procent. Před Trumpovým nástupem přitom činilo 2,5 procenta.
Pro německé výrobce představují tato cla významný tlak na marže. Ceny na americkém trhu nelze zvýšit v plném rozsahu, aniž by utrpěla poptávka. Mercedes-Benz uvedl, že americká cla loni snížila jeho provozní zisk přibližně o jednu miliardu eur. EBIT skupiny dosáhl 5,82 miliardy eur, meziročně o 57 procent méně. Protože podnik před zavedením cel urychlil dodávky do USA, očekává letos vyšší zatížení.
Volkswagen počítá pro rok 2025 s dopadem až pět miliard eur. Zvlášť citelně jsou zasaženy značky Audi a Porsche, které na rozdíl od BMW a Mercedesu nemají vlastní výrobní závody v USA. Každý dovezený vůz tak podléhá clu. Samotné Audi vyčíslilo ztrátu na 1,3 miliardy eur.
BMW při prezentaci devítiměsíčních výsledků uvedlo, že obchodní bariéry snížily marži automobilové divize přibližně o 1,5 procentního bodu. BMW i Mercedes sice v USA vyrábějí zejména SUV modely určené i pro export, klíčové sedany jako třída C či řada 3 se však nadále dovážejí z Evropy a clo se na ně vztahuje.
Relativně nejvíce je podle podílu na prodejích vystaveno Porsche. V roce 2025 vyvezlo z Německa do USA téměř 72 tisíc vozů, což odpovídá zhruba 26 procentům celosvětového odbytu. Audi dodalo přibližně 166 tisíc vozů, asi deset procent svého prodeje. Mercedes dovezl do USA více než 214 tisíc vozů, z toho přes 175 tisíc z Německa.
Bílý dům zvažuje další kroky
Donald Trump označil rozsudek za „ostudu“ a avizoval možnost zavedení dalších cel ve výši deseti procent na jiném právním základě. „Budou využity jiné možnosti, které nahradí ty, jež soud mylně odmítl,“ uvedl. Budoucí tarify by podle něj mohly být i vyšší.
Právníci očekávají, že administrativa sáhne právě k nástrojům, které jí umožňují sektorová opatření. „Předpokládáme, že vláda využije jiné právní instrumenty,“ uvedl Manny Schoenhuber z advokátní kanceláře Nelson Mullins. Cílem má být pokračování stávající celní politiky jinou cestou.
Automobilky se k rozhodnutí vyjadřovaly zdrženlivě. Shodně uvádějí, že se pro ně situace fakticky nemění. Svaz automobilového průmyslu VDA zdůraznil, že americká cla zůstávají citelnou zátěží a že Evropská unie by měla usilovat o zlepšení podmínek transatlantického obchodu.
Spojené státy přesto zůstávají pro BMW, Mercedes i Volkswagen klíčovým trhem vedle Evropy a Číny. BMW zde loni prodalo rekordní počet vozů a všechny tři koncerny považují USA za růstový region. Další vývoj bude záviset na tom, jaké pravomoci prezident skutečně využije a zda budou soudy jeho postup znovu přezkoumávat.
