Komu má pomoct regulace prodeje půdy
Nejdřív předkupní právo na zemědělskou půdu, teď už jen oznamovací povinnost. Babišova vláda couvá ze záměru zasáhnout do vlastnických práv. I přesto malí sedláci hrozí protesty.
Zhruba 2 300 hektarů obdělává rodinná firma Agra Řisuty, z čehož necelou tisícovku vlastní. Zbytek má v pachtu a hospodaření na cizí půdě tak musí řešit s tisíci propachtovateli. Jeden z dvacetihektarových lánů může mít dokonce stovky majitelů. „Ti vlastníci jsou často velmi odtržení od té půdy, protože ji někde zdědili nebo nějakým způsobem k ní přišli a často ani nevědí, kde ji mají. Kdežto my jsme ti, kteří na té půdě dlouhodobě hospodaří, desítky let, staráme se o ni, investujeme do ní, takže si myslím, že bychom měli mít v případě, že ji vlastník chce prodat, aspoň možnost půdu odkoupit,” říká hlavní agronom společnosti Vítězslav Krček.
Inspirací by prý mohly být některé evropské země, které z pozice státu prodej zemědělských pozemků regulují. Velmi často se podle něj také stává to, že majitel půdy naletí spekulantům, kteří rozesílají dopisy po domácnostech s lákavými nabídkami na odkup půdy. Nezřídka takové půdní fondy cílí na starší propachtovatele, kteří mohou případnému prodeji snadněji podlehnout. Plochy pak spekulanti často nabízejí k odkupu nazpět hospodařícímu subjektu. „Oni odkoupí od původního vlastníka půdu třeba za 25 korun za metr a následně nám přijde od nich dopis, že nám ji přeprodají za 50 korun nebo i dráž,“ stěžuje si Krček.
