Sedmička se rozchází. Na Wall Street končí éra technologických gigantů

Na Wall Street přestává platit jednoduché pravidlo: kdo koupil akcie největších technologických firem, nemohl příliš šlápnout vedle. Páteční výprodej, při němž technologický index Nasdaq 100 ztratil 3,5 procenta po čtvrtečním poklesu o 1,4 procenta, ukázal, že investoři začínají být vybíravější. A některé z dosavadních burzovních hvězd to stojí stovky miliard dolarů.

Nejtvrdší ránu utržil Alphabet, mateřská společnost Googlu. Jeho akcie se ve čtvrtek propadly o 12 procent a tržní hodnota firmy se během jediného dne snížila o 482 miliard dolarů. Meta, vlastník Facebooku, ztratila od zveřejnění čtvrtletních výsledků rovněž 12 procent. Amazon v pátek oslabil v jednu chvíli téměř o šest procent. Trojice tak dohromady přišla o bezmála 700 miliard dolarů tržní kapitalizace. Problémem přitom nejsou jen výsledky samotné. Mění se způsob, jakým investoři technologické giganty posuzují.

Sedm akcií, které už netáhnou za jeden provaz

Alphabet, Amazon a Meta tvoří spolu s Applem, Microsoftem, Nvidií a Teslou skupinu známou jako Magnificent Seven, tedy velkolepá sedmička. Přezdívka nebyla přehnaná. Sedm společností dokázalo po léta táhnout americké akciové indexy k novým rekordům téměř bez pomoci zbytku trhu. Jen v roce 2023 se postaraly o 70 procent celoročního růstu indexu S&P 500.

Nyní se však ukazuje, že sedm velkých technologických firem nemusí znamenat sedm stejně dobrých investic. „Éra Magnificent Seven jako jednotné skupiny burzovních premiantů je zřejmě u konce,“ říká analytik Sören Hettler. Čísla mu dávají za pravdu.

Podle analýzy cenového vývoje se akcie sedmičky v posledních týdnech pohybovaly odlišněji než kdykoli za nejméně deset let. Ukazuje to šedesátidenní klouzavá korelace, která měří podobnost jejich cenových pohybů. Výpočet porovnává všech 21 možných dvojic akcií. Hodnota plus jedna představuje dokonale shodný pohyb, minus jedna přesně opačný.

Dříve korelace dosahovala téměř 0,8. V polovině října letošního roku klesla na 0,12 a naposledy se pohybovala kolem 0,2. To je stále hluboko pod dlouhodobým průměrem 0,49. Akcie, které se kdysi pohybovaly téměř společně, se začínají vydávat vlastními směry.

Rozdíly jsou patrné také ve výnosech. Podle Hettlera letos zatím pouze dvě ze sedmi společností překonaly index S&P 500. Tři dokonce vykazují proti začátku roku zřetelnou ztrátu. Příslušnost k elitnímu klubu přestává být zárukou burzovního úspěchu.

Investiční stratég Ulrich Stephan vidí příčinu především v umělé inteligenci. Čtyři roky po zveřejnění ChatGPT, které odstartovalo investiční horečku kolem této technologie, začíná trh mnohem pozorněji rozlišovat mezi strategiemi jednotlivých společností. Dříve stačilo být velkou technologickou firmou s příslibem růstu. Nyní investoři stále častěji požadují důkaz, že umělá inteligence dokáže také vydělávat.

Umělá inteligence mění pravidla hry

Velkolepá sedmička nikdy netvořila jednotné odvětví. Její členové dominovali různým trhům, na nichž disponovali téměř monopolním postavením. Alphabet ovládal internetové vyhledávání, Amazon elektronický obchod, Apple vybudoval uzavřený ekosystém kolem iPhonu a Meta kontrolovala rozsáhlé sociální sítě. Microsoft dominoval operačním systémům pro osobní počítače a kancelářskému softwaru, Nvidia grafickým čipům a Tesla elektromobilům.

Právě tato odlišnost pomáhala vysvětlit jejich souběžný vzestup. Úspěch jedné firmy zpravidla neznamenal bezprostřední neúspěch jiné. Umělá inteligence však tento komfort narušuje. Technologické skupiny, které se dříve pohybovaly na oddělených trzích, se stále častěji střetávají při vývoji jazykových modelů, provozování datových center nebo poskytování výpočetního výkonu.

Výsledky Alphabetu naznačují, jak nepříjemná může tato změna být. Příjmy z reklamy spojené s internetovým vyhledáváním zaostaly za očekáváním, mimo jiné kvůli rostoucí konkurenci nástrojů umělé inteligence. Meta mezitím představila vlastní nový jazykový model Muse. Technologie, která měla otevřít další období společného růstu, tak zároveň vytváří nové soupeře.

„Doba, kdy trh s těmito společnostmi zacházel převážně jako s homogenním blokem, se pravděpodobně chýlí ke konci,“ soudí Peter Reichel, hlavní investiční stratég společnosti Oddo BHF.

Nejzřetelnější je nový konkurenční boj v cloudových službách. Alphabet, Amazon, Microsoft a Meta provozují rozsáhlou infrastrukturu datových center, která prostřednictvím internetu poskytují výpočetní kapacitu, úložiště a software. Rozmach umělé inteligence slibuje prudký růst poptávky. Má to však háček: aby firmy mohly tuto poptávku uspokojit, musí nejprve investovat astronomické částky.

Podle údajů Bloombergu by čtveřice měla ve svých současných účetních letech vydat na investice dohromady 754 miliard dolarů. Před rokem to bylo 409 miliard dolarů, před třemi lety pouhých 157 miliard. Za tak krátkou dobu se tedy investiční výdaje zvýšily téměř pětinásobně. Technologický byznys, dlouho oceňovaný také pro schopnost vytvářet vysoké zisky bez srovnatelně nákladného rozšiřování fyzické infrastruktury, se stává mnohem kapitálově náročnějším.

Investiční horečka dostává účet

Důsledky jsou patrné v peněžních tocích. Alphabet, Amazon i Meta vykázaly v posledním čtvrtletí záporný volný peněžní tok, tedy ukazatel hotovosti zbývající po provozních výdajích a investicích. Jinými slovy, vynaložily více hotovosti, než v tomto období vytvořily. To samo o sobě neznamená, že jsou ztrátové. Znamená to však, že financování budoucího růstu stále výrazněji zatěžuje jejich současné peněžní prostředky.

Investoři dosud vysoké výdaje na umělou inteligenci často vnímali jako důkaz ambicí. Nyní se začínají ptát, zda byly rozumné. „Stále méně je zajímá, kdo do umělé inteligence investuje nejvíce. Chtějí vědět, kdo dokáže tyto investice proměnit v růst, volný peněžní tok a atraktivní návratnost kapitálu,“ vysvětluje Reichel.

Právě tato změna pomáhá objasnit rozdílné reakce na čtvrtletní výsledky. Zatímco Alphabet, Amazon a Meta čelily prudkému poklesu akcií, Microsoft se obchodoval téměř beze změny. Apple od začátku roku posílil o 27 procent, přestože byl v minulých letech kritizován za to, že do umělé inteligence investuje příliš opatrně. Zdrženlivost, kterou investoři dříve považovali za slabinu, už tedy nemusí být automatickou nevýhodou.

Podle Hettlera investoři začínají jednotlivé společnosti posuzovat především podle udržitelnosti jejich výnosů a schopnosti obhájit mimořádně vysoké investice budoucími zisky. Reichel proto hovoří o „trhu výběru“, v němž samotná příslušnost k technologické elitě nestačí. Stephan k tomu dodává, že společnosti s rostoucími výdaji a klesajícím, případně záporným volným peněžním tokem jsou méně atraktivní než podniky se silnějšími finančními ukazateli.

Pro investory to ovšem nemusí být špatná zpráva. Stephan upozorňuje, že zajímavé příležitosti vznikají napříč celým hodnotovým řetězcem umělé inteligence. Rozhodující bude výběr společností odpovídající ochotě podstupovat riziko a dostatečné rozložení investic. Vsadit všechno na sedm největších technologických jmen může být méně spolehlivou strategií než v minulosti.

Další čtvrtletní výsledky ukážou, zda gigantické investice začnou přinášet odpovídající peněžní výnosy. Firmy budou muset přesvědčit akcionáře nejen o tom, že dokážou vybudovat infrastrukturu pro umělou inteligenci, ale také že na ní mohou dostatečně vydělat. Velkolepá sedmička může zůstat velkolepá svou velikostí. O burzovním úspěchu jejích členů se však bude stále více rozhodovat jednotlivě.