Inflace v eurozóně je 4 %. ECB míří k vyšším sazbám

Inflace v eurozóně v říjnu dosáhla čtyř procent, poprvé za tři roky. Podle středečního předběžného odhadu Eurostatu zdražilo zboží a služby proti stejnému měsíci loňského roku o 4,0 procenta, zatímco v září činilo tempo růstu cen 3,8 procenta. Ekonomové další zrychlení očekávali a své prognózy nedávno zvýšili kvůli cenovým tlakům v některých členských zemích. V Itálii například inflace vyskočila na 5,6 procenta.

Nová čísla posilují očekávání, že Evropská centrální banka (ECB) na prosincovém zasedání znovu zvýší úrokové sazby. Od rozhodnutí ji dělí zhruba pět týdnů a cenový růst zřejmě začne polevovat nejdříve na jaře 2027. ECB přitom usiluje o dvouprocentní inflaci. Po případném prosincovém kroku by její depozitní sazba dosáhla 2,75 procenta. „Dnešní inflační údaje přiblížily centrální banku prosincovému zvýšení sazeb,“ uvedl hlavní ekonom ING Carsten Brzeski. Podle ekonomky německé rozvojové banky KfW Stephanie Schoenwaldové by ECB mohla od zvýšení odradit už jen výrazně horší hospodářská situace.

V radě ECB sílí tlak na další zásah

Prezidentka ECB Christine Lagardeová už po měnovém rozhodnutí z minulého týdne neobvykle otevřeně naznačila další zvýšení sazeb. Ještě rozhodněji se vyjadřují někteří členové Rady guvernérů ECB, která o úrocích rozhoduje. Prezident německé Bundesbanky Joachim Nagel v úterý zopakoval, že zvýšení je „velmi pravděpodobně nezbytné“. Pokud se inflační výhled podstatně nezlepší, podle něj se mu banka sotva vyhne. Guvernér rakouské centrální banky Martin Kocher zase upozornil, že inflační rizika jednoznačně vzrostla.

Slovenský guvernér Peter Kazimír ve svém blogovém příspěvku nazvaném „Hranice trpělivosti“ posunul debatu ještě dál. Podle něj už nejde tolik o to, zda budou další zvýšení úroků nutná, ale spíše o jejich rozsah. „Trhy možná stále podceňují, co bude zapotřebí,“ napsal. Stejně jako Nagel a Kocher má i Kazimír při rozhodování ECB o sazbách hlas. Jejich výroky ukazují, že spor se postupně přesouvá od prosincového kroku k otázce, jak dlouho bude zpřísňování pokračovat.

Trhy čekají více zvýšení než většina ekonomů

Na termínových trzích se nyní počítá se dvěma až třemi dalšími zvýšeními sazeb během jednoho roku. Klíčová sazba ECB, která nyní činí 2,5 procenta, by se tak dostala nad tříprocentní hranici. Většina ekonomů ovšem považuje taková očekávání za přehnaná a předpokládá, že konec cyklu zvyšování úroků už není daleko.

„Prosincové zvýšení bude dál na vrcholu seznamu úkolů ECB,“ říká hlavní ekonom Bethmann HAL Bank Alexander Krüger. Další zpřísňování by ale podle něj bylo obtížné, protože by stále výrazněji brzdilo hospodářství. Andrew Kenningham, hlavní evropský ekonom Capital Economics, rovněž předpokládá už jen jeden prosincový krok. Investoři podle něj přeceňují, jak vysoko ECB se sazbami zajde. Podobně uvažuje analytička DWS Ulrike Kastensová: větší důraz centrální banky na zpřísňující se podmínky financování podle ní naznačuje méně zvýšení, než s jakými počítají trhy.

Také Kristian Tödtmann ze společnosti Deka, která spravuje fondy německých spořitelen, považuje tržní očekávání za nejistá. Aby ECB zvýšila úroky na tři procenta či výše, musely by podle něj rychleji růst mzdy. Dosavadní údaje to ovšem nepotvrzují. Ve středu aktualizovaný ukazatel ECB Wage Tracker, který sleduje již sjednané mzdové dohody, zatím pro příští rok nenaznačuje zrychlování růstu mezd.

Jiný výhled nabízí Kamil Kovar z Moody’s Analytics. Při solidním hospodářském růstu a dále rostoucí inflaci podle něj ECB zvýší sazby nejen v prosinci, ale pravděpodobně také v březnu, a teprve potom cyklus ukončí. Se dvěma dalšími zvýšeními v přibližně čtvrtletních rozestupech počítá také hlavní ekonom Allianz Global Investors Christian Schulz.

Rozhodující bude přenos drahé energie do cen a mezd

Hlavním motorem inflace zůstávají ceny energií, které byly v říjnu téměř o 21 procent vyšší než před rokem. Po vyloučení energií a kolísavých cen potravin je cenový tlak několik měsíců poměrně stabilní, stále ale převyšuje cíl ECB. Takzvaná jádrová inflace v říjnu dosáhla 2,5 procenta.

Centrální bankéři se obávají, že vyšší náklady na energii bude přenášet na zákazníky stále více podniků a zaměstnanci začnou požadovat odpovídající růst mezd. Právě tyto nepřímé a druhotné efekty by mohly udržovat inflační tlaky i v dalších měsících. Před prosincovým zasedáním proto zůstává otevřená nejen otázka dalšího zvýšení sazeb, ale především pokračování tohoto postupu v roce 2027. O tom, zda převáží obavy z inflace, nebo z oslabení ekonomiky, bude rozhodovat Rada guvernérů ECB na základě dalšího vývoje cen a mezd.