Inflace v USA mírně polevila. Fed může se zvyšováním sazeb počkat

Americká inflace zůstává vysoká, v červenci však mírně polevila. Spotřebitelské ceny byly podle středečních údajů amerického ministerstva práce o 3,4 procenta vyšší než před rokem. V červnu činila meziroční inflace 3,5 procenta. Výsledek odpovídal očekávání ekonomů.

Meziměsíčně se cenové tlaky naopak zvýšily: po červnovém poklesu cen o 0,4 procenta vzrostl index v červenci o 0,1 procenta. Pro debatu uvnitř americké centrální banky Federal Reserve je však důležitější, že celkový obraz nenaznačuje nové zrychlení inflace. Nová čísla tak spíše podporují zastánce opatrnosti při dalším zvyšování úrokových sazeb.

Ve Fedu sílí spor o další zvýšení sazeb

Šéf Fedu Kevin Warsh, který centrální banku vede od května, opakovaně zdůrazňuje, že prioritou musí být snížení inflace. Cenové tlaky sice v posledních měsících ustoupily, stále jsou však výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky. Během války s Íránem inflace dočasně vystoupala až na 4,2 procenta, nejvýše za tři roky.

Fed navíc nesleduje jen index spotřebitelských cen CPI. Zvláštní význam přikládá také indexu osobních spotřebních výdajů PCE, který odráží jinou skladbu americké spotřeby. Také ten ukazuje přetrvávající cenové tlaky: naposledy dosáhl 3,7 procenta.

Právě rozdíl mezi stále vysokou inflací a známkami jejího postupného ochlazování vyvolal uvnitř Fedu spor o další nastavení měnové politiky. Několik centrálních bankéřů prosazuje brzké zvýšení sazeb, aby se inflace rychleji přiblížila cíli. Při posledním hlasování před dvěma týdny se pro zvýšení vyslovili tři z dvanácti hlasujících členů – na poměry Fedu nezvykle silný nesouhlas s většinovým rozhodnutím.

Mezi zastánce přísnějšího postupu patří i šéfka regionální pobočky Fedu v Clevelandu Beth Hammacková. Podle ní by navíc jediné zvýšení sazeb nemuselo stačit. „Zvýšení o 25 bazických bodů pravděpodobně samo o sobě ekonomiku příliš neovlivní. Nejspíš by tedy bylo zapotřebí určitého počtu zvýšení,“ uvedla tento týden.

Nejednotnost Fedu se odráží také na finančních trzích. Před zveřejněním červencových údajů byly podle nástroje FedWatch chicagské burzy přibližně vyrovnané sázky investorů na to, zda centrální banka při zářijovém zasedání ponechá sazby beze změny, nebo je zvýší. Po nových inflačních číslech však pravděpodobnost zvýšení započítaná v termínových kontraktech klesla pod 40 procent.

Slabší jádrová inflace nahrává vyčkávání

Argumenty pro opatrnější postup posílil také vývoj jádrové inflace, která nezahrnuje výrazně kolísající ceny energií a potravin. V červenci klesla o 0,1 procentního bodu na 2,5 procenta.

Podle Lindsay Rosnerové, úrokové stratégyně americké investiční banky Goldman Sachs, podporuje právě vývoj jádrových cen argument, že Fed může sazby prozatím ponechat na současné úrovni. Podobně situaci hodnotí ekonom Commerzbank Christoph Balz. Ten upozorňuje také na slabý vývoj amerického trhu práce v červenci, který představuje další důvod pro vyčkávání.

Tobias Basse z NordLB shrnuje dopad čerstvých dat podobně: „Aktuální čísla dávají Warshovi další důvody, aby s požadovaným zvyšováním sazeb dál získával čas.“ Pro vedení Fedu tak nejde jen o to, zda je inflace stále příliš vysoká, ale také o riziko, že příliš rychlé zpřísnění měnové politiky by při slábnoucím trhu práce zbytečně zatížilo ekonomiku.

Další řádné rozhodnutí o sazbách přijde v polovině září, následovat bude zasedání na konci října. Termín zároveň posouvá měnovou politiku blíže k americkým volbám. Centrální bankéři se obvykle snaží bezprostředně před hlasováním neprovádět kroky, které by mohly být vnímány jako zásah do politického procesu.

Inflace se stává tématem voleb

Necelé tři měsíce před volbami do Kongresu hrají rostoucí životní náklady v americké politice významnou roli. Podle aktuálního průzkumu Reuters/Ipsos označuje 48 procent Američanů životní náklady za nejdůležitější faktor svého volebního rozhodování. Sedmdesát procent respondentů je nespokojeno s tím, jak vláda tuto otázku řeší. Republikáni prezidenta Donalda Trumpa přitom na podzim mohou přijít o své většiny v Kongresu.

V srpnu Fed o sazbách rozhodovat nebude. Pozornost investorů se proto přesune do Jackson Hole ve Wyomingu, kde se centrální bankéři každoročně scházejí na ekonomickém sympoziu. Očekává se tam také vystoupení Kevina Warshe, není však jisté, zda nabídne jednoznačné vodítko k zářijovému rozhodnutí.

Warsh zároveň prosazuje, aby představitelé Fedu vystupovali na veřejnosti méně často. Pro trhy to znamená méně průběžných signálů o tom, jak centrální bankéři hodnotí sazby a cenové tlaky. O to větší význam budou mít další statistiky o inflaci a trhu práce. Právě jejich vývoj bude před zářijovým a říjnovým zasedáním rozhodovat o tom, zda ve Fedu převáží zastánci dalšího zvýšení sazeb, nebo tábor požadující delší vyčkávání.