Fed sazby nezměnil. Uvnitř centrální banky ale sílí spor

Americká centrální banka Federal Reserve ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 3,5 až 3,75 procenta. Samotné rozhodnutí trhy nepřekvapilo, neobvykle silný nesouhlas uvnitř měnového výboru ale ukázal, že spor o další postup se vyostřuje.

Po tiskové konferenci následoval výprodej amerických státních dluhopisů. Výnos třicetileté obligace vystoupal až na 5,23 procenta, nejvýše od roku 2007, a výnos desetileté obligace dosáhl 4,7 procenta. U dlouhých splatností trh oceňuje očekávanou inflaci i důvěru v centrální banku. Růst výnosů proto signalizuje obavu, že Fed může proti cenovým tlakům zasáhnout pozdě.

Inflace polevila, riziko nezmizelo

„Překvapení se nekonalo,“ uvedl hlavní ekonom společnosti HQ Trust Michael Heise. Podle něj převážil názor, že vysokou inflaci nyní pohánějí především dražší energie v důsledku krize na Blízkém východě a že tento vliv může být dočasný. V červnu americká inflace zpomalila na 3,5 procenta z květnových 4,2 procenta.

Také Paolo Zanghieri z Generali Investments soudí, že červnová data zmírnila tlak na okamžité zvýšení sazeb. Po příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem klesly ceny ropy, což cenové tlaky utlumilo. Pro červenec se však očekává opětovné zrychlení inflace, protože nové napětí na Blízkém východě poslalo ropu znovu vzhůru.

Do debaty před zářijovým zasedáním vstoupí také červnový index výdajů na osobní spotřebu PCE, který Fed při hodnocení inflace upřednostňuje. V květnu činila jeho meziroční míra 4,1 procenta. Výsledek má ukázat, zda červnové zpomalení bylo širší, nebo především výsledkem dočasně levnější energie.

Fed ve stručném prohlášení připustil, že inflace zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem. Část cenových tlaků připsal nabídkovým šokům, zejména v energetice, současně ale zdůraznil, že měnový výbor „zajistí cenovou stabilitu“.

Tři hlasy pro zvýšení sazeb

Rozhodnutí ponechat sazby beze změny podpořilo devět z dvanácti členů Federálního výboru pro operace na volném trhu. Beth Hammacková z Clevelandu, Neel Kashkari z Minneapolisu a Lorie Loganová z Dallasu hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.

Pro orgán, který obvykle hledá široký konsenzus, jde o výrazný rozkol. Poprvé od roku 2016 se tři členové shodli nejen v nesouhlasu s většinou, ale také na směru požadovaného kroku. Podle Krishny Guhy z Evercore ISI to zvyšuje tlak na předsedu Fedu Kevina Warshe, aby sazby zvedl na příštím zasedání 16. září.

Nástroj FedWatch burzovní skupiny CME po rozhodnutí ukazoval 63procentní pravděpodobnost podzimního zvýšení o čtvrt procentního bodu. Po Warshově tiskové konferenci však očekávání růstu sazeb znatelně kleslo.

„Požádal jsem o pořádný rodinný spor a dostal jsem ho,“ komentoval Warsh rozdělené hlasování. Nový šéf Fedu už dříve říkal, že chce uvnitř měnového výboru více otevřené debaty. Méně jasně ale odpověděl na otázku, jak chce inflaci konkrétně vrátit ke dvěma procentům.

Warsh místo toho poukázal na růst reálných i nominálních tržních výnosů. Podle něj finanční trhy samy posuzují, jak restriktivní má být výnosová křivka, což označil za užitečný vývoj. Ekonom Commerzbank Bernd Weidensteiner namítá, že tím může vzniknout dojem, že Warsh nechává finanční trh vykonávat práci centrální banky. Vyšší tržní výnosy totiž zdražují financování domácnostem i firmám, aniž Fed formálně změnil sazby.

Méně vodítek, více nejistoty

Druhé zasedání pod Warshovým vedením provázela nezvykle vysoká nejistota také kvůli změně komunikace. Ještě před rozhodnutím až 40 procent obchodníků na termínových trzích připouštělo zvýšení sazeb. Za Jeromea Powella býval očekávaný krok Fedu zpravidla započítán v cenách už před zasedáním.

„V Powellově éře by bylo krajně neobvyklé, kdyby trhy v den zasedání stále neměly o rozhodnutí z velké části jasno,“ uvedl portfolio manažer Gordon Shannon ze společnosti Twentyfour. Současná nejistota podle něj ukazuje, jak v praxi působí omezení takzvané forward guidance, tedy předběžných vodítek pro očekávaný vývoj sazeb.

Prohlášení Fedu bylo stejně jako po prvním Warshově zasedání výrazně kratší než za jeho předchůdců a neobsahovalo žádný výhled dalších kroků. O dalším směru rozhodnou nová inflační data, vývoj cen ropy a poměr sil uvnitř FOMC. Nejbližší rozhodnutí přijde 16. září.