EU se chystá přijmout nové členy. První na řadě je Černá Hora

Černá Hora by se mohla stát prvním novým členem Evropské unie po více než třinácti letech. Podle nové analýzy Evropské komise může země ležící na pobřeží Jaderského moře na západním Balkáně uzavřít přístupová jednání ještě do konce letošního roku a do Unie vstoupit v roce 2028. Komise tak poprvé v dohledné době počítá s konkrétním výsledkem procesu, který od posledního rozšíření stagnoval.

Podmínkou je, aby Podgorica v příštích týdnech nepolevila v přípravách na členství a důsledně uskutečňovala již schválené reformy. Brusel za tohoto předpokladu očekává podpis přístupové smlouvy v červnu 2027. K samotnému vstupu ovšem nestačí politická dohoda: sjednanou smlouvu musí ratifikovat všech 27 současných členských států i Černá Hora. Schvalování tak může pokračovat i dlouho poté, co vyjednavači oznámí dohodu. Časový plán proto zůstává podmíněný pokračováním reforem i následnou ratifikací.

Další kandidáti a dlouhé schvalování

Evropská komise vidí možnost členství v příštích letech také pro Albánii a Moldavsko a podporuje přístupové úsilí Ukrajiny. Albánie by podle ní mohla jednání dokončit koncem roku 2027, Moldavsko začátkem roku 2028. Ani v jejich případě to ale nebude znamenat okamžité přijetí. Do skutečného vstupu by mohlo uplynout dalších více než dvacet měsíců, během nichž se musí dokončit a podepsat přístupová smlouva a ratifikovat ji jak členskými státy, tak kandidátskou zemí.

Komise zároveň upozorňuje, že žádný termín není zaručený. Závisí na splnění všech podmínek členství. U Chorvatska, dosud poslední přijaté země, trvala závěrečná procedura přibližně dva roky. Do EU vstoupilo 1. července 2013 a od té doby se Unie nerozšířila. Po odchodu Spojeného království v roce 2020 má nyní 27 členů.

Ukrajina chce přístupová jednání ukončit do konce roku 2028. „Evropská komise tento ambiciózní cíl podporuje, domnívá se však, že je k tomu nutné zrychlit tempo reforem,“ uvádí analýza. Za obtížné považuje zejména posílení právního státu a boj proti korupci. Kyjev je navíc musí prosazovat během ruské útočné války, což zvyšuje náročnost celého procesu.

Ukrajina má jiné politické i ekonomické dopady

Pro Ukrajinu je perspektiva členství zásadním signálem, že její budoucnost leží v evropském společenství. Vstup by ji hospodářsky a politicky pevněji spojil se Západem a prostřednictvím ustanovení unijních smluv o vzájemné pomoci by jí přinesl i další bezpečnostní záruky. Přijetí země ještě během války se však pokládá za politicky sotva představitelné právě kvůli závazkům pomoci v případě napadení.

Mezi čtyřmi kandidáty s naznačeným harmonogramem je Ukrajina zdaleka největší. Podle posledních údajů Světové banky má asi 39 milionů obyvatel a rozlohu kolem 604 tisíc kilometrů čtverečních. Černá Hora má přibližně 620 tisíc obyvatel, Albánie a Moldavsko shodně kolem 2,4 milionu. Rozdílná velikost zemí ukazuje, proč bude mít jejich přijetí pro Unii odlišné důsledky.

Geopolitika naráží na zemědělství a hranice

Nový impulz k rozšiřování přichází především z geopolitických důvodů. EU chce upevnit svůj vliv a předejít tomu, aby kandidátské země kvůli zklamání z dlouhého čekání hledaly užší partnerství s Ruskem nebo Čínou. Západní Balkán považuje za strategický zejména pro evropskou bezpečnost, energetické zásobování a migrační politiku. Přijetí Ukrajiny a Moldavska by zároveň posunulo prostor unijního vlivu výrazně dál na východ.

Část členských států však upozorňuje na rizika. Patří k nim ochrana nových vnějších hranic i obtížnější koordinace společné zahraniční a bezpečnostní politiky. U Ukrajiny se přidává otázka začlenění rozsáhlého zemědělství do jednotného trhu a dotačního systému. Pokud by ukrajinští farmáři získali plný přístup k evropským zemědělským subvencím, zatížilo by to rozpočet EU a mohlo omezit prostředky dosavadních příjemců.

Zemědělci v dalších členských státech se navíc obávají, že levnější ukrajinská produkce sníží ceny obilí, cukru a drůbeže. Komise proto navrhla zvláštní přechodná pravidla, jež by mohla omezit finanční podporu Ukrajině i její přístup na evropský trh u citlivých zemědělských produktů. Jejich konkrétní podobu by stanovila teprve přístupová jednání.

Pro Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Severní Makedonii, Kosovo, Turecko ani Gruzii zatím podobný harmonogram neexistuje. Podle Komise nedosáhly dostatečného pokroku. S Tureckem a Gruzií je přístupový proces kvůli nedostatkům v demokracii a právním státě dokonce pozastaven. Další postup tak bude záviset na reformách jednotlivých kandidátů, jednáních o podmínkách vstupu a konečném souhlasu členských států.