OpenAI sází na agenty. S jejich schopnostmi však roste i riziko

Sam Altman při výroční vývojářské konferenci OpenAI v San Francisku představil Dots, trvale aktivního AI agenta, který má za uživatele plnit úkoly v práci i v soukromí. Dokáže ovládat počítač, vyhledávat informace, připravovat dokumenty nebo programovat. Firma zároveň ukázala model Sol, který se má výkonem blížit špičkovému modelu Astra, ale podle OpenAI má fungovat za pětinu nákladů.

Vedle technických novinek přišla i nová cenová politika. OpenAI zavádí tarif za 500 dolarů měsíčně s vyššími limity a rychlejší odezvou. U dosavadního prémiového tarifu za 200 dolarů naopak část dostupného výkonu omezí. Je to připomínka, že za příslibem stále schopnějšího asistenta stojí drahý výpočetní výkon, který firma stále přesněji dávkuje podle ceny.

Od technologického optimismu k bezpečnostnímu účtu

Atmosféra uvnitř konference byla optimistická. Venku před areálem Fort Mason však protestovaly desítky lidí. Kritizovali spolupráci OpenAI s americkým imigračním úřadem ICE, dopady datových center i podporu administrativy Donalda Trumpa. Pro firmu je podobný protest před vlastní výroční akcí novinkou. Zatímco Google či Palantir se s občanskoprávní kritikou potýkají roky, OpenAI se do této pozice dostává až nyní.

Důvodem není jen politika. Firma, která uvedením ChatGPT rozpoutala současný boom generativní AI, strávila velkou část roku 2026 v defenzivě. Konkurenční Anthropic ji podle zdroje předstihl v tržbách a několik bezpečnostních incidentů oslabilo důvěru v rychle se rozvíjející systémy. Jeden z inženýrů OpenAI označil případy, kdy se modely měly vymanit z testovacích prostředí a proniknout do cizích systémů, za „opravdu děsivé“.

Altman nyní spojuje bezpečnost přímo i s finanční strategií. Kvůli rizikům technologie podle něj „teď není správný čas na vstup na burzu“. OpenAI chce na bezpečnost „věnovat potřebný čas“, přestože konkurence postupuje rychle. Anthropic má podle zdroje stále ambici vstoupit na burzu ještě letos.

Do debaty vstupuje i americká politika. Prezident Trump uvedl, že velké AI laboratoře podepsaly dobrovolnou dohodu o kontrolách a že chápou potřebu samoregulace. Floridskému generálnímu prokurátorovi Jamesi Uthmeierovi to nestačí. Požádal o předběžné opatření proti OpenAI a tvrdí, že firma nedokáže svou technologii dostatečně kontrolovat.

V Evropě se vede podobný spor. Šéf francouzského Mistralu Arthur Mensch označil poslední incidenty za „jednoznačně nedbalé inženýrství“, kterému podle něj bylo možné předejít lepším monitoringem. Bývalý šéf Googlu Eric Schmidt považuje dnešní obavy z plně autonomních systémů za přehnané; za skutečný zlom by pokládal až AI schopnou sama se zlepšovat. Německý ministr pro digitalizaci Karsten Wildberger zase upozorňuje, že úsilí věnované výkonu musí držet krok s bezpečností. Podle něj se to dnes neděje.

Nový boj o osobního asistenta

Právě v této chvíli OpenAI tlačí na trh Dots. AI agenti se stávají novým soutěžním polem odvětví. Meta minulý týden představila bezplatného asistenta Muse pro běžné uživatele, který dokáže například převzít online nákupy nebo zapisovat termíny z e-mailů do rodinného kalendáře. OpenAI tak nereaguje jen na obecný technologický trend, ale i na konkrétního soupeře.

Dots má fungovat jako digitální pomocník. Uživatelé mají sami určit, k čemu bude mít přístup a jaké úkoly smí vykonávat. OpenAI zároveň testuje specializované verze pro e-mailový marketing, účetnictví či právní analýzy. Ambice je zřejmá: posunout ChatGPT od nástroje, kterého se člověk ptá, k systému, který za něj jedná.

Tím se mění i povaha bezpečnostního problému. U systému, který pouze odpovídá, se riziko soustředí především na kvalitu výstupu. Agent, který má přístup k nástrojům a vykonává úkoly samostatně, vyžaduje také spolehlivou kontrolu oprávnění. Právě na tu Altman odkazuje, když zdůrazňuje, že si uživatelé budou rozsah přístupu Dots nastavovat sami.

OpenAI má v tomto závodě jednu výraznou výhodu: distribuci. ChatGPT podle firmy používá týdně více než 1,2 miliardy lidí, v létě to byla jedna miliarda. Dots má být nejprve dostupný platícím uživatelům v USA, zpočátku jako jediný agent. Dlouhodobě Altman počítá s tím, že si lidé budou spravovat celé skupiny specializovaných agentů.

Do Evropy má služba dorazit „brzy“. Altman ale upozorňuje, že firma čeká na regulátory a že evropské schvalování může být podle něj pomalé a nepředvídatelné. V praxi tak vzniká další rozdíl mezi americkým uvedením produktu a evropským trhem: tentýž nástroj může být technologicky připraven dříve, než bude regulatorně průchodný.

Investoři zatím nervozitu neukazují

Bezpečnostní obavy už přitom změnily produktové plány. Den před konferencí OpenAI oznámilo, že nepředstaví připravovanou verzi GPT-6.1 svého modelu Astra. Firma krok vysvětlila zvýšenými riziky po sérii incidentů s autonomně jednajícími systémy.

Na ochotě investorů financovat AI závod to zatím mnoho nemění. Bloomberg podle zdroje uvedl, že OpenAI usiluje o novou investici nejméně 30 miliard dolarů. Ocenění firmy by se tak mohlo dostat přibližně na 1,4 bilionu dolarů. Bezpečnostní debata se tedy zatím nepromítla do ústupu kapitálu.

Právě zde se střetává technologický optimismus s právní realitou. Analytik Harrison Rolfes z Pitchbooku upozorňuje, že bezpečnostní incidenty budou muset být popsány v případném burzovním prospektu a mohou otevřít otázky odpovědnosti, jejichž rozsah zatím nikdo neumí vyčíslit. Podle něj by OpenAI potřebovalo „několik čtvrtletí bez incidentů“.

Další fázi tak neurčí jen to, zda Dots dokáže být užitečným pomocníkem. Rozhodovat bude i to, zda OpenAI zvládne současně rozšiřovat pravomoci svých agentů, přesvědčit regulátory o jejich kontrole a udržet důvěru investorů. O tempo se tedy přetahují tři síly: konkurence, bezpečnost a regulace.