Nikdo neví všechno, důvěra ve schopnosti kolegů je základ, říkají Ivana Jurčíková a Radka Viková z VIG Re

Jak velký vliv mohou mít interní právní oddělení na to, kam firma směřuje, jak se staví k produktům, službám, jejich propagaci či k zákazníkům? Podle Radky Vikové, která ve VIG Re zajišťovně vede oddělení Governance a Legal je zásadní podmínkou, aby byli právníci od počátku takříkajíc u stolu. „Vždy je dobré být všude raději dříve než později. Konverze či úpravy systémů a další projektové iniciativy provázejí složité analýzy a je dobré, když je u toho od začátku právník,“ říká a dodává, že ve své dosavadní praxi firemní právničky měla štěstí, že tomu tak vždy bylo.

Ivana Jurčíková navazuje s tím, že do zásadních rozhodnutí bez posvěcení právníkem by se sama ani nepouštěla. „Když máte zodpovědnost za chod firmy, její reputaci a ochranu před riziky, právník hraje zásadní roli a musí u toho být,“ myslí si. I ona si pochvaluje dosavadní zkušenost s agilními firemními právníky s obchodním instinktem.

Požehnání i prokletí

Vzhledem k vysoké míře regulace finančního sektoru by šíře záběru právního oddělení v rámci zajišťovny mohla být téměř neomezená. Viková poznamenává, že oddělení Governance a Legal se v posledních letech ve finančních institucích oddělují od oddělení Compliance. „Je tam nadále překryv, ale agenda Compliance více patří do řízení rizik. Náplní Governance jsou pravidelné položky jako výroční zpráva, zasedání dozorčí rady, jejich příprava a spolupráce na realizaci tam přijatých rozhodnutí. A oddělení Legal se zabývá především revizemi smluv a dalším projektovým aktivitám. Protože působíme v mnoha jurisdikcích, je to dosti variabilní,“ přibližuje Viková.

Důsledný a zodpovědný právník může být pro firmu stejně tak požehnání jako prokletí. V přeregulovaném odvětví totiž může snadno s odkazem na paragrafy víceméně jakoukoli iniciativu managementu torpédovat. To ale podle Jurčíkové není případ VIG Re. „Je třeba vést dialog. Vždy jsem si vážila právníků, kteří byli schopni najít cestu. Management nechce slyšet, proč něco kvůli tomu či jinému paragrafu nejde. Chce znát rizika a slyšet, jak by to šlo udělat,“ říká členka představenstva VIG Re a dodává, že základním předpokladem fungování těchto vztahů je vzájemná důvěra. „Nikdo není expertem na všechno, takže důvěra ve schopnosti kolegů tam rozhodně musí být,“ je přesvědčena Jurčíková.

Psychologie a lingvistika

Jenže jak má postupovat interní právník, pokud vidí vážnější rizika, ale přitom nechce získat pověst kazisvěta, který klade překážky rozvoji byznysu? Podle Vikové tu může svou roli sehrát i psychologie. „Špatné zprávy neslyší nikdo rád, ale ani na ně nemusí dojít. Pokud se právní oddělení dobře seznámí se risk apetitem  managementu, s jeho ochotou akceptovat hraniční varianty, samozřejmě stále v mantinelech regulace, dá se s tím pracovat. Je třeba mít připravené scénáře, co se stane, když použijeme variantu A, B, C¨¨“ vysvětluje právnička.

Z debaty v podcastu vyplynulo, že vedle psychologie firemní vedoucí právníci potřebují také adekvátně nakládat s funkční stylistikou. Pro diskuze s vedením totiž leckdy musí volit docela jiný jazyk než při interních poradách. „Mluvit jazykem laika je požadavek, který právníka provází celou kariéru. Představenstvo nepotřebuje právní názor v takovém detailu, v jakém to probíráme na oddělení. Chce slyšet řešení,“ říká Viková. Sama s tím problém nemá, neboť je zastánkyní srozumitelného „lidského“ výkladu, nikoli toho exaktně právního. „V tom je také jeden z rozdílů mezi advokacií a in-house právem. Advokáta si berete právě v momentu, kdy potřebujete jednoznačný exaktní názor, zatímco in-house právník neustále musí vybírat zatáčky a snažit se navigovat k cíli,“ srovnává Viková.

Co dalšího v podcastu zaznělo

Může být nadnárodní firma perfektní na všech trzích, v nichž působí? Co všechno obnáší přerod z experta ve stratéga? A je empatie v byznysu výhoda, riziko, nutnost nebo ještě něco dalšího? I o tom byla řeč v podcastu Lex Elite, který se soustředí na to nejpodstatnější z tuzemské právní extraligy.