Inflace znovu sílí. Energie testují trpělivost ECB
Březnová inflace dosáhla 2,5 %, méně než se čekalo. Růst cen ale sílí a otevírá spor o zvyšování sazeb.
Inflace v eurozóně v březnu vzrostla meziročně na 2,5 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat. Tempo zdražování tak zůstalo mírně pod očekáváním analytiků, kteří počítali s hodnotou 2,6 procenta.
Nižší výsledek podle ekonomů souvisí především s daňovými úlevami ve Španělsku a Itálii, které tlumí dopady dražších energií. Podobná opatření zvažuje i německá vláda. Základní trend se tím ale nemění: tlak na růst cen podle ekonomů zesiluje.
Energie jako spouštěč širšího zdražování
Hlavním motorem inflace zůstávají energie, jejichž ceny v březnu vzrostly o 4,9 procenta. Důvodem je především zdražení ropy a plynu v souvislosti s konfliktem v Íránu. Evropská ekonomika, závislá na dovozech energií, tak čelí rychlému přenosu nákladů do cen pohonných hmot i vytápění.
Zatímco celková inflace roste, jádrová inflace – očištěná o energie – mírně klesla na 2,3 procenta. Podle ekonomů jde ale o dočasný jev. „Nová inflace u paliv a plynu se nyní potkává se starou inflací,“ upozorňuje ekonom ZEW Friedrich Heinemann. Firmy podle průzkumů postupně promítají vyšší náklady do cen napříč sektory, od řemesel po služby.
Další vývoj bude záviset i na délce konfliktu na Blízkém východě. Vedle energií zdražují i vstupy jako hnojiva či helium. Podle Commerzbank se plný dopad vyšších cen energií na ostatní zboží a služby projeví se zpožděním zhruba šesti měsíců.
Spor uvnitř ECB o tempo reakce
Rostoucí inflace zvyšuje tlak na Evropskou centrální banku, která cíluje dvouprocentní růst cen. Uvnitř banky se ale vede spor, jak rychle reagovat. Prezident německé Bundesbanky Joachim Nagel označil zvýšení sazeb už na konci dubna za „možnost“. Podobně estonský centrální bankéř Madis Müller očekává růst sazeb v příštích čtvrtletích.
Naopak francouzský guvernér François Villeroy de Galhau varuje před předčasnými závěry a zpochybňuje očekávání trhu, že sazby letos porostou hned několikrát. Skeptičtější jsou i někteří členové vedení ECB, kteří odmítají stanovit konkrétní harmonogram.
Mezi analytiky i investory proto panuje nejistota, zda ECB na příštím zasedání skutečně zvýší depozitní sazbu ze současných dvou procent. Část bank, včetně Goldman Sachs či JP Morgan, očekává první krok už na jaře, další spíše v létě. Naproti tomu Commerzbank připouští maximálně jedno zvýšení v dubnu nebo červnu.
Do konce roku by inflace podle některých odhadů mohla dosáhnout až čtyř procent. Jak silný bude cenový tlak a jak razantně na něj ECB zareaguje, zůstává podle ekonomů otevřené.
