Povodně znovu testují odolnost českého pojistného trhu

Katastrofální záplavy na Moravě zanechají podle prvních odhadů pojištěné škody ve výši 17 miliard korun. Pro pojišťovny jde o jednu z největších zátěží za poslední tři dekády a zároveň o další prověrku nastavení pojistných modelů v éře častějších extrémů počasí.

Současné povodně, které v uplynulých dnech zasáhly zejména Moravu, znamenají pro český pojistný sektor mimořádnou událost. Podle České asociace pojišťoven dosáhnou pojištěné škody přibližně 17 miliard korun, přičemž zhruba polovina připadá na domácnosti a druhá na podniky. Odhad vychází z prvních hlášení pojišťoven a bude se dále zpřesňovat s tím, jak budou přibývat nahlášené pojistné události povodně.

Už na začátku týdne evidovaly pojišťovny kolem jedenácti tisíc pojistných událostí v objemu přes 1,3 miliardy korun. Tento údaj je však pouze dílčí a nereflektuje plný rozsah škod v zaplavených oblastech, kde se k likvidaci dostávají zejména průmyslové areály, logistické provozy a bytová zástavba.

Druhá největší událost od roku 1993

Z pohledu pojistného trhu jde o druhou největší katastrofu v novodobé historii České republiky. Největší zátěž přinesly pojišťovnám povodně v roce 2002, kdy celkové vyplacené plnění dosáhlo téměř 37 miliard korun. Aktuální událost se tak řadí před povodně na Moravě z roku 1997 i záplavy v Čechách v roce 2013, které už tehdy vedly k úpravám pojistných map a podmínek krytí rizik.

Mluvčí České asociace pojišťoven Tomáš Pavlík upozorňuje, že současná čísla jsou pouze orientační a budou se v následujících týdnech významně měnit. Pro pojišťovny to znamená nejen finanční tlak, ale také logistickou výzvu spojenou s rychlostí likvidace škod a komunikací s klienty v zasažených regionech.

Dopad na firmy a dodavatelské řetězce

Zhruba polovina škod připadá na podnikatelský sektor, což má širší ekonomické souvislosti. Zaplavené výrobní provozy a sklady se promítají do přerušení výroby, zpoždění dodávek a sekundárních ztrát, které se v pojistných statistikách projeví se zpožděním. Právě pojištění přerušení provozu se v těchto situacích stává klíčovým nástrojem finanční stability firem.

Pro českou ekonomiku, silně navázanou na průmyslové řetězce ve střední Evropě, představují podobné události riziko, které už nelze vnímat jako výjimečné. Rostoucí četnost extrémních srážek se postupně promítá do přecenění povodňových zón i do cen pojistného.

Pojišťovny mezi stabilitou a přeceněním rizika

Aktuální povodně znovu otevírají otázku dlouhodobé udržitelnosti pojistných modelů v oblastech s opakovaným výskytem záplav. Zatímco krátkodobě sektor disponuje dostatečným kapitálem i zajištěním, tlak na přesnější ocenění rizik a spolupráci se státem při prevenci bude dál sílit.

Další vývoj ukáže, zda se letošní záplavy stanou impulzem k revizi pojistných podmínek nebo spíše k intenzivnější debatě o ochraně území a infrastruktuře. Pro pojišťovny i jejich klienty totiž přestává jít jen o jednorázové škody a stále více o strukturální riziko české ekonomiky.