Maďarská ekonomika pod tlakem: Německé firmy ztrácejí důvěru
Maďarsko vykázalo nejslabší hospodářský růst ve střední a východní Evropě. Východní výbor německého hospodářství spojuje tento vývoj s nacionalistickou politikou premiéra Viktor Orbán a varuje před dopady na jednotný trh EU. Německé podniky zároveň výrazně omezují investiční plány.
Maďarská ekonomika loni vzrostla pouze o 0,3 procenta, což je nejhorší výsledek v regionu. Německý export do země meziročně klesl o pět procent, zatímco do většiny ostatních států střední a východní Evropy rostl. Vyplývá to z aktuální analýzy Východního výboru německého hospodářství.
Podle průzkumu společnosti KPMG, který si výbor zadal, plánuje v příštích dvanácti měsících investovat v Maďarsku už jen 19 procent německých firem, tedy polovina oproti předchozímu roku. Podniky tím reagují na zhoršující se podmínky pro podnikání a nejistotu ohledně budoucí regulace.
Spor o investiční jistotu a pravidla trhu
V některých odvětvích podle výboru fakticky mizí investiční jistota. Orbánova vláda otevřeně usiluje o budování národních šampionů ve strategických sektorech, jako je maloobchod, bankovnictví, telekomunikace či stavební materiály. Zahraniční konkurenti čelí mimořádným daním, cenovým stropům, odepírání stavebních povolení i zesíleným kontrolám.
Místopředseda výboru Philipp Haußmann hovoří o šikanózních kontrolách a opakovaném porušování principů jednotného trhu EU. Konfrontační kurz vůči Bruselu se podle něj ekonomicky nevyplácí. Pokud by se maďarský přístup rozšířil i do dalších zemí, ohrozilo by to fungování celého vnitřního trhu. Podobné tendence jsou patrné například v Bulharsku či na Slovensku, avšak nikde nejsou podle výboru uplatňovány tak systematicky jako v Maďarsku.
Volby ve stínu slabého růstu
Hospodářská slabost má i politické důsledky. Před parlamentními volbami 12. dubna zaostává Orbánova strana Fidesz v průzkumech přibližně o deset procentních bodů za konzervativní opoziční stranou Tisza vedenou Péter Magyar. Opozice staví kampaň na slabém růstu a vysoké inflaci.
Inflace v roce 2025 dosáhla v průměru 4,4 procenta, přičemž výrazně zdražily potraviny a pohonné hmoty. Magyar slibuje boj proti korupci a těsnější spolupráci s Evropskou unií. Východní výbor očekává, že případná nová vláda by obnovila právní jistotu a předvídatelnější evropský kurz, zároveň však zdůrazňuje, že do volební kampaně nijak nevstupuje.
Region zůstává oporou německého exportu
Zatímco Maďarsko zpomaluje, zbytek regionu si vede lépe. Obchod Německa se střední a východní Evropou loni vzrostl o 3,4 procenta na 550 miliard eur a překonal tempo růstu celkového německého zahraničního obchodu.
Významně posiluje zejména Polsko, které se stalo inovačním partnerem a čtvrtým nejdůležitějším exportním trhem Německa po USA, Francii a Nizozemsku. Německé firmy do Polska vyvezly zboží v hodnotě 100 miliard eur, zatímco do Číny směřoval export za 81 miliard eur.
Pro německou ekonomiku tak zůstává střední a východní Evropa stabilizačním faktorem. Zda se k tomuto trendu Maďarsko vrátí, bude záviset na výsledku dubnových voleb a na tom, jakou podobu získá jeho hospodářská politika v příštích letech.
