Zbraně už nejsou špinavé
Od začátku války na Ukrajině provádí Evropa obrannou otočku. Stereotypy minulosti, kdy byly zbraně vyloučeny z oblasti zájmu „slušných bank a investorů“, se však lámou pomalu.
Studie výzkumné skupiny evropského obranného průmyslu ARES Group popisuje poměrně tristní situaci před ruskou válkou na Ukrajině. Je to dost poučné čtení, ukazující, v jakém stínu zbrojní průmysl v Evropě doposud existoval. Analytici se ve zmiňované studii odvolávají na čísla Eurosif, tedy Evropského fóra udržitelných investic. V roce 2018 podle nich 63,6 procenta evropských investorů vylučovalo ze svých portfolií jakékoli společnosti, jež nabízely konvenční zbraně či zbraňové systémy. Docházelo dokonce ke koordinovanému postupu. Banky v Německu, Belgii, Nizozemsku, Finsku a Švédsku vytvořily společná formální pravidla, podle nichž bylo možné spolupracovat jen s firmami, jejichž objem zbrojní výroby nepřesáhl 10 procent. Své v určování pravidel sehrál i systém udržitelného a odpovědného investování známý jako ESG, který se stal jakousi nepsanou dohodou. Do rámce ekologicky ohleduplných a komunitně odpovědných firem se zbrojovky nevešly. Německé banky BayernLB a LBBW se dokonce rozhodly ukončit veškeré obchodní vztahy s výrobci obrněných vojenských vozidel. Podobně největší norský penzijní fond Kommunal Landspensjonskasse (KLP) v roce 2019 oznámil, že se zbaví podílů ve společnostech jako Thales a Dassault Systemes.
