K dispozici je ještě skoro šest miliard eur

Na 19. ročník diskusního fóra GlobSec přijel do Prahy stále ještě nový (ve funkci je od února) viceprezident Evropské investiční banky (EIB) Robert de Groot mimo jiné proto, aby popsal její roli v posilování obranného systému Evropy. EIB sice dál přímo nepodporuje výrobu zbraní a munice, říká v exkluzivním rozhovoru pro týdeník Euro, uvolnila však podporu vývoje a výroby zařízení, která se dají využít v civilní i vojenské oblasti. A tady se mohou utratit miliardy eur.

► Válka na Ukrajině donutila Evropskou unii znovu přemýšlet o společné obranné politice. To ale předpokládá také koordinaci zbrojní výroby. Jak v tom může pomoct EIB?

Vzhledem k vývoji v posledních několika letech a na základě mandátu uděleného lídry EU Evropská investiční banka přehodnotila svůj přístup a zvýšila podporu evropského bezpečnostního a obranného průmyslu. Přestože EIB stále nefinancuje zbraně a munici, rozšířili jsme kritéria způsobilosti pro udělování úvěrů. Financujeme zařízení takzvaného dvojího užití (tedy pro mírové i vojenské účely: satelity, bezpilotní letouny, technologický výzkum a vývoj), která mohou hmatatelně přispět k sebeobraně Ukrajiny proti ruské invazi. Například drony německé společnosti Quantum Systems, jejichž vývoj platila EIB, dnes aktivně využívají ukrajinské ozbrojené síly.

► V rámci Strategické evropské bezpečnostní iniciativy je k dispozici osm miliard eur. Je to dost peněz, když odborníci neustále tvrdí, že evropský obranný sektor je dlouhodobě podfinancovaný? EIB navíc většinou investuje do rozvojových projektů, finance na vojenské prostředky jsou přece jen jiného typu. Kolik peněz ještě může EIB investovat v této oblasti?

Strategická evropská bezpečnostní iniciativa EIB byla schválena již v roce 2022, což umožňuje do roku 2027 uvolnit osm miliard eur na investice do oblasti bezpečnosti a obrany. Po intenzivním zapojení klíčových zúčastněných stran a finančních trhů správní rada EIB v květnu schválila dobře kalibrovaný akční plán. Ten zahrnuje rozšíření definice dvojího užití, rozšíření podpory pro malé a střední podniky, vytvoření specializované kanceláře pro bezpečnost a obranu a posílení partnerství s klíčovými aktéry, jako je Evropská obranná agentura. Naše investiční strategie se nadále zaměřuje na projekty dvojího užití, ale upustili jsme od požadavku, aby více než 50 procent budoucích příjmů pocházelo z civilního využití. Pro splnění podmínek musí existovat důkazy o věrohodném civilním využití technologií, výrobků a služeb. V případě infrastrukturních projektů musí být financovaný projekt otevřený civilnímu využití (například vojenské nemocnice) nebo musí sloužit civilním potřebám obecněji, jako jsou investice do civilní obrany.

V tuto chvíli je k dispozici ještě o něco méně než šest miliard eur. Kromě toho byl v lednu 2024 společně s Evropskou komisí vytvořen nový obranný kapitálový nástroj ve výši 175 milionů eur na kapitálové investice do malých a středních podniků a začínajících firem v těchto oblastech.

► A jaký by měl tedy zůstat poměr k civilním projektům?

Trend obecně směřuje k většímu zapojení EIB do podpory míru a bezpečnosti v Evropě. Zaznamenáváme zvýšený zájem, roste počet žádostí o financování v oblastech, jako jsou vesmír, výzkum a vývoj dvojího užití a bezpilotní letouny. EIB tyto návrhy pečlivě vyhodnocuje, aby zajistila soulad s aktualizovanými požadavky na způsobilost. V letošním roce jsme například podpořili rozšíření přístavu Esbjerg v Dánsku, aby mohl přijímat větší plavidla, tedy i v rámci operací NATO, a nedávno jsme oznámili půjčku polskému ministerstvu obrany na financování vývoje a vypuštění dvou kosmických družic pro pozorování Země, které budou také poskytovat snímky s vysokým rozlišením pro civilní a obranné aplikace. Tato investice ve výši 300 milionů eur do prvního polského systému družic pro pozorování Země posílila digitální pokrok v Polsku, ale také její strategický význam v kosmickém průmyslu.

► Měl byste ještě jiné příklady, aby si čtenáři dokázali konkrétně představit, kam investujete, co přesně platíte?

Dalším příkladem může být půjčka, kterou loni v zimě podepsala španělská společnost Skydweller na podporu svého programu autonomních letadel na solární pohon. Letadla jsou určena především pro nouzovou komunikaci mezi součástmi záchranného systému státu, například při přírodních katastrofách, ale mohou být využita i pro vojenské účely, to je právě ono dvojí užití, o němž pořád mluvím. V současné době cestuji po Evropě, abych zvýšil povědomí členských států o možnostech, které tento akční plán nabízí. Kromě účasti na GlobSecu se v Praze setkávám se zástupci české vlády a místního finančního sektoru, abych jim podrobně vysvětlil nový akční plán a diskutoval s nimi o možnostech využití těchto finančních prostředků. Jsme odhodláni poskytnout konkrétní podporu, podobnou té, kterou jsme udělili v jiných členských státech. Kromě toho bude naše nově zřízená kancelář pro bezpečnost a obranu v nadcházejících měsících organizovat specializované semináře po celé Evropě, včetně České republiky. Během těchto seminářů se sejdou místní banky, průmyslové subjekty a obranné instituce, aby podrobně projednaly potenciální investiční projekty, vysvětlily, jak lze efektivně využít dostupné finanční prostředky, a prozkoumaly nové nástroje financování.

► Podpoří EIB také společné projekty „dvojího užití“ přímo na území Ukrajiny?

Financování v rámci Strategické evropské bezpečnostní iniciativy (SESI) je dostupné pouze pro podniky v EU. Zařízení dvojího užití, které tyto projekty umožňují financovat, například satelity, však mohou konkrétně přispět k sebeobraně Ukrajiny proti ruské invazi. Kromě toho bychom mohli podpořit ukrajinské společnosti, jež zakládají své podniky v členských státech EU. Pokud jde o projekty na území samotné Ukrajiny, EIB tam byla velmi aktivní již před invazí v roce 2022. Podílela se například na financování komunální infrastruktury, dopravních sítí a městské hromadné dopravy. Od začátku ruské invaze EIB výrazně zvýšila svou podporu a poskytla více než dvě miliardy eur na mimořádnou pomoc při řešení okamžitých potřeb způsobených konfliktem. Tato pomoc zahrnuje opravy poškozené infrastruktury a podporu naléhavých opatření v oblasti energetické účinnosti. Pro financování EIB na Ukrajině jsou způsobilé také části projektů souvisejících s pasivní obranou, jako jsou ochranné konstrukce a kryty. EIB a Evropský investiční fond (EIF) rovněž poskytují významnou podporu ukrajinským malým a středním podnikům. Dělají to prostřednictvím místních bank a kapitálových fondů. EIF nedávno zahájil program pro evropské exportní úvěrové agentury na podporu vývozu evropských společností na Ukrajinu. Očekává se, že nástroj EU4Business Guarantee Facility uvolní 500 milionů eur v podobě úvěrů, přičemž 375 milionů eur bude přiděleno přímo Ukrajině, čímž se zlepší přístup k financování v klíčových hospodářských odvětvích, jako jsou obchod a zemědělství.

► Jinými slovy, pokud Ukrajinci budou vyrábět výrobky dvojího užití na území EU, úvěr dostanou?

Úvěr mohou dostat malé a střední podniky se sídlem v Evropské unii dodávající technologie dvojího užití, které nakonec třeba skončí na Ukrajině. Budou financovány prostřednictvím SESI přímo nebo nepřímo na základě našich rozšířených možností. Tento přístup zajišťuje, že i když nefinancujeme obranné projekty přímo na Ukrajině, podporujeme širší ekosystém, který přispívá k odolnosti a obnově Ukrajiny. Abych to shrnul, přestože program SESI není určen přímo pro Ukrajinu, podporuje projekty v rámci EU, které mohou být pro Ukrajinu nepřímým přínosem.

► Bude EIB pro případné úvěry v této oblasti potřebovat nějaké záruky či standardy obranného zbrojního průmyslu? Jinak řečeno, jaký rámec tu EIB vytvoří a jak nutná bude politická dohoda na úrovni lídrů EU?

Náš přístup a politika jsou jasné: nabízet úvěry evropskému obrannému průmyslu a zároveň chránit naši finanční kapacitu. EIB bude i nadále uplatňovat své stávající standardy pro úvěry v obranném průmyslu. To zahrnuje zajištění souladu s unijními předpisy, etickými normami a kritérii udržitelnosti. EIB působí v komplexním rámci, který zahrnuje úzkou koordinaci s institucemi EU, členskými státy a zúčastněnými stranami z oboru. Politická dohoda na úrovni Unie měla zásadní význam pro zintenzivnění činnosti EIB na podporu evropského míru a bezpečnosti.

► Jak moc je podle vás evropský obranný průmysl koordinovaný, respektive vnitřně kompatibilní, existují nějaké větší překážky více sladěné spolupráce?

Evropský obranný průmysl dosahuje značného pokroku, pokud jde o lepší koordinaci a kompatibilitu, ale problémy přetrvávají. Mezi hlavní překážky patří rozdílné vnitrostátní předpisy, odlišné postupy zadávání veřejných zakázek a roztříštěný postup v oblasti výzkumu a vývoje. Pokud jde o EIB, naše financování technologií dvojího užití a projektů bezpečnostní infrastruktury může rovněž pomoct překlenout rozdíly a podpořit integrovanější evropský obranný průmysl. Kromě toho jsme v rámci akčního plánu posílili spolupráci s Evropskou komisí, Evropskou obrannou agenturou a NATO, abychom zesílili koordinaci mezi sebou, ale také s evropským obranným průmyslem. Dobrým příkladem je nástroj Defence Equity Facility, který Evropská komise a Evropský investiční fond spustily v lednu a v jehož rámci spojujeme síly na podporu začínajících podniků v oblasti bezpečnosti a obrany. Anebo memorandum o porozumění mezi EIF a Inovačním fondem NATO (NIF) podepsané v červenci. Očekává se, že se stane katalyzátorem růstu inovačních schopností, které mohou být přínosem jak pro civilní, tak pro vojenské užití.

► Vypadá to šíleně, ale leckoho jistě napadne, že i v této oblasti by šlo použít propojení veřejného a soukromého sektoru v PPP projektech. Je to cesta do budoucna, nebo EIB uvažuje o jiné formě podpory spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem?

Partnerství veřejného a soukromého sektoru může podpořit inovace, zvýšit efektivitu a rozdělit rizika mezi veřejné a soukromé subjekty. V některých zemích představují životaschopný přístup k podpoře spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany. EIB má rozsáhlé zkušenosti s PPP v Evropě i mimo ni v odvětvích jako energetika a doprava, a dokonce i v některých odvětvích obrany a je vždy otevřena zkoumání nových možností s místními partnery.

► Evropské členské státy NATO mají velký problém naplnit obligátní částku dvě procenta HDP na obranu. Motor EU – Německo a Francie – je navíc velmi zadlužený. Je možné v této době více investovat do obrany?

Rozpočty jsou skutečně napjaté, což nás nutí přemýšlet netradičně a hledat nové způsoby financování obrany. EIB v tom může pomoct. Máme desítky let zkušeností s vytvářením složitých projektů, zejména v oblasti energetiky a infrastruktury. Tyto finanční zkušenosti můžeme dobře využít i jinde a jsme otevření diskusi s ministerstvy obrany a financí o tom, jak by to mohlo fungovat. Přesně kvůli tomu jsem přijel i do Prahy. Další spolupráce mezi veřejným sektorem a průmyslem bude mít velký význam pro konečný rozvoj evropského bezpečnostního sektoru. Za obranu tak budeme kolektivně odpovědní všichni.

► Evropské banky dnes vedou zbrojní výrobu v položce „špinavá výroba“, úvěry bývají znevýhodněny, například české zbrojařské firmy si na to dost stěžují. Jak to vidíte vy? Je možné obranný průmysl vyjmout z klimatické taxonomie Evropské unie?

Nemohu mluvit za ostatní, ale vidím, že se pomalu mění přístup a zvyšuje se pohyb v tomto odvětví. Jako EIB jsme se zavázali podporovat bezpečnostní a obranný sektor a zároveň prosazovat udržitelnost, protože jsme klimatickou bankou. EIB věří ve spolupráci se zúčastněnými stranami v průmyslu při hledání cest k modernizaci a udržitelnosti. To, že se zaměřujeme na technologie dvojího užití, může pomoci zmírnit některé z těchto problémů právě podporou projektů, které přispívají jak k obranným cílům, tak k cílům udržitelnosti. Naše podpora projektů, jako je vývoj ekologických technologií pro vojenské použití, je důkazem odhodlání sladit potřeby obrany s udržitelností životního prostředí.