Bdělost místo klidu. ECB znovu slyší inflaci

Evropská centrální banka začíná znovu znít opatrněji. Její prezidentka Christine Lagardeová ve Frankfurtu varovala, že růst cen energií může znovu roztočit inflační spirálu — a přinutit banku jednat dříve, než ještě nedávno očekávala.

Na první pohled přitom situace nevypadá dramaticky. Inflace se drží poblíž dvouprocentního cíle a ekonomika zůstává relativně stabilní. Právě tato kombinace ale podle Lagardeové může být klamná. „Existují důvody k bdělosti,“ uvedla a připomněla nedávnou zkušenost, kdy inflace v eurozóně vystřelila až nad deset procent.

Slovo, které trhy znají

Klíčové není jen to, co Lagardeová řekla, ale jak to řekla. Výraz „bdělost“ má v jazyce ECB konkrétní význam. V minulosti často předcházel zvýšení úrokových sazeb. Ekonom Piet Haines Christiansen z Danske Bank proto mluví o jasném signálu: pokud se historie opakuje, sazby by mohly jít nahoru už v příštích měsících.

Změna tónu je o to nápadnější, že ještě po posledním zasedání ECB Lagardeová tento výraz nepoužila. Od té doby se však „bdělost“ rychle zabydlela i v projevech dalších centrálních bankéřů. Nastupující viceprezident Boris Vujčić i šéf Bundesbanky Joachim Nagel mluví o nutnosti zůstat ve střehu. Isabel Schnabelová pak otevřeně upozornila, že konflikt v Íránu přináší nová proinflační rizika.

Podle ekonoma ING Carstena Brzeského jde o známý komunikační vzorec: nejprve ECB situaci „pečlivě sleduje“, poté začne varovat. Tento posun obvykle signalizuje, že se blíží konkrétní kroky. Lagardeová sice nechává načasování otevřené, zároveň ale zdůrazňuje, že banka „nebude paralyzována váháním“. Nejbližší příležitost přijde už 30. dubna.

Staré trauma, nové ceny

Obavy ECB nejsou jen preventivní. První známky tlaku jsou viditelné v reálné ekonomice. Evropské průmyslové firmy podle průzkumů zvyšují ceny nejrychleji za poslední tři roky, aby kompenzovaly rostoucí náklady. Ve službách je tempo mírnější, ale cenový růst zde přetrvává déle.

Klíčovou roli hraje i psychologie. Vysoká inflace z let 2022 a 2023 je stále v živé paměti. Firmy proto mohou rychleji promítat náklady do cen a zaměstnanci důrazněji požadovat vyšší mzdy. Právě tento mechanismus tehdy inflaci dál rozdmýchával — a ECB se obává jeho návratu.

Banka má přitom s podobnou situací čerstvou zkušenost. V reakci na předchozí inflační vlnu zvýšila depozitní sazbu z minus 0,5 na čtyři procenta, než ji v roce 2025 snížila na dvě procenta. Nyní se znovu otevírá otázka, zda tento cyklus nezačne nanovo.

Trhy ztrácejí klid

Nervozita je patrná i na finančních trzích. Investoři postupně započítávají vyšší sazby, zejména u krátkodobých dluhopisů. Výnos dvouletých německých bondů vzrostl od začátku konfliktu v Íránu zhruba ze dvou na 2,76 procenta.

Zároveň se neobvykle rozevírají rozdíly mezi jednotlivými sazbami na trhu. Podle stratéga ING Michiela Tukkera to naznačuje přesun kapitálu do bezpečnějších aktiv. Německé státní dluhopisy zůstávají jedním z hlavních útočišť, i když jejich výnosy rostou.

Opatrnost je vidět i v bankovním sektoru. Finanční instituce si u ECB zajišťují více likvidity — objem týdenních operací vzrostl z 11 na 17 miliard eur. Podle Tukkera to znamená jediné: trhy se dostávají „mimo svou komfortní zónu“.

Další kroky ECB budou záviset na tom, jak silný a dlouhý bude energetický šok — a zda se přelije do mezd a očekávání domácností i firem. Právě tyto signály chce banka před rozhodnutím pečlivě vyhodnotit.