Lagardeová drží kurz. Inflace se blíží cíli, ale ECB se sazbami nespěchá
Inflace v eurozóně se podle prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové v příštích měsících ustálí v blízkosti dvouprocentního cíle. Finanční trhy její vystoupení v Evropském parlamentu čtou jako potvrzení, že prosincové snížení sazeb není na stole. Nejistota kolem dalšího vývoje však podle ECB zůstává nadprůměrná.
Když se Christine Lagarde ve středu postavila před poslance hospodářského a měnového výboru Evropský parlament, vyslala trhům signál kontinuity. Inflace se podle ní bude v nejbližších měsících pohybovat kolem cílové hodnoty dvou procent a měnová politika zůstane striktně závislá na datech. „Postupujeme od zasedání k zasedání, abychom určili vhodné nastavení měnové politiky,“ uvedla.
Listopadová inflace v eurozóně dosáhla 2,2 procenta meziročně, oproti 2,1 procenta v říjnu. Jde o hodnoty jen mírně nad cílem, který Evropská centrální banka považuje za optimální pro stabilní růst. Ještě důležitější je však pro banku vývoj jádrové inflace, která zůstává na úrovni 2,4 procenta již třetí měsíc v řadě.
„Indikátory základní inflace jsou v souladu s naším střednědobým cílem,“ zdůraznila Lagardeová. Právě jádrová inflace, očištěná o volatilní ceny energií a potravin, je pro centrální banku klíčovým kompasem při rozhodování o sazbách.
Trhy čekají, ECB vyčkává
Navzdory zpomalování cenových tlaků panuje na finančních trzích téměř shoda, že na prosincovém zasedání 18. prosince ke snížení úrokových sazeb nedojde. Investoři Lagardeové slova interpretují jako snahu udržet očekávání pod kontrolou a vyhnout se předčasnému uvolnění měnových podmínek.
Prezidentka ECB zároveň upozornila, že rizika pro inflační výhled jsou oboustranná. „Nejistota je vyšší než obvykle, zejména kvůli nestabilní globální obchodní politice,“ řekla poslancům. Tato poznámka míří k napětí v mezinárodním obchodě, které může znovu rozkolísat ceny vstupů i hotových výrobků.
Růst táhne spotřeba domácností
Vedle inflace se ECB dívá i na kondici ekonomiky. Lagardeová naznačila, že růst by měl v příštích čtvrtletích podpořit zejména návrat spotřebitelské poptávky. Vyšší reálné příjmy domácností, dané zpomalující inflací, by mohly zmírnit dosavadní slabost hospodářského výkonu eurozóny.
Zda tento impuls bude dostatečný, zůstává otevřené. Podnikové investice zatím reagují opatrně a vyšší úrokové sazby stále brzdí úvěrovou aktivitu, což je jeden z argumentů těch, kteří volají po rychlejším obratu měnové politiky.
Prosincové zasedání Rady guvernérů přinese nové inflační a růstové projekce ekonomů ECB, poprvé i s výhledem do roku 2028. Právě tyto odhady mohou naznačit, kdy se otevře prostor pro první snížení sazeb.
Zatím však zůstává hlavní zpráva z Bruselu jasná. Inflace se sice přiblížila cíli, ale ECB není připravena riskovat její opětovné rozkolísání. Rozhodující slovo tak budou mít nadcházející data a schopnost ekonomiky eurozóny růst bez návratu cenových tlaků.
