Jaro AI začíná

Důležité změny a revoluce přicházejí nečekaně a náhle. A často jen jako produkt něčeho, co ani revolucí být nemělo. Umělá inteligence – především strojové učení na bázi neuronových sítí, tedy na propojení složitých matematických modelů vytvářených v symbióze výkonných počítačů – rozrazila dveře do světa vlastně hrou s možnostmi aplikované statistiky. Výkonné stroje se naučí miliardy a mi­liardy informací, které díky upřesňovaným algoritmům dokážou chytře posoudit a zhodnotit. Světlo světa spatřily chatovací asistenti, kteří dokážou napsat esej, posoudit výhodnost investice, případně napsat báseň. To je ale jenom začátek.

Dvacátá léta našeho století budou v historii zapsána jako definitivní konec „zimy AI“ a začátek jejího bujného jara, které snad, jak všichni doufají, rychle míří k příjemnému létu. „Ještě v první dekádě tisíciletí si tenhle obor často

musel obhajovat existenci. Ve druhé dekádě se AI rozjela. V roce 2023 vzrostly VC investice (venture capital, rychlý rizikový investiční kapitál – pozn. red.) do generativní AI meziročně asi o 60 procent. Dalších deset miliard investuje Microsoft,“ říká Martin Čmejrek, spoluzakladatel technologické skupiny Mama AI. „Podniky chtějí zavádět AI, někdy je za tím třeba jen FOMO, tedy to, že se bojí, že o něco přijdou, že budou mimo hru, ale často mají dlouho promýšlený uživatelský scénář, který lze uskutečnit až díky technologii z letošního roku,“ dodává.

Původní profesí matematik se od 90. let věnoval strojovému překladu. Dekádu pracoval v základním výzkumu IBM, pět let v oddělení pro rozvoj produktů. Dokáže tedy velmi dobře posoudit, k jakému skoku v posledních třech letech došlo: „Ten prostor pro AI je dnes obrovský. Ještě v roce 2020 asi jen sedm procent podniků v EU mělo nějaké AI řešení, dvě procenta nějakého chatovacího asistenta. Letos už se chatování s AI stalo normou,“ vysvětluje Čmejrek. „Dnes se akcentuje generativní AI, velké jazykové modely, ChatGPT, agentní technologie. Rok 2023 proběhl ve znamení hledání uživatelských scénářů, které prokážou reálný ekonomický přínos, ospravedlní náklady na provoz LLM (Large Language Model, typ strojového učení v reálných jazycích – pozn. red.) a vyhoví požadavkům na bezpečnost dat. To všechno za permanentní dis­rupce a inovace té samotné základní technologie.“

Být světovým lídrem

Se změnou nálady v oblasti AI, která se stává samostatným průmyslovým odvětvím, jež by mohlo zásadně proměnit všechny další obory lidské činnosti a podnikání, kalkuluje i velká letošní studie společnosti PwC. Ta mimo jiné propočítala, že kolem roku 2030 (tedy už za sedm let!) se díky AI zvedne výkon světové ekonomiky o 15,7 bilionu dolarů, což odpovídá třem čtvrtinám výkonu amerického hospodářství. Pro lokální ekonomiky, například pro tu českou, by to mohlo přinést až čtvrtinový nárůst výkonu.

Studie think-tanku Evropské komise, který připravoval podklady pro návrh Zákona o AI, jenž by měl jako první na světě regulovat tento nový obor, uvádí očekávaný nárůst produktivity práce. Kolem roku 2035 by to mohlo přinést růst produktivity o 11 až 35 procent. Největší úspora by měla být ve veřejných službách, což ale také znamená méně zaměstnanců, pro něž se bude muset najít jiná práce nebo jiný zdroj obživy. Výzkumníci odhadli, že 14 procent pracovních míst v zemích OECD se dá nahradit robotickou automatickou prací a 35 procent pracovních míst se dá pomocí AI radikálně obsahově i formálně upravit. Kolem roku 2030 by masové vy­užívání AI mohlo přinést také snížení skleníkových emisí o 1,5 až 4 procenta, a to přesto, že se objem zpracovávaných dat, a tím i potřeba energie, zvedne ze současných 33 zettabytů na 175 zettabytů (zettabyte: tisíc miliard gigabytů).

Evropská unie, jako už tolikrát, proklamuje svůj velký cíl probíhajícího jara AI: Stát se lídrem v oblasti umělé inteligence. „Ano, to je pěkné, jenže ta zmiňovaná studie PwC predikuje růst 25 procent v Číně, 15 procent v Severní Americe a v Evropě jen necelých deset, takže se musíme víc snažit. Propojení univerzit, startupistů a VC fondů, jaké známe ze Silicon Valley, nám tu dost zásadně chybí,“ popisuje Čmejrek. Nejde ovšem jen o Ameriku, ale i o Čínu. Stačí si připomenout, jak moc do AI Čína dnes investuje. Do roku 2025 Peking například hodlá zvýšit kapacitu svých AI center z dnešních 197 eflop na 300 eflop. Jednotka eflop přitom odpovídá superpočítači, který je schopen provést minimálně bi­lion operací za sekundu.

Konkurence nespí, ale EU se probouzí jen pomalu. Týká se to samozřejmě i Česka, které v investicích do AI také proti světu zaostává. Soukromí investoři zatím nenašli odvahu a stát, odkud se výzkum a vývoj financuje nejvíce, má jiné priority a starosti.

Přitom Česko je na masový rozvoj v byznysu připraveno vcelku obstojně, jak potvrzuje i Martin Čmejrek: „Podmínky pro přijetí AI průmyslem jsou u nás vlastně dobré: slušná úroveň a adaptabilita zaměstnanců-uživatelů, vysoká úroveň inženýrů, kteří AI řešení vyvíjejí nebo upravují, a osvícený management podniků, jež mají chuť AI zavádět.“ V nadnárodních evropských společnostech pak české pobočky podle něj mnohdy hrají roli laboratoří, kde se AI projekty testují a upravují a odkud se potom šíří do ostatních evropských filiálek.

Prvotní využití ve firmách

Evropa je také mnohem opatrnější v regulaci AI, daleko více než USA se bojí zneužití nové technologie, manipulace občanů či šíření politicky cílených dezinformací. Na dodavatele AI jsou tak kladeny daleko vyšší nároky než na ostatní. „Inovativní velký jazykový model Claude je dosud blokován pro uživatele ze zemí EU, takže pro evropskou firmu je obtížné postavit na něm řešení,“ uvádí Čmejrek konkrétní příklad.

Jeho Mama AI se momentálně hodně věnuje aplikaci umělé inteligence ve zdravotnictví, což je jeden z oborů budoucnosti. Automatizace a vyhodnocování dat je ve zdravotnictví velmi účinné a užitečné. Mama AI například automatizuje proces zpracování zdravotnické dokumentace pacienta, vytahuje z lékařských zpráv podstatné kusy informací a detekuje anomálie, což poskytuje dobré vodítko pro posouzení vývoje zdravotního stavu pacienta.

„Delší dobu ve spolupráci s dejvickým ÚOCHB Akademie věd vyvíjíme vyhledávací nástroj CHEESE (Chemical Embeddings Search Engine) pro efektivní vyhledávání mo­lekul a predikci jejich vlastností, to je velmi užitečná schopnost při fázi vývoje léčiv in silico (počítačová simulace skutečného působení léku v těle – pozn. red.),“ popisuje rozjeté aplikace AI Čmejrek. Jinou možností je platforma Telma pro vytváření telefonních (a chatovacích) asistentů. I ta se využívá ve zdravotnictví. „Aplikace obvolává starší pacienty, připomíná jim medikaci, vyptáváme se jich na vedlejší příznaky, tohle pravidelné vyptávání je lepší než po čtrnácti dnech v ordinaci,“ vysvětluje.

Prvotní byznysové využití AI ale studie PwC i think-tanku Evropské komise vidí zejména v dynamickém zpřehlednění běžné agendy firmy. I v podnicích totiž existuje „byrokracie“, kterou lze urychlit a zjednodušit, a na to se AI hodí velmi dobře. Rovněž Čmejrkova Mama AI v jedné větvi zájmu pracuje na bezpečném zpracování podnikových dokumentů a databází, sémantickém a jazykově nezávislém vyhledávání, na sumarizaci a reasoningu velkým jazykovým modelem. „Říkáme tomu DataChat. Aplikujeme ho na zákaznickou komunikaci, tickety helpdesku, firemní předpisy,“ doplňuje Čmejrek.

Samozřejmostí je už dnes rozvoj a prohlubování automatické komunikace se zákazníky pomocí textových a hlasových konverzačních asistentů, vyvíjených na bázi AI, a to na všech komunikačních kanálech od videa přes text po audio. Nejvíce se tato aplikace využívá v e-shopech, v logistice a v již probíraném zdravotnictví.

Velkým trendem v AI je personalizovaný obsah, tedy vytváření audiovizuál­ního obsahu na míru. „My se soustředíme na vytváření modelů pro syntézu hlasů ve studiové kvalitě, s výraznou prozodickou obálkou a emocí,“ shrnuje další vrstvu práce s AI spoluzakladatel Mama AI. „Spolupracujeme s českými herními studii, se Seznamem jsme vytvořili hlas robotické moderátorky Hacsiko.“

Podobných technologických center pro AI bude i v Česku rychle přibývat. Bariéra nedůvěřivého odstupu k umělé inteligenci tohoto typu byla definitivně prolomena. Začíná jaro AI. Zkusme ho využít, jak to jen jde.