
Konec nekonečného odpadu z obalů. Firmy musí řešit nové nařízení a leckdy to bude oříšek
Půl kilogramu odpadu z obalů denně. Taková je bilance každého obyvatele Evropské unie za rok 2022 a číslo dlouhodobě roste. Změnu má přinést Evropské nařízení o obalech a obalových odpadech. Dopadne na každou firmu, která cokoli balí, a mnohdy bude chtít hodně inovativnosti mu vyhovět. Ne všechny požadavky jsou přitom zcela jasné a zdaleka ne všichni o nich vědí, vyplývá z ankety projektu [ta] Udržitelnost.
Odpadu z obalů v Evropě přibývá. Mezi lety 2011 až 2022 se jeho objem zvýšil o pětinu na 83,4 milionu tun. Na jednoho obyvatele Evropské unie tak připadlo 186,5 kilogramu obalových odpadů za rok, vyplývá z posledních kompletnějších údajů Eurostatu. Pokud by se nic nezměnilo, dal se očekávat další růst do konce této dekády. Evropská unie proto místo dřívější směrnice přijala nové nařízení o obalech a obalových odpadech známé pod zkratkou PPWR z anglického Packaging and Packaging Waste Regulation. To si klade za cíl tento druh odpadu redukovat, a to například opakovaným využitím obalů, jejich zvýšenou recyklací a také vyšším zapojením recyklovaných surovin při jejich výrobě. V platnost vstoupilo letos v únoru a jeho hlavní požadavky budou účinné od 12. srpna příštího roku s tím, že jejich náběh je zpravidla postupný a častým milníkem pro splnění je rok 2030.

Velké téma jsou obalové odpady pro obchodníky. PPWR je tak pro ně další zásadní udržitelnou regulací. „Jde o nesmírně komplexní nařízení, které zasáhne každého, kdo balí výrobky,“ říká Jaroslav Vodáček ze společnosti Tesco. Pro maloobchodní řetězec bude podle něj jednou z největších výzev získávat všechna povinná data o obalech od svých dodavatelů. Ti se budou muset přizpůsobit v oblasti recyklovatelných materiálů, obsahu recyklovaného plastu nebo zákazu některých plastových obalových formátů. „PPWR sice definuje oblasti, které se mají řešit, ale nevysvětluje řadu záležitostí, které výrobci nebo obchodníci potřebují znát. Detaily musí připravit Evropská komise ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí,“ podotýká Vodáček. Sekundární legislativa má přitom vznikat v horizontu několika příštích let.
Hlavní výzvou pro všechny zúčastněné je tak nyní jak a na co přesně se připravit. „Z dialogu s našimi dodavateli vnímáme, že u části z nich chybí obecné povědomí, že zde je nové nařízení k obalům a obalovým odpadům a z něj vyplývající povinnosti,“ přibližuje realitu expert z firmy Tesco. Zároveň upozorňuje, že PPWR zavádí i cíle, jejichž naplnění může být obtížně realizovatelné či finančně náročné, například pokud jde o bezobalový prodej nebo znovu plnitelné obaly. Každopádně Tesco má dlouhodobý cíl snižovat množství odpadů. Například pro balení výrobků svých privátních značek od roku 2020 nepoužívá nerecyklovatelné nebo obtížně recyklovatelné obaly. Na druhé straně podle Vodáčka nelze zapomínat, že dobré obaly prodlužují trvanlivost potravin a spotřebitelům usnadňují život.
Co lze v obchodech s uváděním nového nařízení v život očekávat, přibližuje vedoucí firemní komunikace ve společnosti Lidl Česká republika Eliška Froschová Stehlíková. „Obchodních řetězců s potravinami se dotknou například kvóty na recyklovaný obsah obalových materiálů, kvóty pro opětovné využívání přepravních obalů a nejvíce pak zákaz využívání určitých obalů, zejména na ovoce a zeleninu,“ vypočítává. Nově zapovězené materiály podle ní samozřejmě půjde nahradit. „Nejpodstatnější ale bude, aby obal plnil svou primární funkci a tou je ochrana zboží. Týká se to zejména ovoce a zeleniny, které odpovídající obal chrání nejen před otlakem, ale zároveň před okoráním a ztrátou vnitřní vlhkosti,“ dodává.
Také v dm jsou si vědomi nových povinností, které vyplývají z nařízení PPWR. „Aktivně pracujeme na jejich splnění, včetně prohlášení o shodě, které bude povinné od srpna 2026,“ říká manažer komunikace Jiří Peroutka. V rámci platformy Forum Rezyklat, kterou řetězec založil v roce 2018 na podporu oběhového hospodářství, vzniklo podle něj ve spolupráci s dalšími partnery řešení, které by mělo být přínosné pro všechny podniky v celém hodnotovém řetězci – od malých a středních firem až po velké společnosti.
„V dm máme udržitelnost a šetrné nakládání se zdroji dlouhodobě zakotveny ve všech oblastech – od obalů produktů dm značek až po logistické procesy,“ zdůrazňuje Peroutka. Například v logistice firma zavedla Pally systém, který umožňuje snížit množství strojní obalové fólie při přepravě zboží do prodejen. Cílem je redukce o 35 procent do roku 2027. Ani použitá fólie nepřichází nazmar. Celý její objem z logistických center se lisuje do balíků, které následně vykupuje firma Mateo Packing a vyrábí z fólie recyklát pro odpadkové pytle, které poté dm prodává. Řetězec také již od roku 2009 používá recyklát v obalech dm produktů. „Díky včasné integraci témat PPWR do naší strategie jsme na jeho implementaci připraveni,“ shrnuje manažer komunikace.
Protože PPWR se týká veškerých obalů, dopadá samozřejmě i na výrobce. “Toto nařízení aktivně řešíme, a to nejen uvnitř společnosti, ale také ve spolupráci s našimi subdodavateli. Protože je náběh kritérií a standardů rozvržen do jednotlivých fází v příštích několika letech, hledáme nejefektivnější cestu, jak dané požadavky naplnit,“ říká Roman Grametbauer, manažer pro udržitelnost v tabákové společnosti Philip Morris ČR. Výzvou je podle něj především množství informací, které mají být pro spotřebitele na každé krabičce jednoduše dostupné. Při velikosti krabičky je to poměrně náročný úkol. „Proto se snažíme nacházet také inovativní způsoby, jak platnou legislativu naplnit, a to s ohledem na velikost obalů či přísnější poměr už recyklovaných a dále recyklovatelných materiálů,“ říká Grametbauer s tím, že dopady produktů na životní prostředí jsou pro Philip Morris v současnosti jedním z klíčových témat.


