Limity EU pro kobalt. Střet zdraví a průmyslu

Evropská unie plánuje zpřísnit limity pro expozici kobaltu na pracovišti. Nový návrh Evropské komise počítá s maximem deset mikrogramů na metr krychlový vzduchu, což je výrazně méně než dosavadní pravidla v některých členských státech.

Opatření má posílit ochranu zdraví zaměstnanců. Zároveň ale přichází v době, kdy si EU stanovila cíl snížit závislost na dovozu strategických surovin. Podle aktuální strategie má do roku 2030 pokrýt nejméně 40 procent zpracování kobaltu vlastními kapacitami.

Napětí mezi bezpečností a průmyslovou politikou

Kobalt je klíčový pro výrobu lithium-iontových baterií i speciálních slitin v letectví a obraně. Přibližně tři čtvrtiny světové těžby pocházejí z Demokratické republiky Kongo, zatímco zpracování i obchod do značné míry ovládá Čína. Výpadek dodávek by proto zasáhl široké spektrum evropského průmyslu.

Právě proto vyvolal návrh Komise silnou reakci. Devět podniků a oborových svazů v otevřeném dopise varuje, že takto nízký limit by mohl znemožnit dosažení evropských cílů v oblasti kritických surovin. Firmy podle nich už nyní přesouvají nové investice mimo EU.

Podle signatářů by přísnější pravidla vedla k přesunu výroby do zemí s vyššími limity, jako jsou USA (100 μg/m³) nebo Čína (50 μg/m³). „Pokud bude návrh přijat, Evropa přijde nejméně o každé šesté pracoviště v tomto odvětví,“ uvádí dopis.

Sporné důkazy o zdravotních rizicích

Zástupci průmyslu zpochybňují i vědecký základ návrhu. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny sice označuje kobalt v kombinaci s karbidem wolframu za pravděpodobně karcinogenní, samotný kov však jen za možný karcinogen.

Firmy argumentují dlouhodobými daty z praxe. Například společnost Jervois sleduje zdravotní stav zaměstnanců ve Finsku desítky let a zvýšené riziko rakoviny neprokázala. Podobně argumentuje i rakouský výrobce Plansee.

Analýza vedená biostatistikem Gary M. Marsh, která zahrnovala více než 32 tisíc pracovníků v pěti zemích, rovněž nenašla statisticky významnou souvislost mezi expozicí kobaltu a rakovinou plic.

Podle průmyslu se Komise opírá především o výsledky experimentů na zvířatech, zatímco rozsáhlá data z pracovního prostředí bere v úvahu méně.

Otázka konkurenceschopnosti

Ekonomické dopady by podle firem byly výrazné. Jen evropská část Jervois odhaduje dodatečné náklady na 400 až 700 milionů eur ročně. „Za těchto podmínek by evropský průmysl nebyl konkurenceschopný,“ upozorňuje manažer společnosti.

Finsko, které patří mezi klíčové uzly evropského zpracování kobaltu s podílem kolem šesti až sedmi procent globální produkce, má už nyní limit 20 μg/m³. Ten je přísnější než v USA i Číně.

Evropská komise na otázky k návrhu nereagovala. O dalším postupu tak bude rozhodovat politická debata mezi regulací pracovních podmínek a snahou budovat vlastní surovinovou základnu.