Neuron vědcům nadělil už 140 milionů korun

Neuron se zrodil v roce 2010. Začínal jako nadační fond, jehož klíčovou rolí bylo z darů VIP mecenášů podpořit především mladé české vědkyně a vědce. A to formou prestižních Cen Neuron, s nimiž bylo a je spjato i slušné finanční ocenění. Cen přibývalo – a dostala je v řadě disciplín plejáda špičkových vědců: jak mladých, tak zkušených velikánů. Podle aktuálních informací se za více než deset let dočkalo svého „neuronu“ na 120 osobností, přičemž celková částka věnovaná na podporu vědy a výzkumu přesáhla již 140 milionů korun.

A dalších sto milionů korun nedávno vložil miliardář Dalibor Dědek ze skupiny Jablotron do nově vzniklé Nadace Neuron. Po tuctu let je to veliká změna… Proč k ní vlastně došlo? „S každým poznáním se věda posouvá dále – a stejně to bylo i v případě Neuronu. Za více než desetiletí naší existence jsme hledali cesty, jak posílit dlouhodobost našeho záměru. Spolu s ostatními zakladateli Nadace Neuron – tedy s Daliborem Dědkem, Ondřejem Bartošem, Václavem Dejčmarem, Eduardem Kučerou, Jaro­slavem Řasou a Liborem Winklerem – jsme se shodli, že bychom rádi zanechali dlouhodobý odkaz, jaký se podařilo vytvořit kupříkladu Nobelovým cenám či Hlávkově nadaci. Nadace má totiž ze své podstaty i mnohem větší pole působnosti, je nezávislejší, tvoří nadační jmění,“ řekla týdeníku Euro spoluzakladatelka Nadace Neuron a předsedkyně její správní rady Monika Vondráková, jež Neuron vede od počátku.

Stovka excelentních vědců

Když se podíváme do historie Neuronu, mezi laureáty se skví plno top jmen. Častokrát se vědecké radě fondu podařilo najít, ocenit a podpořit nadějné výzkumníky dříve, než získali štědré granty typu těch elitních s visačkou Evropské výzkumné rady (ERC), což je pečeť světové extratřídy. Jen namátkou: Neuron i grant ERC získali kupříkladu matematik Martin Setvín z matfyzu (2022, respektive 2023), jazykovědkyně Anežka Kuzmičová z Filozofické fakulty UK (též 2022 a 2023) nebo bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK (Neuron 2021 a letos ERC). Historicky je těchto „objevených“ dvojhvězd ještě více, ať již jmenujeme astrofyzika Ondřeje Pejchu, biologa Filipa Koláře, či právníka Davida Kosaře.

Není to náhoda. Kolem Neuronu se totiž od počátku pohybují top vědci, kteří své obory skvěle znají, mají „čuch“ na talenty a chtějí věci v českém prostředí i měnit. Zprvu fond hojně využíval i skvělé expertizy profesora Zdeňka Strakoše; v minulých letech se tváří Neuronu a předsedou vědecké rady stal Jan Konvalinka, současný ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR – možná nejlepší (a jistě nejbohatší) vědecké instituce v Česku. Ta dodnes těží z nápadů chemika Antonína Holého a podporuje též Neuron.

Proč to má smysl? „Jsme země, která nemá zásoby nerostných surovin, proto musí stavět na intelektuálním kapitálu. Podpora vědy je klíčová, stojí za veškerým pokrokem zemí. Proto je důležité si vědce hýčkat; podporovat je v jejich práci a ukazovat, že jejich výzkum a objevy vedou ke zkvalitnění našich životů, zvyšování národní hrdosti a prestiže. Zviditelnění úspěchu často vede i k další akceleraci vědecké činnosti, popularizace oslovuje podnikatelskou sféru i širší veřejnost. Je to patrné u našich Cen Neuron. Když jsou vědci více vidět, mají větší šanci získat mezinárodní granty, ale také inspirovat mladou generaci,“ líčí Vondráková.

S tím souhlasí i nestranní odborníci. „Osobně věřím, že přínos Neuronu nespočívá pouze ve finanční podpoře vědců a vědkyň, byť to je zásadní samo o sobě. Možná důležitější podle mě je, že činnost nadace pomáhá zviditelnit vynikající práci českých vědců a vědkyň a představit ji širší veřejnosti. Velký význam to má i jako inspirace pro mladou generaci a její potenciální vědeckou kariéru,“ dodává sociolog Jan Tesárek, šéfredaktor portálu Vědavýzkum.

Spojení vědy s byznysem

Co se Neuronu povedlo? „Podařilo se mu propojit vědu s byznysem – vědu otevřít byznysu a podnikatelům zase ukázat, že věda je skvělou investicí, posláním. Povedlo se popularizovat práci vědců a objevit spoustu talentů, jimž jsme pomohli rozjet kariéru. Ukázali jsme, že věda je nesmírně zajímavá a že dokáže oslovit i širší veřejnost, pokud se komunikuje srozumitelně. A vědci za tu dobu zase pochopili, že je potřeba být vidět i mimo svoji vědeckou bublinu – začalo se o nich psát jako o osobnostech, jež mění naši budoucnost,“ míní Vondráková.

Příkladů je dost. Archeolog Jaroslav Řídký dostal cenu, tehdejší Neuron Impuls v roce 2014, díky čemuž vydal i knižní monografii o rondelech v oxfordském vydavatelství. „Ocenění Neuron, které jsem obdržel před deseti lety, mi otevřelo cestu k mnoha médiím. Musel jsem srozumitelnou cestou začít vysvětlovat zaměření své práce, a to formou živých rozhovorů v rádiích i krátkých reportáží v denících. Hodně mi to pomohlo pro moji nynější práci zástupce ředitele v pražském Archeologickém ústavu Akademie věd ČR, kdy je komunikace s novináři jedním z mých hlavních úkolů. Považuji to za cennou zkušenost,“ dodává Řídký.

I mecenášství se vyvíjí. Čeho si za uplynulých deset let povšimla Vondráková? „Poslední dobou je patrný nárůst zájmu o podporu různých oblastí včetně vědy a to mi dělá velkou radost. Roste i výše příspěvků od jednotlivých mecenášů, Nadace Neuron třeba získala od Dalibora Dědka do nadačního jmění dar ve výši 100 milionů korun. Mecenáši si čím dál tím více uvědomují, že je potřeba přidat ruce k dílu a podpořit aktivity, kde chybí adekvátní státní podpora,“ vypráví viceprezidentka ABRA Holdingu. Přesto týdeníku Euro prozradila, že spolu s kolegy uvažují o zapojení menších dárců: „Rádi bychom umožnili i těm, pro něž je Neuron srdeční záležitostí, aby ho podpořili i nižší částkou, než máme nastavenou v případě partnerství či mecenášství. Čím více prostředků nadace bude mít, tím více projektů dokáže podpořit a tím více vědu a výzkum dokáže zviditelnit,“ nastiňuje manažerka.

V plánech je i nová Cena Neuron pro učitele. Vondráková zdůvodňuje: „Jsme přesvědčeni, že zájem a zápal pro vědu jsou neodmyslitelně spjaty právě s kvalitními pedagogy. Oceňovat tak budeme ty, kteří probouzejí zvídavost u dětí a motivují studenty k dalšímu studiu vědy.“