Americké trhy hledají nový motor růstu mimo velké technologie
Americké akciové trhy zahájily nový týden bez výraznějšího pohybu, zatímco investoři čekají na klíčová data z trhu práce a inflace v USA. Slábnoucí důvěra v neomezený růst technologických titulů spojených s umělou inteligencí se přitom začíná promítat do přesunů kapitálu napříč indexem S&P 500.
V úvodu týdne se hlavní americké indexy pohybují v úzkém pásmu a naznačují opatrnost investorů. Dow Jones se drží poblíž 48 546 bodů, S&P 500 osciluje kolem 6 842 bodů a technologický Nasdaq zůstává zhruba na úrovni 23 224 bodů. Trhy tak vstupují do posledního plnohodnotného obchodního týdne roku bez jasného směru, avšak s vysokým očekáváním nových makroekonomických signálů.
Technologie pod tlakem po varováních firem
Náladu z předchozích dnů poznamenaly především obavy z přehřátí segmentu umělé inteligence. Akcie výrobce čipů Broadcom prudce oslabily poté, co firma upozornila na možné zúžení marží v příštích obdobích. Podobně Oracle zklamal investory slabším výhledem hospodaření, což vedlo k výraznému propadu jeho akcií. Tyto reakce ukazují, že trh je stále citlivější na jakékoli náznaky, že rychlý růst spojený s AI nemusí automaticky znamenat odpovídající ziskovost.
Tlak se neomezuje pouze na jednotlivé tituly. Přesuny kapitálu mimo technologický sektor začínají být patrné i u takzvané Magnificent Seven, tedy skupiny firem Alphabet, Amazon, Apple, Meta, Microsoft, Nvidia a Tesla, které v posledních letech táhly výkonnost celého trhu.
Od několika gigantů k širšímu trhu
Ed Yardeni z Yardeni Research upozorňuje, že dominantní postavení technologických lídrů může být v dalších letech narušeno sílící konkurencí v oblasti umělé inteligence. Podle něj by se v roce 2026 mohlo ukázat, že Magnificent Seven budou méně výjimečné než dosud. Prostor by naopak mohly získat stovky dalších firem zahrnutých v indexu S&P 500, které dosud stály ve stínu technologických obrů.
Tento posun v očekáváních se odráží i v prognózách investičních bank. Strategové Citigroup počítají s tím, že index S&P 500 by mohl v příštím roce vzrůst o 13 procent. Podobně optimistické výhledy sdílejí Morgan Stanley, Deutsche Bank a Goldman Sachs, přestože upozorňují na postupný přesun zájmu investorů od výrobců technologií k firmám, které umělou inteligenci přímo využívají ve svém byznysu.
Fed v centru pozornosti investorů
Klíčovým tématem týdne však zůstávají makroekonomická data. Zpráva o americkém trhu práce za listopad má podle ekonomů ukázat zpomalení tvorby pracovních míst při míře nezaměstnanosti kolem 4,5 procenta. Takový vývoj by naznačoval ochlazování ekonomiky bez prudkého zhoršení, což trhy obvykle vnímají pozitivně.
Na údaje z trhu práce navážou inflační statistiky, včetně indexu spotřebitelských cen a ukazatele PCE, který Federální rezervní systém považuje za klíčový. Právě kombinace inflace a zaměstnanosti určí, jakým tempem bude Fed po nedávném snížení sazeb pokračovat v uvolňování měnové politiky. Na termínových trzích se nyní počítá se dvěma dalšími sníženími sazeb do konce roku 2026.
Michael Wilson z Morgan Stanley shrnuje současnou situaci lapidárně, když připomíná, že trhy fungují v režimu, kde mírné zhoršení dat může být paradoxně vnímáno jako dobrá zpráva. Pro investory tak nadcházející dny nepředstavují jen sérii statistik, ale test toho, zda se americké akciové trhy dokážou opřít o širší základy než dosud.
