Velký úprk ruské jachtařské reprezentace

Konec studené války Američané oslavili filmem Hon na ponorku. Ruská invaze na Ukrajinu by s lehkou nadsázkou mohla iniciovat natočení pokračování s názvem Hon na jachty. Ale proč ne, vždyť globální zátah na superluxusní „křižníky“ ruských oligarchů napojených na diktátora Putina nabízí filmařům obrovské množství podkladů. Lodě v hodnotě stovek milionů dolarů, které novodobá kremelská šlechta vnímala jako symboly svého úspěchu, se s dopadem prvních bomb na Kyjev staly nablýskaným symbolem odhodlání Západu bolestivě zasáhnout ruské zbohatlíky.

Zatímco zmrazování finančních aktiv ruských oligarchů je – snad kromě blokace aktivit fotbalové Chelsea Romana Abramoviče – pro veřejnost docela obtížně uchopitelné, napochodování úředníků na paluby obřích jachet slouží jako solidně vypovídající vizualizace dopadů sankcí. „Speciální vojenská operace“, jak i ruští oligarchové musí válku na Ukrajině z rozhodnutí Moskvy označovat, tak má pro ruskou smetánku i významné námořní dopady. Část z majitelů dokázala své miláčky zachránit odplutím do mezinárodních vod a jurisdikcí států, které sankce proti nim zatím neuplatňují, zbytek se s představou luxusního vegetování na vlastní jachtě ve Středomoří musí načas nebo navždy rozloučit.

„Je to velmi efektivní, tyto zásahy ruské elity opravdu velmi rozčilují,“ komentoval „jachtařskou strategii“ pro The New York Times Anders Aslund, šéf stockholmského Fóra svobodného světa. Hlavními iniciátory zátahu na ruské jachty má být podle insiderů především americká administrativa Joea Bidena. Ta hodlá skrze zabavování majetku kremelských elit tlačit na změny v ruské politice. A za necelý měsíc od začátku války má zatím docela solidní úspěšnost, když se jí podařilo přesvědčit spojence ke koordinovanému zásahu. Američané taktéž vytvořili speciální meziresortní skupinu KleptoCapture, jež má právě po majetku Putinových spřízněnců pátrat. Ruští oligarchové a jejich majetky se tak ocitly pod mikroskopem. Vládním i veřejným. A třeba pohyb jejich jachet je monitorován několika twit­terovými účty, které se na sledování poslední známé polohy udané skrze palubní majáky specializují.

Ališerovy slzy

Pokud český suchozemec zrovna není fanda námořní historie, mnoho jmen lodí v paměti asi nenajde. Možná Kolumbovy Santa Mariu, Niňu a Pintu. Neblaze proslulý Titanic. A třeba před pár dny zrovna vyšla zpráva, že hledači našli u Antarktidy v hloubce 3 000 metrů Shackletonovu Endurance. Válka na Ukrajině přiměla Česko i svět, aby se začaly seznamovat i s ruskou flotilou superjachet oligarchů. Jména jako Amore Vero (Igor Sečin), Nirvana (Vladimir Potatin), Eclipse a Solaris (obě Roman Abramovič) nebo Tango (Viktor Vekselberg) získaly svých „patnáct minut slávy“ na globální scéně. Asi největší „popularitu“ díky pokrytí světových médií nasbírala jachta Dilbar Ališera Usmanova. Tento investiční magnát, který první miliardy vydělal na obchodu s ocelí, je ze suity boháčů napojených na Kreml díky svým investicím do Facebooku nebo Arsenalu vedle Romana Abramoviče na Západě asi nejznámější. A za Dilbar získal dalších pár bodů.

Dilbar je superjachta o délce 156 metrů s asi třetinovou tonáží výše zmíněného Titaniku. Obsluhuje ji téměř stovka členů posádky, na palubě je 20 kabin pro hosty, již podle listu Super Yacht Times mohou přivítat 36 návštěvníků. Ti se na Dilbar dopraví skrze dva heliporty a na palubě budou mít mimo jiné k dispozici pětadvacetimetrový bazén, jeden z největších, který kdy byl na palubu jachty instalován. Do něj by se mimochodem dala podle definice (předponu super si může přidat každá loď delší než 24 metrů) umístit další superjachta. Usmanov si loď koupil před šesti lety od německých loděnic Lürssen za 600 milionů dolarů. A loni – údajně nespokojený s jejím zastaráváním – ji poslal k rekonstrukci do hamburské loděnice Blohm Voss. Tam jachtu registrovanou na holdingovou společnost se sídlem na Maltě a plující pod vlajkou Kajmanských ostrovů zastihly sankce. A Dilbar se stala největším úlovkem globálního zátahu na lodě ruských oligarchů.

Unikl jen Putinův křižník

Dilbar samozřejmě není jedinou „obětí“. Francouzské úřady se pochlubily, že na poslední chvíli dokázaly „ukotvit“ jachtu Amore Vero šéfa Rosněfti Igora Sečina, která v okamžiku, kdy úředníci na její palubu u středomořského La Ciotat vstoupili, byla údajně v horečných přípravách na vyplutí. A to i přesto, že posádka měla ohlášené opravy až do dubna a na konci února opravdu dokončeny nebyly. Italové zase v Imperii ulovili pětašedesátimetrovou Lady M Alexeje Mordašova.

Lady Anastasia Alexandra Michejeva, šéfa Rosoboronexportu zodpovědného za ruské obchody se zbraněmi, se zase dostala do zpráv poté, co ji na Mallorce částečně potopil její hlavní lodní inženýr původem z Ukrajiny. Ten po deseti letech práce pro Michejeva reagoval na zpravodajství ze své domoviny tím, že otevřel dva hlavní ventily, a jachta tak začala nabírat vodu. Vzhledem k jejímu ukotvení jsou nakonec škody minimální. „Můj šéf je zločinec, který prodává zbraně, jež zabíjejí ukrajinský lid. Nelituji ničeho, co jsem udělal, a udělal bych to znovu,“ komentoval pak svůj čin námořník, který měl podle zpráv médií po propuštění zamířit na Ukrajinu.

Naopak dobré informace měla po­dle všeho jachta Graceful, jež z doků v Hamburku odplula necelé tři týdny před ruskou invazí na Ukrajinu, a to dokonce ještě před tím, než loďaři dokončili její opravy. Jachta nyní má být zakotvena u baltské enklávy Ruska Kaliningradu a čeká, kdy si jejích služeb přijede užít majitel. Tím má podle spekulací být ten nejvyšší. Ruský diktátor Vladimir Putin. Úspěch v útěku před mezi­národními sankcemi zatím zaznamenaly i lodě Olega Děripasky (Clio) a Vladimira Potanina (Nirvana), jež podle CNBC zamířily na Maledivy; ve vodách Seychel se má schovávat Ocean Victory Viktora Rašnikova.

Superjachty se slevou

Především pozemní útok na Ukrajinu tak bude mít i obří námořní konsekvence. A nejen v Černém a Azovském moři. Právě třeba segment superjachet podle odborníků čeká „dokonalá bouře“. Absence ruských miliardářů, kteří právě jachty považovali za nejvhodnější způsob, jak dát na odiv své bohatství a status, zřejmě vyvolá otřesy na trhu. Rusové samozřejmě nejsou jediní, kdo superjachty kupují, nedávno třeba vyvolal v Rotterdamu pobouření Jeff Bezos, jenž pro vyplutí své nové 120metrové jachty na moře potřebuje dočasně rozebrat tamní historický most (stane se tak v létě). Předválečné štědré ruské kapsy ale budou sektoru chybět.

Obavy o budoucnost už vyjádřili stavitelé lodí z Nizozemska a Německa, kteří podle analytika společnosti VesselFinders Dennise Cauisera mají mít strach, že nedostanou zaplaceno za rozestavěné nebo opravované lodi.

Velké dopady bude mít předpokládaný odchod ruských miliardářů z jachtařských kruhů i na odborný či asistenční personál lodí. Náklady na posádku u jachet, jako je výše zmíněná Dilbar, mohou ročně dosáhnout až padesáti milionů dolarů. Po propadu hodnoty rublu a kolapsu ruských společností na akciových trzích (moskevský zůstal zavřený, očekává se však propad v řádu vyšších desítek procent) ruská elita na námořní rozmary asi nebude mít náladu a především peníze. „Lze očekávat, že v následujících měsících budou specializovaní makléři v tichosti potenciálním kupcům nabízet velké luxusní lodě s obřími slevami,“ míní Causier.