Bezcelní gesto: Evropa sčítá cenu ústupků

Evropský parlament schválil návrh na výrazné snížení cel vůči Spojeným státům. Pro hlasovalo 417 ze 642 poslanců. EU by tak měla snížit cla na veškeré průmyslové zboží z USA na nulu, což podle odhadů Evropské komise znamená výpadek téměř pěti miliard eur ročně.

Rozhodnutí má přímý dopad například na automobilový sektor, kde dosud platilo desetiprocentní dovozní clo. Nyní by americká auta mohla vstupovat na evropský trh bez cel. EU přitom obvykle podobné kroky podmiňuje širšími dohodami o volném obchodu. V tomto případě ale přistoupila na výjimku, aby naplnila tzv. „skotskou dohodu“ uzavřenou s administrativou Donalda Trumpa.

Ústupky po celním sporu

Dohoda navazuje na spor z léta 2025, kdy předsedkyně Komise Ursula von der Leyen akceptovala americká cla ve výši deset procent, později zvýšená na 15 procent. Současně přislíbila snížení evropských cel na nulu a úpravy některých regulací.

Parlament přitom v usnesení upozorňuje na ekonomické náklady této dohody. Odhady hovoří o dopadu ve výši 0,2 až 0,8 procenta HDP EU. Kritiku vyvolala i vyjednávací strategie Komise. Bývalý předseda Komise Jean-Claude Juncker označil absenci protiopatření během jednání za nepochopitelnou.

Podmínky a pojistky

Poslanci návrh upravili a doplnili o několik ochranných prvků. Podle předsedy obchodního výboru Bernd Lange má být opatření časově omezeno do 31. března 2028, tedy krátce před dalšími prezidentskými volbami v USA.

Další podmínka reaguje na riziko nárůstu dovozů: pokud by import některých amerických průmyslových výrobků vzrostl o více než deset procent, Komise musí obnovit původní cla. Třetí klíčový bod váže účinnost nulových cel na to, že USA budou dodržovat maximální patnáctiprocentní sazbu i u dosud více zatížených produktů, jako jsou stroje či motocykly. V praxi totiž Washington u části zboží uplatňuje až padesátiprocentní tarify.

Spor o podporu dohody

O konečné podobě nařízení nyní povedou jednání Evropský parlament a členské státy, dohoda by měla vzniknout do začátku května. Následně budou europoslanci hlasovat znovu.

Komise zároveň čelila tlaku na rychlou ratifikaci, aby EU vyslala signál o plnění dohody. Obchodní komisař Maros Sefcovic argumentoval potřebou udržet důvěryhodnost vůči USA.

Podpora v parlamentu však není samozřejmá. Část poslanců, včetně španělských socialistů, dohodu přijímá zdrženlivě. V posledních týdnech navíc Trump opakovaně kritizoval vládu v Madridu a hrozil obchodními sankcemi v souvislosti s odmítnutím španělské podpory americkým operacím vůči Íránu.

Další vývoj bude záviset na vyjednávání s členskými státy i na tom, zda Spojené státy upraví své celní sazby v souladu s dohodou.