Jsme průkopníky digitalizace mezi zdravotními pojišťovnami

Ze všech dat je dnes vidět, že se loni dostal systém veřejného zdravotního pojištění do hlubokého deficitu. Jde pouze o epizodu, nebo čelíme něčemu vážnějšímu? Jak jsme dospěli k mnohamiliardovým deficitům?

Už těsně před pandemií covidu-19, ale především během ní došlo k výraznému navýšení finančních prostředků v systému veřejného zdravotního pojištění. Bylo to možné, protože se použily „naspořené“ prostředky zdravotních pojišťoven z předcházejících let. Bohužel po odeznění pandemie nedošlo k odpovídajícímu snížení nákladů, naopak úhradové vyhlášky podporovaly další růst nákladů na zdravotní služby bez odpovídajících finančních zdrojů. Tak se české zdravotnictví dostalo postupně do deficitu, kdy příjmy v daném roce jsou nižší než náklady, výdaje na zdravotní péči. Pro rok 2026 je úhradová vyhláška postavena extrémně prorůstově a tento deficit je jen v roce 2026 odhadován na úrovni 22 miliard korun, jak předpokládají pojistné plány zdravotních pojišťoven. Systém veřejného zdravotního pojištění tedy čelí vážné finanční krizi, která dnes dopadá na všechny zdravotní pojišťovny.

► Jsme tedy v poměrně vážné a na další přísun peněz složité situaci. Kudy vede cesta ven? Půjde pouze o dočasné řešení, nebo o plavbu do klidných vod na dlouhé roky dopředu?

České zdravotnictví musí zpomalit růst nákladů na zdravotní služby. Obecně není možné, aby náklady rostly rychleji než zdroje systému. Za současné situace bude nutné zvážit navýšení přísunu peněz do systému, a to jak z důvodu jejího vyřešení, tak z důvodu získání prostředků na posílení programů fondů prevence, což předpokládá nová legislativa platná od 1. ledna 2026. Prognózy ukazují, že zdravotnictví nečekají klidné vody. Populace stárne, medicínské technologie jsou stále dokonalejší, ale tím i dražší. Roste a bude růst finanční tlak na c elý systém. Jednou z možností, jak mu čelit, je dlouhodobá práce s prevencí – vytvořit strukturu preventivních programů, aby to v dlouhodobém horizontu snižovalo náklady na zdravotní služby. Cílem musí být prodloužení délky života ve zdraví, měřeno tímto ukazatelem má Česko prostor pro zlepšení.

► O Vojenské zdravotní pojišťovně se poslední rok až dva vedla veřejná debata jako o pojišťovně s nejhorším vysvědčením z hlediska hospodaření. Dnes je údajně situace jiná. Můžete to vysvětlit?

Vojenská zdravotní pojišťovna patří dlouhodobě mezi pojišťovny, které platily za péči za své pojištěnce nejlépe. Z tohoto důvodu měla nejnižší rezervy ze všech pojišťoven už před pandemií, což se odráželo v rychlém úbytku finančních prostředků. Její management se proto před dvěma roky rozhodl přijmout opatření, která dle jeho názoru umožňují snížení nákladů, respektive zpomalení jejich růstu. V roce 2025 se ukázalo, že to byla správná cesta. Ve srovnání se zdravotně pojistným plánem na rok 2025 Vojenská zdravotní pojišťovna významně snížila náklady na zdravotní služby o sedm set milionů korun. Místo původně plánovaného salda příjmů a nákladů základního fondu zdravotní péče ve výši minus 1,8 miliardy korun je to výsledné minus jedna miliarda korun. Dalších sto milionů korun ušetřila naše pojišťovna ve svém provozu. Celkem byl tedy plánovaný deficit o 800 milionů nižší oproti předpokladům. Je to krok žádoucím směrem, ale celková situace systému zůstává vážná.

► Vojenská zdravotní pojišťovna naskočila v uplynulých letech velmi aktivně na digitalizaci agend státní správy. Jste dokonce členem poroty udělující „digitálního Oscara“. Jak k tomu došlo a jaká byla konkrétní role vaší pojišťovny?

Vojenská zdravotní pojišťovna dlouhodobě zastává názor, že digitalizace státní správy je jedinou správnou cestou, která může významně snížit byrokratickou zátěž občanů a zároveň zvýšit efektivitu činností zajišťovaných zdravotní pojišťovnou. Toto přesvědčení se snažíme přenést do konkrétních projektů. Proto se Vojenská zdravotní pojišťovna rozhodla využít příležitosti a naprogramovat výměnu informací s Českou správou sociálního zabezpečení komunikací přes systém sdílené služby, Digitální informační agenturu. Tuto komunikaci jsme rozběhli jako první u nás, navíc tato služba není určena jen pro zdravotní pojišťovny. S naším řešením jsme seznámili další pojišťovny a vyhráli jsme s tímto projektem soutěž IDC Digital Future Awards Czech Republic 2024 v kategorii Best in Future od Digital Infrastructure 2024. Jsme hrdí, že jsme byli průkopníky a že tento způsob komunikace dnes využívají další zdravotní pojišťovny. Aktuálně díky našemu vítězství můžeme být v porotě Digital Future Awards 2025, která se koná pod hlavičkou České inovační platformy. V rámci tohoto ročníku se posuzuje více než 30 projektů od firem z komerční oblasti i státní správy.

► Máte připravené další digitalizační projekty?

Ano. Dlouhodobě pracujeme na získání dílčího základu daně u osoby samostatně výdělečně činné, OSVČ, elektronicky. Aktuálně budeme za zdravotní pojišťovny prostřednictvím ministerstva zdravotnictví podávat žádost o rozšíření agendy zdravotních pojišťoven o práva na tato data a následně zprovozníme jejich získávání od Generálního finančního ředitelství. Jeho vyjádření již máme a řešíme spíše byrokratické a technické záseky. Věřím, že to povede v konečném důsledku ke změně příslušných zákonů a ke změně povinností OSVČ, protože nebude potřeba podávat přehled OSVČ na zdravotní pojišťovny. Naopak zdravotní pojišťovna bude kontaktovat OSVČ přímo s vypočtenou částkou nebo s žádostí o doložení potřebných údajů. Jsem přesvědčen, že to je cesta, jak více než jednomu milionu občanů snížit byrokratickou zátěž a odebrat jim z mého pohledu zbytečnou povinnost. A jsem přesvědčen, že to je jediná cesta i pro ostatní pojišťovny.

► Hovoříme o projektech zaměřených spíše na komunikaci Vojenské zdravotní pojišťovny směrem ven, na sdílení dat s ostatními. Co směrem dovnitř, k analytické činnosti, která umožňuje lepší správu a vytěžování dat?

Je potřeba zefektivňovat i interní procesy a jejich správu. Naše pojišťovna dosáhla výrazného snížení plánovaných nákladů. To je podloženo mimo jiné i silnou analytickou činností, kdy sledujeme náklady, identifikujeme rizika a přijímáme opatření. Zároveň se snažíme zefektivnit podpůrné procesy, a to i využitím moderních nástrojů včetně AI, ať se to týká například zpracování žádostí o příspěvky z fondu prevence, nebo způsobu využití naší znalostní databáze.