
Logistika není sprint, ale maraton
Rok 2025 ukázal, že evropská ekonomika stále balancovala mezi stagnací a pomalým růstem.
Na klíčových trzích, včetně Německa, nebylo vidět zásadní oživení spotřeby, což se přímo promítlo do objemů přeprav. Evropská logistika tak vstoupila do roku 2026 v situaci, kdy se trh po turbulentních letech sice částečně stabilizoval a na přelomu roku znovu nadechoval, ale zároveň zůstával pod tlakem cen, kapacit i nových požadavků a regulací. Do tohoto prostředí navíc v březnu velmi razantně vstoupila geopolitická krize na Blízkém východě, která celou situaci ještě zkomplikovala. K aktuálním výzvám logistiky se vyjadřuje Daniel Knaisl, jednatel Geis pro Českou republiku, Slovensko a Polsko.

„Logistika se posouvá kupředu a mění se stále rychleji. Nejde jen o reakci na běžné výkyvy trhu, dnes do hry významně vstupují i globální události, které ze dne na den mění podmínky provozu. Nestačí opakovat to, co fungovalo dřív. Obor se vyvíjí a je potřeba s ním držet krok s ohledem na všechno, co nás cestou potká,“ otevírá téma Knaisl.
Cenové tlaky a realita kapacit
Logistické firmy v roce 2025 čelily od některých klientů silnému tlaku na snižování cen přeprav. To však naráželo na skutečnost, že provozní náklady dopravců neklesaly, aby bylo možné ceny dále tlačit dolů.
„Dostali jsme se do bodu, kdy objemy nejsou extrémní, ale kapacitní tlak je pořád silný. A pokud se někdy vrátí výraznější sezóna a objemy přeprav v Evropě vzrostou, může být velký problém poptávku pokrýt,“ vysvětluje Knaisl a dodává: „I proto jsme pokračovali v investicích do obnovy, modernizace a rozšiřování naší flotily. Byl to důležitý krok, abychom udrželi potřebnou kapacitu a zároveň splnili stále přísnější požadavky na efektivitu i udržitelnost.“
Krize narušila boj o rovnováhu
Napjatá rovnováha na trzích se začátkem března 2026 stala ještě citelnější. Eskalace konfliktu v oblasti Perského zálivu a de facto uzavření jednoho z nejdůležitějších přepravních koridorů světa – průlivu Hormuz – způsobily prudké zdražení paliv, rozsáhlé odklony námořních tras a nejistotu v celosvětových dodavatelských řetězcích.
Tato krize však odhalila ještě jednu věc, o které se zatím tolik nemluví, a to, jak úzce je evropský trh pořád propojený s globálními energetickými toky. Události v Hormuzu ukázaly, že Evropa jen vyměnila jeden typ závislosti za jiný. Po omezení ruských dodávek je nyní daleko citlivější na výpadky v námořních koridorech, které nemá pod kontrolou. A to zvyšuje nejen provozní nejistotu, ale i strategické riziko, protože krátkodobé cenové šoky mohou rychle podkopat dlouhodobé plány firem i energetické politiky.
Digitalizace a data v hlavní roli
Pro logistické firmy měnící se podmínky a současné globální dění znamenají, že kromě stabilních kapacit nabývá na významu také schopnost řídit provoz chytře a předvídatelně, což dnes stojí především na technologiích a datech. Digitalizace a automatizace mění logistiku a firmy se bez chytrých dat neobejdou. Nové systémy umožňují lepší plánování, přesnější kontrolu výkonu i kvalitnější komunikaci se zákazníky.
Geis v roce 2025 dokončil plnou implementaci nového TMS (Transport Management System), který je klíčovým nástrojem operativy logistické firmy. „Náš TMS je hlavním provozním nástrojem celé sítě. Díky tomu, že jsme ho vyvinuli na míru přesně našim potřebám, dokážeme efektivně řídit plánování, provoz i tok informací uvnitř firmy i směrem k zákazníkům. To se samozřejmě odráží v ještě vyšší spolehlivosti,“ říká Knaisl.
Elektrické vozy jsou realitou, ale ne masovým standardem
Minulý rok potvrdil, že zájem o ekologičtější provoz roste, ale nikoli skokově. Zavádějí se elektrické vozy, vozy na HVO a zkoušejí se i další alternativy. Praxe však ukazuje, že kupříkladu elektrifikace těžké dopravy je zatím spíše doplňkem než hlavním pilířem. Pořizovací náklady elektrických tahačů zůstávají několikanásobně vyšší než u dieselových vozidel, parametry dojezdu nejsou vhodné pro všechny typy tras a infrastruktura vysokokapacitního nabíjení se rozvíjí pomalu.

Knaisl popisuje situaci realisticky: „Elektrická vozidla mají potenciál, i my je nasazujeme. Ale v tuto chvíli je potřeba zvažovat, kde dávají skutečný smysl. Rozvoj je závislý na ekonomice i politických rozhodnutích. Navíc, a to je zásadní, se klient v drtivé většině případů rozhoduje dle ceny přepravy, která je u elektrické varianty logicky výrazně vyšší. Ve skupině Geis zatím využíváme ve větším měřítku spíše HVO alternativu.“
Síť a kvalita: stabilní základ, který doplňuje moderní vozový park
Zatímco alternativní pohony se rozvíjejí postupně, na celkové efektivitě se už dnes výrazně podílí samotná struktura sítě. Hustá síť poboček je dlouhodobou předností Geisu v regionu CEE. Umožňuje kratší svozové a rozvozové trasy, rychlejší reakce a konzistentní kvalitu doručení. Díky tomu lze nové technologie a typy vozidel zavádět cíleně tam, kde skutečně dávají smysl.
V době, kdy jsou globální trasy narušené a některé evropské přístavy pracují pod zvýšeným tlakem kvůli kumulovaným zpožděním, je silná regionální infrastruktura ještě cennější. Díky ní je možné pružně reagovat na nepravidelnosti v mezinárodních tocích a minimalizovat jejich dopad na zákazníky.
„Síť je jedním z nejpevnějších základů našeho servisu. Pokud máte infrastrukturu postavenou správně, umožní vám být spolehliví a flexibilní v jakékoli situaci,“ říká Knaisl.
Udržitelnost podle MissionZero
Téma dekarbonizace rezonuje v celé Evropě a přichází jak z legislativy, tak přímo od zákazníků. Skupina Geis na tento tlak reaguje vlastní strategií MissionZero, která směřuje k uhlíkové neutralitě do roku 2040. Nejde o jednorázový závazek, ale o dlouhodobý program zahrnující desítky konkrétních kroků napříč firmou. Vedle modernizace vozového parku a využívání alternativních paliv zahrnuje MissionZero také snižování spotřeby energií v budovách, optimalizaci tras nebo měření uhlíkové stopy.
Udržitelnost však Geis chápe v širším pojetí. Kromě ekologických opatření se zaměřuje i na sociální a ekonomické pilíře – podporu zaměstnanců, bezpečnost práce, rozvoj kompetencí i budování stabilního, dlouhodobě udržitelného podnikání. Právě propojení těchto tří oblastí je základem strategie, která má skupinu posunout směrem k nižší uhlíkové stopě a zároveň udržet kvalitu i efektivitu služeb.
Rok 2026: méně iluzí, více strategie
Tento rok opět nepřinese tolik očekávanou stabilitu, která chybí již šestý rok. Naopak světová logistika nyní zažívá vyšší míru nejistoty způsobenou narušenými koridory, omezeným provozem v oblasti Perského zálivu, vysokými cenami paliv i častějšími výkyvy v provozu evropských přístavů. Přesto se však otevírá prostor pro flexibilní firmy, které se v této složité situaci dokáží rychle zorientovat a přizpůsobit. Uspět mohou díky své stabilitě, kvalitě, schopnosti rychle reagovat a jasné dlouhodobé vizi. Daniel Knaisl uzavírá: „Logistika není sprint, ale maraton.“


