Ředitel, který už dvakrát vadil. Šéf Mera dostal od Babiše stopku

Ironicky by se dalo poznamenat, že lépe to ministerstvo financí coby akcionář daného podniku nemohlo načasovat. Kabinet Andreje Babiše o podrobnostech vojenského zásahu na Blízkém východě s velkou pravděpodobností informace neměl a odvolání Jaroslava Pantůčka z čela Mero těsně před operací se jeví spíše jako náhoda. Problém ale je, že vládu k tomuto kroku vedly spíše politické a osobní pohnutky než manažerské výsledky podniku za Pantůčkova vedení.

Podobně jako v roce 2015, kdy jej tehdejší ministr financí Andrej Babiš z pozice šéfa Mero poprvé odvolal. Jedním z důvodů tehdy byla i Babišova nedůvěra vůči projektu TAL-Plus, který o několik let později pomohl Česku diverzifikovat ropné zdroje a odclonit je od válečnického Ruska.

Důležitost projektu TAL-Plus potvrzují dobře informované zdroje Eura blízké vedení ministerstva financí a vyplývá to i ze strategických výsledků, kterých Mero v uplynulém období dosáhlo. Klíčovým úspěchem podniku bylo odstřižení Česka od závislosti na ruské ropě a dotažení modernizace a posílení italského ropovodu TAL, kterým do České republiky proudí ropa.

Pantůčkovi měla v červnu skončit smlouva a byl rozhodnutý z podniku odejít. Podle informací Eura však politikům hnutí ANO Pantůček vadil, protože ho vnímali jako člověka blízkého bývalé vládě Petra Fialy, která jej zpět do čela Mero přivedla v červnu 2022.

Na červnový odchod však ministerstvo financí nehodlalo čekat, Pantůčka odvolalo a nyní ve výběrovém řízení hledá nového člena představenstva s odpovědností za provozně-technický úsek. Tím se okruh vhodných adeptů smrskne na v oboru specializované manažery. Představenstvo v novém složení pak vybere nového předsedu a tím i generálního ředitele.

Magazín Euro zajímalo, proč ministerstvo Pantůčka odvolalo, jaké byly přesně důvody a jaké vize by měl naplňovat nový „generál“. Takové otázky však ministerští úředníci nechali bez odpovědi a zůstali u obecnější reakce. „Celý postup je v souladu s platnou legislativou i se stanovami společnosti. Ministerstvo při výběru vždy dbá na odborné kompetence, relevantní zkušenosti a schopnost posilovat výkonnost, hospodárnost a strategický rozvoj společnosti,“ sdělil Euru mluvčí úřadu Filip Běhal.

Chod společnosti v současnosti zajišťuje místopředseda představenstva a stávající provozně-technický ředitel Zdeněk Dundr, který byl mozkem zmiňované a mezinárodně úspěšné operace TAL-Plus a působí ve vedení konsorcia vlastního ropovodu TAL.

Babišova stopka

Podívejme se nyní na to, co předcházelo rozšíření italského ropovodu a jak se proťaly cesty Andreje Babiše a Jaroslava Pantůčka. Když se autor tohoto textu účastnil v září 2024 reportáže v sídle TAL v Terstu, ředitel Pantůček připomněl, že posílení ropovodu TAL se plánovalo delší dobu. Již v éře, kdy Mero řídil v prvním období, než ho tehdejší ministr financí Babiš na začátku roku 2015 odvolal z funkce.

Vyjednávání o vstupu do ropovodu začala v roce 2009, nákup pětiprocentního podílu se uskutečnil o tři roky později za vlády Petra Nečase. Cenovka byla tehdy kolem čtrnácti milionů eur (zhruba 350 milionů korun). Tím Mero strčilo nohu do dveří. Vzápětí manažeři podniku pod Pantůčkovým vedením začali vyjednávat o rozšíření kapacity ropovodu, na což se prý v počátku ostatní akcionáři příliš netvářili.

„Měli jsme projekční kancelář, která projektovala ropovod TAL. Ta nám vytipovala místa, která by se měla posílit tak, aby se do budoucna kapacita zvýšila. Zpracování zabralo dva roky. Na přelomu let 2014 a 2015 však naše vedení tehdejší nová vláda, respektive ministr financí Andrej Babiš, odvolala. Důvod dodnes neznám, nikdo nám nic neřekl. Každopádně šlo o období, kdy Mero dosáhlo historicky nejlepších hospodářských výsledků,“ popisoval v září 2024 Pantůček Euru.

Přiznal, že neoficiálně byla jedním z důvodů Babišova pochybnost o investici do projektu TAL-Plus. „Mimo jiné tomu tak bylo. Asi mu ty souvislosti projektu nebyly dobře vysvětleny,“ zmínil Pantůček. A dodal: „S týmem, který jsem tehdy vedl, jsme se snažili dívat hodně dopředu a být připraveni na nejhorší scénáře. Tedy na to, že ropovodem Družba jednou přestane proudit ropa. Původně jsme chtěli kapacity ropovodu TAL rozšířit do roku 2017, abychom byli na Rusku nezávislí. Tenkrát to nenašlo oporu a možná to byl důvod pro odvolání celého našeho týmu, ale nechci spekulovat.“

Zatímco na české politické scéně Babišovým odvoláním vedení podniku rozšíření ropovodu zamrzlo, původní management Mero ještě stihl vypracované studie a analýzy předat akcionářům TAL. Někteří z nich usoudili, že navýšení kapacity by se jim vyplatilo, některé kroky se tehdy povedlo i realizovat.

Tím se připravila půda pro pozdější dobu, kdy se manažeři Mero pod vedením staronového ředitele Pantůčka vrátili k jednacímu stolu. Popohnala je k tomu invaze ruských vojsk na Ukrajinu. „Situace po obsazení Krymu tenkrát nebyla vnímána tak ostře. V dané době nikdo nepředpokládal v plné míře, že události budou takto eskalovat a Rusko napadne Ukrajinu,“ vzpomínal Pantůček.

Nová garnitura koná

Zatímco předchozímu kabinetu Petra Fialy kritici Babišova vládnutí vyčítali, že jeho vláda přistupovala k odvolání Babišových lidí a takzvané „deagrofertizaci“ vedení státních institucí vlažně, Babišova nová vládní garnitura postupuje v odvolávání vysoce postavených manažerů státních podniků a institucí agilně.

Ve Všeobecné zdravotní pojišťovně skončil po více než třinácti letech generální ředitel Zdeněk Kabátek, jeden z nejvlivnějších mužů českého zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch jeho odvolání vysvětlil ztrátou důvěry a opakovanými policejními zásahy v instituci.

Babišova vláda odvolala také ředitele Digitální informační agentury Petra Kuchaře, který ve funkci působil jen několik měsíců. Nahradil ho Bohdan Urban, dosavadní ředitel odboru provozu ICT. Změna přichází v době, kdy stát zároveň centralizuje kompetence v oblasti digitalizace a premiér Babiš si v rámci vlády přisvojil koordinační roli nad agenturou.

Personální otřesy se nevyhnuly ani energetice. Společnost ČEPS, provozovatel přenosové soustavy, oznámila konec předsedy představenstva Martina Durčáka. Formálně jde o dohodu s akcionářem, tedy ministerstvem průmyslu a obchodu. Do vedení se vrací Jan Kalina, který firmu řídil již v minulosti.

Podobně rychlá změna přišla i v České poště. Generální ředitel Miroslav Štěpán byl odvolán s okamžitou platností ministrem vnitra Lubomírem Metnarem, bez detailnějšího veřejného zdůvodnění. Spekulace se objevují také kolem náčelníka generálního štábu Karla Řehky, kterému končí kontrakt 31. srpna, i když zatím bez konkrétního vyústění.