Soukromé úvěry. Tichý boom, který znervózňuje banky

Největší německá banka odhalila rozsah svého zapojení do rychle rostoucího, ale čím dál spornějšího trhu soukromých úvěrů. Investory to příliš neuklidnilo – akcie Deutsche Bank po zveřejnění údajů citelně oslabily. Na pozadí stojí širší pochybnosti o kvalitě těchto půjček a o roli bank v ekosystému takzvaných stínových financí.

Deutsche Bank ve výroční zprávě za rok 2025 uvedla, že její expozice vůči trhu Private Credit dosahuje přibližně 26 miliard eur, což je asi o šest procent více než o rok dříve. Číslo samo o sobě nepůsobí dramaticky, ale připomíná, jak hluboko jsou dnes i tradiční banky zapleteny do segmentu, který dlouho patřil především specializovaným fondům.

Trh s úvěry poskytovanými soukromými fondy firmám mezitím nabobtnal do globálního objemu kolem 1,8 bilionu dolarů. V dobách levných peněz působil jako pružná alternativa k bankovnímu financování. Jakmile se ale podmínky zpřísňují, investoři začínají klást nepříjemné otázky.

Stínový sektor pod drobnohledem

V posledních měsících se množí signály nervozity. Některé investiční fondy zaznamenávají výrazné odlivy kapitálu a banky přehodnocují svou expozici. Ve středu například vyšlo najevo, že americká banka JPMorgan hodlá omezit poskytování úvěrů fondům zaměřeným na private credit.

Obavy se soustředí především na kvalitu financovaných projektů. Zvláštní pozornost budí úvěry softwarovým firmám, jejichž obchodní model může rychlý nástup umělé inteligence proměnit rychleji, než by si věřitelé přáli. V odvětví, kde optimismus bývá někdy levnější než kapitál, to není zcela zanedbatelný detail.

Fondy private credit spadají do širší skupiny takzvaných Non-Bank Financial Institutions. Tyto instituce poskytují financování podobně jako banky, avšak bez srovnatelně přísného regulačního dohledu. Není proto překvapivé, že se jim v neformálním slovníku finančníků říká stínové banky.

Banka uklidňuje – s opatrnými dodatky

Deutsche Bank ve výroční zprávě připouští, že financování těchto fondů je „vzhledem k nedávným platebním selháním předmětem zvýšené obezřetnosti“. Zároveň ale zdůrazňuje, že z pohledu banky nejde o „významné riziko“.

Instituce nicméně připouští možnost nepřímých dopadů. Rizika se mohou šířit přes propojená portfolia a obchodní protistrany – mechanismus, který finanční systém zná až příliš dobře.

Jak hluboké napětí v sektoru skutečně je, ukážou až následující měsíce. Investoři budou sledovat zejména další vývoj nesplácených úvěrů a ochotu bank držet se tohoto trhu. A regulátoři si pravděpodobně znovu položí starou otázku: kolik stínu může finanční systém ještě snést, než začne být příliš temný?