20 miliard v čudu

V Česku se vloni vykouřilo asi dvanáct a čtvrt miliardy cigaret. Od konce covidové pandemie klesá spotřeba cigaret zhruba o půl miliardy kusů ročně. Naopak se stále zvyšuje objem legálně dovezeného kuřiva ze zahraničí, dramaticky také vloni narostl černý trh. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG o trhu cigaret v Evropě.

Základem analýzy je sběr prázdných krabiček od cigaret napříč celým kontinentem, opakovaný dvakrát ročně. V Česku se provádí v 35 městech. Analytici firmy z posbíraných vzorků dokážou zjistit – na úrovni jednotlivých zemí i na celoevropské úrovni – objem legálních domácích a legálně dovezených cigaret, velikost šedého trhu a také objem padělků.

Na základě aktuálních dat v KPMG reportu lze odhadnout, že v české státní kase jen v loňském roce chybělo kvůli propadu domácí poptávky přinejmenším deset miliard korun. O dalších zhruba deset miliard jen na tabákových daních přišel náš rozpočet kvůli propadu vývozu legálních cigaret do zahraničí, zejména do Německa. Další peníze by vynesla daň z přidané hodnoty (DPH).

Meziroční nárůst daně o pětinu

Makroekonomicky nepříjemná situace je způsobena drakonickým zvýšením spotřební daně z tabáku z dílny vlády Petra Fialy, na což týdeník Euro opakovaně upozorňoval v minulých letech. Jen v roce 2024 stát meziročně zvedl minimální sazbu daně z jedné cigarety z 3,52 na 4,22 koruny, tedy o pětinu! Rok předtím a rovněž v roce 2025 vzrostla minimální daň o dalších pět procent. Celkově za dobu působení Fialova kabinetu tabáková daň stoupla zhruba o 40 procentních bodů, zdaleka nejvíc v historii Česka.

Je důležité připomenout, že situace má pozitivní rozměr – část kuřáků s kouřením přestala. S tabákem buď lidé sekli úplně, nebo přešli na modernější a ke zdraví šetrnější alternativy, jako jsou zahřívaný tabák, elektronické cigarety či nikotinové sáčky. Jenže většina kuřáků své nákupní chování jen změnila. Protože okolní země v posledních letech nepřistupují ke zdanění kuřiva zdaleka tak neúprosně jako Češi, našli si tuzemští spotřebitelé cestu, jak si na volném evropském trhu zajistit shodné tabákové výrobky za nižší cenu.

Pětkrát víc cigaret z Polska, poloviční vývoz do Německa

Dovoz legálních cigaret do Česka stoupl od roku 2020 ze 400 milionů na 2,1 miliardy kusů cigaret. Oponenti mohou argumentovat pandemickými opatřeními, jenže tento parametr zcela rozbíjí statistika exportu z naší země: v covidovém roce 2020 se z Česka legálně vyvezlo 4,15 miliardy kusů cigaret, vloni už pouze 1,89 miliardy.

Zásadně klesl export zejména do Německa: z 3,7 na 1,7 miliardy kusů cigaret mezi lety 2020 až 2024. Jenže Němci své přeshraniční nákupy kuřiva ve sledovaném období nijak neomezili, jen si pro cigarety jezdí jinam – do Polska, Lucemburska, Chorvatska a také do zemí mimo EU, kde nakupují v rámci duty free režimu. V Rakousku, další zemi, kam v minulosti putovaly statisíce legálních (a tedy v Česku zdaněných) cigaret, se ceny v posledních letech srovnaly, v některých případech jsou tamní produkty levnější než u nás. Přeshraniční obchod do Rakouska kvůli tomu spadl pod 100 milionů cigaret ročně, kuřivo z Česka není v rakouských statistikách již sledováno jako samostatný segment, ale jen v položce „ostatní“.

Co se týká legálního importu do Česka, tak zásadně ho táhne dovoz kuřiva z Polska, kde je totožná krabička cigaret levnější téměř o dvě eura. I kvůli tomu se objem legálně dovezených cigaret z Polska do Česka zvedl během pěti let na pětinásobek, na 1,06 miliardy kusů. Na cigarety od našich severních sousedů momentálně připadá 8,8 procenta české spotřeby. Každá jedenáctá krabička vykouřená v Česku je legálně přivezená z Polska, kde za ni český spotřebitel zaplatil spotřební daň i DPH. V Libereckém a Moravskoslezském kraji, tedy oblastech podél hranice, se podíl legálních polských cigaret pohybuje kolem 40 až 50 procent. Alespoň trochu pozitivním zjištěním je, že poslední rok nebyl tak dramatický, takže lze odhadovat, že každý, kdo je ochoten jezdit přes hranice pro kuřivo, to tak již činí.

Černý trh na vzestupu

Skokové navyšování českých tabákových daní má ale za následek ještě jeden negativní jev: výrazný nárůst černého trhu. Padělky a nelegální dovozy meziročně vzrostly na dvojnásobek na více než půl miliardy kusů cigaret. Kromě daňových úniků tkví nebezpečí padělků v samotném zvýšení aktivity organizovaného zločinu. Výroba padělků, i kdyby neprobíhala na území Česka, vyžaduje síť zapojených lidí pro potřebné činnosti (pronájem výrobních hal, strojů, nákup tabáku, distribuce), přičemž takto generované peníze jsou nejen nezdaněné, ale často jsou používány pro jinou trestnou činnost jako výrobu a prodej drog, prostituci či kybernetické podvody. Podíl padělků na české spotřebě dosáhl již více než pěti procent.

Na nerozvážně výrazné navyšování spotřební tabákové daně ve finále tratí nejvíc státní rozpočet. Ze statistik ministerstva financí lze vyčíst, že přestože se od roku 2019 zvýšila sazba daně zhruba o 60 procent, vůbec se to neprojevilo na výběru daní. Vloni politici v rozpočtu počítali s příjmem z tabákových daní ve výši téměř 62 miliard, ale stát nevybral ani 57 miliard.

Bídná makroekonomická prognóza politiků a úředníků ministerstva financí je pouze vedlejším efektem tématu. Zásadní je zjištění, že inkaso spotřební daně z tabáku zůstává již sedm osm let na prakticky stejné úrovni, zatímco peníze českých spotřebitelů zůstávají v Polsku a u organizovaného zločinu.