Akciové trhy jako otáčení tankeru

Akciové trhy na začátku letošního roku překvapily, když v lednu vzrostly zhruba o deset procent. V únoru se sice zalekly tohoto růstu a především neklesající inflace v USA, ale jejich měsíční nárůst byl kladný. Zejména konec tohoto měsíce se jim vydařil, přestože tento vývoj v podstatě nikdo nečekal. Panoval totiž konsenzus, že akciové trhy budou nadále klesat, tedy pokračovat v trendu, jenž nastal, když americká centrální banka Fed začala zvyšovat úrokové sazby.

Podle prognózy na letošní rok měl na jeho začátku Fed provést obrat a začít sazby snižovat, neboť americká i světová ekonomika vstoupí do recese. Tímto snížením chtěl podpořit americkou ekonomiku a mírný růst akciových trhů. Scénář byl jasný. V prvním pololetí budou tyto trhy klesat a ve druhém narostou zhruba o deset procent. Toho však dosáhly již v lednu. Navíc krach Silicon Valley Bank (SVB) v březnu rozvířil situaci na akcio­vých trzích a jen potvrdil jejich vysokou rizikovost.

Dvě časové roviny

Současná situace na akciových trzích je značně komplikovaná. Vše se točí kolem recese, inflace a úrokových sazeb. A lze si položit otázky: Vstoupí, či nevstoupí globální ekonomika do recese? Klesne inflace pod dvě procenta zanedlouho, nebo zadlouho? Kde Fed zastaví úrokové sazby a jak dlouho je udrží? Odpovědi ovlivní vývoj akciových trhů. Tyto tři faktory jsou sice provázané a ekonomická věda mezi nimi nachází vztah, ale problémem je načasování. Pokud se budou nadále zvedat úrokové sazby, recese přijde. A vyvolává pokles akciových trhů. Dnes však neplatí žádný model, přičemž ten současný je natolik komplikovaný a faktorů tolik, že nelze tyto vztahy modelovat.

Vedle toho existují dvě odlišné časové roviny, na což se zapomíná. Zvedání sazeb je jako otáčení kormidlem velkého tankeru. Každé malé pootočení, v našem případě zvýšení sazeb, znamená velkou změnu, která se ale projeví až za delší dobu, jež je v kontrastu s krátkou dobou burzovní, kdy jedna zpráva obletí svět za několika vteřin. Reakce trhů je dnes v podstatě okamžitá. A právě tento časový rozptyl ponechává prostor pro růst trhů. Dnes nikdo neví, kam tanker dopluje. Současnou situaci lze také přirovnat k těžce nemocnému, jehož příliš velké množství léku může zabít. Proto se mu postupně zvyšují dávky, tedy úroková sazba, přičemž se sleduje, jak se mu vede. K překvapení všech zatím dýchá a není na tom špatně. A stejně rostou i akciové trhy.

První známkou výrazné pacientovy slabosti je krach Silicon Valley Bank, v němž hlavní roli hrálo zvyšování sazeb a podcenění rizika spojeného se starými dluhopisy s malým ročním výnosem. Problémem SVB je nedostatek hotovosti, který lze vyřešit dodáním likvidity do bankovního systému. Americká vláda se ho pokusila zachránit vkladem 25 mi­liard dolarů. To je dost na uklidnění situa­ce, ale nikoli na vyřešení všech problémů, protože záchrana celé SVB by přišla minimálně na 150 miliard. Není však jasné, kdo ponese břemeno ztráty. Důležité je ujištění amerických úřadů, že situaci mají pod kontrolou a nerozšíří se do další oblastí.

Z historie vyplývá, že času na sázku na vzestup akcií je dost. Trhy se začnou propadat až několik týdnů poté, co Fed očekávaně otočí kormidlem na druhou stranu. Stále se spekuluje, že zvyšování sazeb není zdaleka u konce, proto mají trhy čas na změnu. To přivádí k hlavní příčině jejich růstu – je na nich víc nakupujících než prodávajících. Důvodů, proč dnes nakupovat akcie, je několik. Odborníci se shodují, že mnoho společností má sklon růst. Grafy vypadají dobře, trhy se nepřeklápějí ze dne na den, změna trendu je postupná. Nyní mnohé americké akcie silně rostou a v tomto růstu budou pokračovat. Následně nastane neutralizace a až potom přijde sestupná tendence. Na změnu trendu je tedy relativně hodně času. Krach SVB ho však značně zkrátil.

Druhým důvodem růstu akciových trhů je ochrana peněz před inflací. Zlato, stříbro i nové digitální zlato se ukázaly nespolehlivé, pokud jde o zachování hodnoty v době velké inflace a zvyšování úrokových sazeb. Jedinou alternativou je dlouhodobá investice do akcií s velkou schopností přenést nárůst nákladů do ceny, aniž by se razantně snížil počet prodaných výrobků. Jako příklad se uvádí Coca-Cola. Její ctitel si ji dopřeje, i když se cena zvýší o 30 procent.

Investor Warren Buffett ve svém únorovém dopisu akcionářům společnosti Berkshire Hathaway uvedl, že v roce 1994 nakoupil akcie Coca-Coly za 1,3 miliardy dolarů, přičemž hodnota této investice dodnes více než 20krát narostla, a to i bez tučné dividendy v roce 2022 ve výši 740 milionů dolarů. Buffett ji srovnává s tou do 30letého amerického dluho­pisu, z čehož vycházejí jednoznačně vítězně akcie. To je důvod, proč je stále dobré je nakupovat, zejména defenzivní a dividendové tituly, dlouhodobě budou mít navrch. Dnes se stále častěji objevuje názor, že nastal čas investovat do dluhopisů, protože úrokové sazby rostou a nejvyšší cenu budou mít ty, které se koupí těsně před otočkou Fedu. To je pravda, ale pouze pokud se inflace brzy vrátí pod dvě procenta. A to není vůbec jisté.

Nesnadný inflační cíl

Investory „vylekala“ (záměrně v uvozovkách) lednová americká inflace zveřejněná v polovině února. Toto číslo bývá uváděno vždy v polovině dalšího měsíce, přičemž shromažďování dat je mnoho desetiletí stejné, příslušný úřad po­užívá moderní technologie jen minimálně. Velkou část sběru provádějí jeho zaměstnanci, kteří telefonicky zjišťují ceny po celých USA. Velcí investoři ale mají mnohem čerstvější data, protože míru inflace lze zjistit například z platebních karet. Tyto údaje se sice mohou lišit od oficiál­ních, ale umožňují znát vývoj inflace v reál­ném čase. Velcí hráči nepanikaří, protože si uvědomují, že důležitý je trend. Inflace bude klesat, ale nikoli lineár­ně. Může nastat i menší růst, ale trend zůstane sestupný.

Problém je však jinde, je jím reálnost dvouprocentního inflačního cíle. Proč bude obtížné ho dosáhnout? Za prvé proto, že schodky veřejných financí jsou po covidu na celém Západě obrovské. Koronavirová pandemie sice byla dobrým důvodem k zadlužování, ale při zvyšování úrokových sazeb roste i váha dluhu, přičemž škrty v rozpočtech budou kvůli sociálnímu napětí způsobenému inflací i růstem úrokových sazeb v podstatě nemožné. Za druhé v důsledku dekarbonizace a přechodu k zelené energii, což bude vyžadovat obrovské finanční prostředky, které Západ většinou nemá, proto se bude muset zadlužit. Totéž platí o zbrojení. Ruská invaze připomněla důležitost vlastní bojeschopné armády. Vojenská pomoc Ukrajině vyprázdnila západním zemím sklady a na doplnění výzbroje si budou muset opět půjčit.

Třetím důvodem je deglobalizace. Covid i válka na Ukrajině připomněly důležitost vlastní výrobní kapacity pro veškerý průmysl. A stěhování již začalo. Nejde sice o návrat na úroveň národních států, ale v rámci kontinentů se výrobci budou snažit o soběstačnost, což bude vyžadovat obrovské investice, které zvýší inflaci. Navíc problémy amerického bankovnictví by mohly donutit Fed, aby obnovil kvantitativní uvolňování, protože akciové trhy nebudou mít likviditu. Tisk nových peněz však bude zvyšovat inflaci. Splnit dvouprocentní cíl proto nebude snadné a v blízké budoucnosti může být nově definován. To by umožnilo státům a firmám nejen více utrácet, ale ani by nebylo potřeba příliš utahovat měnovou politiku. V případě této varianty by nastala další velká akciová jízda. A o důvod víc, proč nakupovat akcie.

Silná korekce akciových trhů však přijde. Měkké přistání není pravděpodobné, protože rizik je mnoho, například zhoršení situace na Ukrajině, eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem či ohrožení sociál­ního smíru v Evropě, nemluvě o černých labutích, které mohou kdykoliv přiletět. Burza je ruská ruleta a investoři mají slabost pro hru. Čím větší jsou rizika, tím víc rostou sázky a možnost výhry. Emoce převažují nad rozumem. Proto mají za současné situace výhodu intuitivní obchodníci. Ti, kdo spoléhají na rozum a logiku, z akciových trhů již dávno odešli.