Akciové trhy ovládla tradice

V potocích krve se mnoho vítězů nebrodí. Toto arabské rčení pro současné finanční trhy téměř zcela platí. Poté, co hlavní burzovní indexy odepsaly za rok 2022 dvouciferná procenta, je mnoho poražených, ale vítězů poskrovnu. Kombinace propadu akciových trhů, rostoucí inflace a vypouštění tržních bublin třeba krypto­měn se loni na trzích jen málokoho nedotkla, respektive nechala v černých číslech.

Poeticky zhodnotili náladu na trhu v uplynulých 12 měsících v deníku The Wall Street Journal Mellody Hobsonová a John W. Rodgers jr. z investiční společnosti Ariel Investments: „O dramata nebyla nouze. Na trhu byla cítit skutečná bolest. Množí se pesimismus, roste nejistota. Dechberoucí výnosy hnané postcovidovým nadšením se vytratily, máme medvědí trh. Drama je pochopitelné. Svět svírá nestabilita, protože pandemie přetrvává, inflace bobtná, zuří násilí proti Ukrajině, hrozí energetická krize a Čína se schovává.“

Energie, zbraně a hodnotové akcie

Kdo tedy uspěl? V první řadě ti, co vsadili na energetiku. Ceny ropy a zemního plynu byly loni jedněmi z hlavních faktorů, které zvyšovaly inflaci, což vadilo všem kromě akcionářů energetických společností. Toto odvětví v indexu S&P 500 za loňský rok zhodnotilo o 60 procent, čímž výrazně překonalo ostatní. Žádné jiné totiž nevyrostlo o víc než pět procent. Firmy, jako jsou Occidental Petroleum, Constellation Energy nebo Exxon, si připsaly zisky ve vyšších desítkách procent. Konkurovat jim nemohla žádná společnost, mezi deseti nejlepšími z 500 na indexu Standard & Poor’s byly jen z energetické branže.

V důsledku ruské agrese na Ukrajině mají za sebou finančně úspěšný rok zbrojovky. Z americké pomoci Kyjevu, která za deset měsíců válečného konfliktu přesáhla 50 miliard dolarů, profitovaly firmy, jako jsou Lockheed Martin (plus 37 procent) nebo Northrop Grumman (plus 41 procent). Přitom se ne­zdá, že by válka měla rychle skončit.

Možná ještě větším vítězem než jednotlivá odvětví či firmy byly hodnotové akcie, tedy jejich koncept. Jako celek sice také ztrácely, ale po letech „naprostého výsměchu“ od těch růstových se jim trochu vyrovnaly. Těm přísun levných peněz ustal, index Dow Jones (navzdory ztrátě) překonal S&P 500 (o největším ryze elektronickém burzovním trhu v USA NASDAQ ani nemluvě) a všem je jasné, že bez nízkých sazeb není koncept růstových akcií nijak geniální.

To dlouhodobě věděl Warren Buffett, jehož asi lze vyhlásit za vítěze mezi investory. Věštec z Omahy, jak se mu přezdívá, se nehnal za „další velkou příležitostí“, ale úspěch si například u silných a spolehlivých společností při rozumném ocenění, třeba u Occidental Petroleum, vyčekal. A jeho firma Berkshire Hathaway je pouze 15 procent pod svými historickými maximy.

Mezi vítěze se ve svém posledním roce ve vedení společnosti Bridgewater Associates může počítat i další proslulý investor Ray Dalio. Jím řízený fond Pure Alpha byl po letech průměrných výsledků ve třetím čtvrtletí roku 2022 v 35procentním plusu. V posledním čtvrtletí sice podle amerických novinářů (oficiální výsledky nejsou dosud známé) o velkou část těchto zisků přišel, navzdory tomu by tento fond měl skončit v černých číslech. Což loni na pocit vítězství stačilo.

Mnoho pádů

Všichni, kdo v uplynulých letech létali vysoko, jsou již dole. Technologické firmy začaly přehodnocovat a propouštět, rizikový kapitál zařadil zpátečku, kryptoměny lapají po vzduchu nebo v takzvané kryptozimě po teple. Všem odvětvím, která jela na levných penězích, je úzko. Růstové akcie, před 12 měsíci oslavovaní hegemoni budoucnosti už ji natolik skvělou nemají. Nedařilo se ani online retailu.

O pozici nejbohatšího muže světa přišel Jeff Bezos, šéf společnosti Amazon. Ještě víc se nedařilo automobilce a energetické firmě Tesla a jejímu generální řediteli Elonu Muskovi. Toho aktuálně zcela zaměstnávají spory okolo sociální sítě Twitter, již koupil, a jako první člověk v dějinách za jeden rok přišel o 200 miliard dolarů. Poněkud odlišný případ je v tomto kontextu Facebook přejmenovaný na Metu, kde Mark Zuckerberg vsadil na model virtuálního světa metaverse, ale investoři zatím jeho ideje příliš ne­ocenili. Zakladatel Facebooku nicméně ani zdaleka (i kvůli Muskovu sestupu) není kandidátem na největší kolaps jednotlivce v roce 2022.

Tím by mohl být v minulosti oslavovaný Gabriel Plotkin, kdyby důvody uzavření americké investiční společnosti Melvin Capital loni v květnu, již založil, nespočívaly v roce 2021. V krypto­měnách si o něj dlouho říkal nejhlasitější zastánce bitcoinu Michael Saylor, jenž byl odvolán z postu šéfa firmy MicroStrategy, než jej zcela zastínil zakladatel zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX Sam Bankman-Fried. Ten by si tento titul mohl užívat 115 let ve vězení, které mu nyní hrozí za okradení investorů.

Vítězem tohoto nelichotivého, leč loni solidně zaplněného souboje by se měla stát ikona technologických investorů Cathy Woodová. Tato popularizátorka online budoucnosti měla či dosud má v portfoliu svého fondu Ark Innovation v podstatě největší propadáky technologického odvětví v roce 2022. Zatímco před dvěma lety jí investiční svět za výběr akcií společností Zoom, Tesla nebo Teladoc aplaudoval, loňský výkon fondu minus 60 procent ji velkou popularitu nepřinese.

Poptávka po pasivitě

V roce 2022, který investorům nepřál, se hrálo nejen o výnosy, ale i o správné dlouhodobé strategie. A v nich prohrály aktivně řízené fondy. Ty se sice zaklínají zkušeností svých manažerů, kteří na turbulentním trhu mají být schopní vybírat nadprůměrně slibná aktiva, ale retailoví investoři jim to přestávají věřit. Třeba na retailové platformě Interactive Investors z 20 nejkupovanějších fondů bylo podle americké kabelové televizní společnosti CNN 70 procent, tedy 14, řízeno pasivně. Podobně na tom byl i další broker, společnost AJ Bell, kde pasivní fondy ovládly první desítku poměrem osm ku dvěma.

„V roce, kdy většina trhů klesala a dlouhodobé trendy se obrátily, se čekalo, že se investoři přikloní k aktivním manažerům, kteří podle vlastního uvážení rozhodují, co nakoupí, než aby pouze sledovali index. Ale stal se pravý opak,“ konstatoval pro CNN Laith Khalif, který ve firmě AJ Bell vede oddělení investičních analýz. A dodal: „Dominují sledovací fondy. Pouze legendární Terry Smith ze společnosti Fundsmith a Jeremy Podger z firmy Fidelity Global Special Situations hájí barikádu.“ Kyle Caldwell, jeho kolega z platformy Interactive Investors, byl přísný i při interpretaci těchto trendů: „Zvýšená poptávka po pasivních strategiích odráží skepsi ohledně schopnosti správců fondů přidávat hodnotu při volatilitě akciových trhů.“