
Americký boj o povinnou včeličku
Je to taková skrytá zákulisní válka s mnoha miniaturními frontami. Válka o to, jestli zaměstnancům očkování nařídit, nebo ne.
Jednalo se svým způsobem o průlom. Už žádný nouzový režim, ale plné bezpodmínečné schválení. Když na konci srpna americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) takto povolil anticovidovou vakcínu Pfizer/BioNTech (do té doby byla schválena pouze k nouzovému použití), považovali to experti za zásadní krok. Měl rozptýlit pochyby části skeptiků a dát impuls dalšímu zvýšení míry proočkování americké populace. To se však nestalo.
„Hlavu v pejru“ teď má především byznys. Ten, co potřebuje zdravé zaměstnance, které by po dlouhém home officu většinou rád zase viděl v kancelářích/na pracovištích. Ten, který nechce riskovat, že by se jeho provozovny mohly v očích zákazníků stát lokálním epicentrem nákazy. Ale zároveň i ten, jenž vnímá naprostou nechuť asi třetiny americké populace „podřídit se útlaku většiny”. A do této pro firmy prekérní situace zvenku vstupují další nové faktory: nakažlivější varianta delta a „booster shot“, třetí dávka na posílení anticovidové imunity.
Méně cukru, více biče
Doba váhání skončila: Naočkujte se nebo nechoďte do práce! Tento jednoduchý vzkaz má pro své zaměstnance stále rostoucí počet amerických společností. Na seznamu firem „tvrdě“ vyžadujících po svých zaměstnancích očkování jsou technologické kolosy jako Google nebo Microsoft, mediální giganty Fox News nebo The New York Times i průmyslové podniky typu Tyson Food, Ford nebo Cisco. Přidávají se také banky (Citigroup), logistické společnosti (Lyft, Delta Airlines nebo Amtrak) či třeba konzultanti z Deloittu.

Facebook a jeho zakladatel Mark Zuckerberg si dokonce dal za osobní cíl, že využije svých zdrojů, aby k očkování ponoukl na padesát milionů lidí. Aby následně jeho interní výzkumníci sami zkonstatovali, že obsah na Facebooku působí – vzhledem k šířícím se dezinformačním komentářům – na tento cíl spíše kontraproduktivně… Každá z firem má podmínky „povinného očkování“ definovány v některých detailech odlišně, celková informace vyslaná směrem k zaměstnancům je ovšem jasná: považujeme za bezpečnější pro naše fungování, když se naočkujete. Neboli jak to parafrázovala ve svém komentáři agentura Bloomberg: „(Americké firmy) používají méně cukru a více biče.“
Ještě na jaře a začátku léta šlo opravdu spíše o „cukr“. Firmy rozdávaly vouchery, dny volna, i přímo šeky. Vše se záměrem podnítit co největší část zaměstnanců k tomu, aby zvýšili obranyschopnost svého organismu. Zároveň byla do jisté míry udržována rovnováha. Pracovníků, především takzvaných modrých límečků, je i v Americe nedostatek. Stejně tak medializace přílišného tlaku mohla působit problémy směrem k necelé polovině populace (aktuálně mají Spojené státy proočkováno 56 procent populace), jež touhou nechat se očkovat zjevně neoplývá.
Podle průzkumů veřejného mínění navíc v politicky silně rozdělené Americe jakékoli možné příkazy značně popuzují republikánské voliče, kteří – byť třeba už očkovaní – se odmítají podvolit jakémukoli nátlaku. Nouzový režim povolení vakcíny ostatně jinou možnost motivace než „cukrovou“ neumožňoval. Srpnové rozhodnutí úřadu FDA o plné registraci vakcíny Comirnaty od Pfizer/BioNTech tento status quo změnil. A zaměstnavatelé získali možnost toto očkování z pozice nadřízeného vyžadovat. Stejně jako mohou od svých zaměstnanců vyžadovat řadu jiných očkovaní. Třeba proti neštovicím či spalničkám.
Vláda tlačí na pilu
Experti se domnívali, že změna statusu vakcíny by mohla zvýšit důvěru v očkování a přimět řadu doposud nerozhodnutých Američanů k vakcinaci. Plné schválení navíc uvolnilo Pfizeru ruce ohledně marketingové propagace vakcíny a mediální prezence Comirnaty postupně narůstá. Naděje na významný impuls směrem k vyšší proočkovanosti populace se však nenaplnily. Stále totiž existují firmy, jež ani přes současný nárůst počtu nakažených nehodlají své zaměstnance do vakcinace nutit. A zároveň je nutno dodat, že americká federální vláda nemá pravomoc (s výjimkou svých zaměstnanců) plošné očkování nařídit. Jakkoli prezident Joe Biden tuto povinnost podporuje a propaguje, kde může.
V kategorii „neočkovačů“ tak třeba v tuto chvíli setrvává druhý největší zaměstnavatel v USA společnost Amazon, podmínky tohoto typu si neklade ani Apple nebo některé banky.
V kategorii „neočkovačů“ tak třeba v tuto chvíli setrvává druhý největší zaměstnavatel ve Spojených státech společnost Amazon, podmínky tohoto typu si neklade ani Apple nebo některé investiční banky. Podle odborníků si tito zaměstnavatelé nechtějí proti sobě popudit jinak naladěné zaměstnance. Zároveň především v menších průmyslových podnicích existuje obava z odporu odborů, protestních akcí, eventuálně z následných žalob. Takže přestože je trend po schválení Comirnaty ze strany FDA ve firmách jasně provakcinační, především níže postavení zaměstnanci, již odmítají tento akt, mají stále relativně širokou řadu možností, kam jít pracovat bez toho, aby se nechali naočkovat.
„Pro management firem je to prostě noční můra,“ konstatovala v The New York Times Mary Kay O‘Neillová, partnerka poradenské společnosti Mercer, jež se zabývá právě lidskými zdroji. Pomyslný tlak na pilu však postupně roste. Jednou z hlavních příčin je zodpovědnost za placení testů zaměstnanců, kteří se rozhodnou zůstat neočkovaní. Americká vláda totiž vydala nařízení, podle něhož společnosti se sto a více zaměstnanci budou muset zajistit každotýdenní testování pro ty neočkované. Těm, které se nepodřídí, pak hrozí pokuta až do výše přibližně 14 000 dolarů. A firmy začaly jednat.
Očkování jako položka v CV
United Airlines na konci září spustila proces vyhazovu 593 zaměstnanců, kteří se odmítli naočkovat. Třech zaměstnanců se ze stejného důvodu zbavila CNN, Delta Airlines zase podle The Wall Street Journal penalizovala své nenaočkované zaměstnance pokutou 200 dolarů měsíčně. HR oddělení z celých Spojených států navíc začínají hlásit, že potvrzení o vakcinaci se stává jakousi vstupenkou do přijímacích pohovorů, respektive že si dokonce začíná vydobývat svůj řádek v zasílaných životopisech. Zájemci o zaměstnání prostě skutečnost o svém očkování uvádějí přímo v CV. A zaměstnavatelé na to podle všeho slyší.
„Osobně si myslím, že to může jen pomoct,“ napsal pro WSJ Ken Zwerdling, zakladatel společnosti Global Expansion zabývající se kariérním poradenstvím. „Ukazuje to zodpovědnost a bezpečnost hned na začátku,“ upřesňuje. Podle dalšího výzkumu společnosti Digital.com provedeného na tisícovce malých a středních amerických firem až tři pětiny z nich plánují najímat nové zaměstnance z řad očkovaných. Aby si ušetřily budoucí problémy. A ty určitě přijdou.
Američané podle posledních čísel registrují více než 100 tisíc nakažených denně, míra proočkovaní v některých geografických klastrech přitom společnosti jako celku prakticky nezaručuje žádnou míru ochrany. Část guvernérů (především z řad Republikánské strany) se brání jakýmkoli novým opatřením proti šíření covidu-19 a boj o mínění veřejnosti se svede i o třetí, posilňující dávku vakcíny, již zmiňovaný „booster shot“. Kampaň na její aplikaci Bidenova administrativa spustila na konci září, odborníci však očekávají významný odpor ze strany už i naočkované části populace.
Výrobci vakcín se i tak mohou těšit na další tržby. Analytička společnosti
Morningstar Karen Andersenová třeba očekává, že jen samotná třetí dávka bude pro rok 2022 pro Pfizer a BioNTech znamenat celosvětové tržby ve výši asi 26 miliard dolarů. Koronavirová pandemie zkrátka stále neskončila.

