Boj o knižní nulu

Uzávěry během prvních vln pandemie covidu-19 měly podle odhadů přinést knihkupcům a nakladatelům obrovské ztráty, což se také stalo. Ale vánoční nákupy, kdy v Česku kupují knihy i ti, kteří se jich během roku ani nedotknou, nakonec udělaly své a propad během roku přece jen skoro vyrovnaly. Opět se ukázalo, že s oblibou variované přísloví „Co Čech, to čtenář“ pořád platí, jak mimo jiné potvrzují dlouhodobé průzkumy literárního vědce Jiřího Trávníčka, podle nichž průměrný Čech přečte až sedm knih za rok. Nejvíc samozřejmě po Vánocích a nyní, během letní dovolené.

Čísla Svazu českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) z prvního covidového roku 2020 ukazují propad celkového obratu na českém knižním trhu o čtyři procenta. Celkové prodeje se přitom zastavily na hranici osm miliard korun. Knižní trh tak ztratil to, co během předchozích dvou let nabral. V letech 2018 a 2019 se totiž obrat odvětví zvedl na 8,3 miliardy korun. O těch tři sta milionů navíc nyní knižní podnikatelé přišli a dostali se zpět na úroveň roku 2017. „Je to stále kolem těch osmi miliard korun, takže se dá říct, že se knižní trh vzdor covidu nějak stabilizoval. Co ale přinese současné zdražení papíru a dalších vstupních nákladů, to zatím opravdu nevíme,“ říká ředitelka sekretariátu SČKN Marcela Turečková.

Propad během pandemie se podepsal i na poklesu počtu vydaných titulů, které jsou stále téměř z 90 procent nové, ať už jde o překlady, nebo původní české knihy. V roce 2019 registrovala Národní knihovna České republiky 17 330 takzvaných povinných výtisků, o rok později to bylo už jen 14 117 vydaných knih. Zajímavý pohyb je i mezi samotnými nakladateli, kterých je v Česku registrováno pro leckoho jistě neuvěřitelných 7 608; aktivní činnost jich ale v roce 2020 vykazovalo jen 1 880, což bylo o dvě stovky méně než o rok dříve. I to má pravděpodobně na svědomí covid-19.

Papír prudce zdražil

Bližší pohled do čísel ukazuje rychlý nárůst nákupů e-knih a audioknih, což by mohlo souviset s lockdowny, lze to však přičíst především dlouhodobějšímu trendu čtenářských zvyklostí. Během roku 2020 se ovšem prodalo e-knih a audioknih za 370 milionů korun, což je bezmála o sto milionů více než v roce 2019. E-knihy a audioknihy jsou možnou technologickou cestou, jak se vyhnout vysokým nákladům na zdražující se papír, jakkoli jde stále i dnes o doplnění oblasti tištěné knihy, nikoli o paralelní konkurenci. Cena běžné knihy se však kvůli papíru zvyšuje až o třicet procent (průměrná cena knihy se doposud drží na hranici 270 korun). V případě, že je kniha výpravná s mnoha barevnými ilustracemi, obrázky či reprodukcemi, zvyšuje se cena ještě mnohem více, někdy až na dvojnásobek. Nehledě na to, že taková kniha potřebuje mnohem kvalitnější papír, jinak ilustrace nevypadají dobře.

„Jsou to specifické šarže papíru, jejichž cena prudce roste, kromě toho dnes nejsou v dostatečném množství dostupné,“ vysvětluje v rozhovoru pro týdeník Euro předseda SČKN Martin Vopěnka. „Musí se na ně dlouho čekat, někdy i dva tři měsíce. Prodražuje se i barevný tisk. Kdybychom to brali čistě ekonomicky: když srovnám třísetstránkovou černobílou detektivku a stostránkovou barevnou knihu pro děti, budou náklady na výrobu u dětské knihy dvojnásobné. Ale v podstatě ji nemohu prodávat dráž než tu detektivku.“

Očekávat, že se cena papíru prudce sníží, se v dohledné době moc nedá. Papír se stal nedostatkovým zbožím kvůli výpadkům v globální světové distribuci, která je důsledkem rozsáhlých covidových lockdownů, jež v Asii, především v Číně, jen tak neskončí. Dřeva, z něhož se papír vyrábí, se nedostávalo, a tak jeho cena vyskočila nahoru. Do toho přišla energetická krize a vysoká inflace, jež papír ještě dále zdražují. Nakladatelé mají tedy jen dvě možnosti: buď drahé dětské knížky netisknout, nebo je výrazně zdražit. Podle Martina Vopěnky by to ale znamenalo neprodejnost knihy, a to i přesto, že doposud lidé knihy kupují, i když by podle ekonomů na kultuře měli už dávno kvůli přicházející krizi šetřit. Nakladatelé tedy budou muset výpravné knihy dotovat z jiných prodejů.

To je také důvod, proč se SČKN odhodlal k výzvě vládě, která knižnímu trhu s vyššími energetickými a inflačními náklady zatím nijak nepomáhá. Nakladatelé a knihkupci proto na veletrhu Svět knihy vystoupili s apelem, aby vláda snížila daň z přidané hodnoty, respektive aby ji stáhla až na nulu. „Vláda se zavázala nahlížet na knihy jako na nezbytné zboží. Je to však pouze abstraktní nezbytnost, protože reálně, v době zdražování základních potřeb, je zejména pro řadu rodin s dětmi kupování knih sociálně neúnosné. Přitom jedině vzdělaní a sečtělí mladí lidé se v budoucnu nestanou voliči populistických a extremistických stran a hnutí,“ vysvětlil důvody SČKN a také majitel vydavatelství Práh Martin Vopěnka.

Nulová daň? Těžko

S nulovou daní na knihy je to poměrně dlouhá historie. Knihkupci a nakladatelé se o její prosazení snaží mnoho let, vlády se ale obvykle bránily tím, že Evropská unie nulovou sazbu neumožňuje. To se nyní v nové směrnici změnilo, a to byl také popud pro SČKN, aby svůj požadavek na daňovou nulu opět oživil.

Daňové zatížení knih je v Evropě poměrně pohyblivé. Nulovou sazbu mají dnes pouze Norsko, Irsko a Velká Británie, která z Evropské unie už vystoupila. Naopak maximální, tedy nijak sníženou sazbu DPH uplatňují na prodej knih Bulhaři (20 procent) a Dánové (25 procent), kteří však mají rozsáhlou podporu autorů a knižních subjektů přes fond kultury, který se stal vzorem funkčního podpůrného kulturního systému pro celou EU.

V Lucembursku se platí v ceně knihy tři procenta DPH, ve Španělsku čtyři, v Maďarsku, v Polsku a na Maltě pět procent. Knihy podporuje výrazně nižší sedmiprocentní sazbou DPH i Německo. Česko má dnes na knihy DPH ve výši deset procent. Nebylo tomu tak vždy, rovněž na českém knižním trhu docházelo k poměrně velkým daňovým pohybům. Až do konce roku 2007 bylo na knihy DPH pět procent, pak přišla sazba devět, později deset procent. Naopak v letech 2013 až 2014 byla DPH na knihy doposud nejvyšší, a to patnáct procent. Posledních sedm let se ustálila desetiprocentní sazba faktické daně z prodeje.

Ministr kultury Martin Baxa z ODS o iniciativě ví, v médiích už vyjádřil obavu, že by takový zásah do daňové soustavy přinesl velký výpadek ve výběru daní, proto se s nižší daní neztotožňuje ani ministerstvo financí. „Gestorem směrnice není ministerstvo kultury, ale ministerstvo financí,“ reagoval Baxa na dotazy týdeníku Euro. „Nicméně vzhledem k velmi špatnému stavu veřejných financí po Babišově vládě nejsou kroky, které povedou k nižšímu výběru daní, z pochopitelných důvodů preferované,“ dodal ve svém stanovisku ministr.

Sami knihkupci a nakladatelé odhadují případný propad ve výběru daně z prodeje knih kolem šesti set milionů korun. V případě, že by daň byla nulová i na noviny a časopisy, jako to má například již uvedené Irsko nebo Británie, přišla by státní kasa zhruba o miliardu korun. „Kdyby to byly jen knihy, určitě by to přineslo i pozitiva celému knižnímu trhu, takže ten výpadek DPH na knihy by podle nás byl jen půl miliardy,“ dodává předseda SČKN Vopěnka. Vzhledem k celkovým výdajům rozpočtu přesahujícím 1 800 miliard korun se to jeví jako poměrně zanedbatelná částka. Ministerstvo financí ale trvá na svém – daň neměnit a ministr Baxa svého stranického kolegu ve vládě přemlouvat asi nebude; ve věci DPH na knihy se podřídí deklarované rozpočtové disciplíně.

Horký knižní podzim

„Ministr kultury komunikuje s nakladateli a knihkupci průběžně. Další setkání budou následovat. Růst cen ale bohužel postihuje většinu segmentů ekonomiky. Nejen knižní trh,“ tvrdí ministerstvo kultury. Ministr Baxa se však ještě pokusí nějaké peníze na pomoc knižnímu trhu najít. „Prověřujeme ještě několik možností, které by mohly částečně napomoct. Například navýšení prostředků pro projekt Česká knihovna. Chceme jednat i s ministerstvem školství o navýšení prostředků na nákup knih a učebnic. Vše je ale otázkou finančních zdrojů, které jsou velmi omezené.“

Český knižní trh tedy stejně jako celé Česko čeká poměrně horký podzim, který je tradičně obdobím nejsilnějších tržeb. A to nejenom proto, že nakladatelé a knihkupci hodlají za nulovou daň z přidané hodnoty i demonstrovat (když vláda odpouští kus spotřební daně na pohonné hmoty, proč ne DPH na knihy, princip pomoci je přece stejný), ale hlavně kvůli dalšímu očekávanému nárůstu cen a přetrvávajícímu nedostatku papíru. Ekonomové už dnes předpovídají, že inflace bude vrcholit někde kolem dvaceti procent, což by se mohlo zásadně projevit i na klíčových předvánočních prodejích knih. Prázdniny budou tak možná posledním obdobím, kdy se budou dát kupovat a číst knihy za rozumnou cenu.