Ceny rostou, růst slábne. ECB ztrácí komfortní pozici

Evropský průmysl začíná přenášet dražší energie a narušené dodávky přímo na zákazníky. Ukazují to první průzkumy mezi nákupními manažery po začátku války v Íránu. Rozsah zdražování je nejvyšší za poslední tři roky.

Zároveň ale slábne tempo ekonomiky. Souhrnný index PMI v eurozóně v březnu klesl na 50,5 bodu, tedy jen těsně nad hranici stagnace. Největší zhoršení hlásí služby. Průmysl zatím odolává – alespoň na první pohled.

Nepříjemná kombinace pro centrální banku

Právě tato kombinace – rostoucí ceny a zpomalující růst – znepokojuje ekonomy. „ECB už není v komfortní pozici,“ říká Chris Williamson ze S&P Global Market Intelligence. Válka podle něj současně tlačí nahoru náklady i ceny a zároveň dusí poptávku.

Evropská centrální banka zatím vyčkává. Depozitní sazba zůstává na 2,0 %. Trhy ale čím dál víc sázejí na obrat. Analytici Goldman Sachs i Barclays očekávají první zvýšení sazeb už na konci dubna a další v létě.

Podobně mluví i samotní centrální bankéři. „Nevidíme stagflaci, ale riziko se tímto směrem vyvíjí,“ připustil Boris Vujčić, budoucí viceprezident ECB. Čas na rozhodnutí se podle něj rychle krátí.

Ještě otevřenější je varování před tzv. druhotnými efekty. Pokud se zdražování energií promítne do mezd a širších cen, bude mít ECB výrazně méně prostoru vyčkávat.

Odolnost, která nemusí vydržet

Zatím se evropská ekonomika drží lépe, než by geopolitická situace naznačovala. Průmysl zůstává stabilní a propad se soustředí hlavně ve službách.

Tato odolnost ale může být klamná. Dopady drahých energií se do ekonomiky obvykle propisují se zpožděním. Firmy navíc stále častěji počítají s tím, že narušení globálních dodavatelských řetězců nebude krátkodobé.

To staví ECB do obtížné pozice. Musí zvažovat, zda zasáhnout proti inflaci v době, kdy růst slábne. První odpověď může přijít už během jara.