Rusko zvyšuje a zároveň snižuje cenu pšenice ve světě

Cena potravinářské pšenice na pařížské burze, jež je určující i pro české zemědělce, koncem minulého týdne přidala 0,8 procenta. Tuna pšenice tak stála téměř 256 eur. Za uplynulé tři dny tak burzovní cena této základní zemědělské suroviny poskočila o více než deset procent. To není málo. Nejde ovšem ani o žádnou katastrofu.

Rusko se v očích Západu snaží z pšenice učinit další zbraň ve své válce na Ukrajině. Její cena minulý týden v Paříži vzrostla nikoli poté, co Kreml ukončil obilnou dohodu, nýbrž až poté, co později prohlásil, že bude za vojenský cíl považovat také civilní plavidla, která i pod vlajkou třetích zemí vyvážejí pšenici a další zemědělské produkty z ukrajinských přístavů.

Ukrajina vzápětí odpověděla ve stylu „oko za oko, zub za zub“: bude pro změnu za vojenský cíl považovat plavidla vyvážející ruskou zemědělskou produkci. Žádný soudný majitel plavidel pro přepravu zemědělské produkce je nyní do Černého moře nevyšle.

V kontextu takto vyhrocené situace je desetinový růst ceny pšenice na pařížské burze spíše úlevnou zprávou. Mohlo to být daleko víc. Vždyť pšenice je nyní nejdražší jen za období od letošního dubna. Za uplynulých dvanáct měsíců je cena na daném kontraktu stále o nějakých 27 procent nižší.

To znamená, že i přes vystupňování obilného dramatu v Černém moři je pro české zemědělce stále hrozbou spíše to, že budou čelit příliš nízké výkupní ceně své produkce. Cena na pařížské burze je jedna věc, cena na místním trhu věc druhá. S pařížskou cenou nemusí výkupní cena v tuzemsku vždy „lícovat“, alespoň tedy ne po určitou dobu, než se i místní trh dostane do nové rovnováhy.

Českým zemědělcům by hrozily příliš nízké výkupní ceny zejména tehdy, pokud by ukrajinská pšenice mířila do světa místo přes Černé moře východní částí EU. Letos v dubnu hned pět zemí z tohoto regionu – Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko – zakázalo dovoz ukrajinského obilí a další zemědělské produkce. Následně sice zákaz zrušily, ale jen proto, že s Evropskou komisí vyjednaly embargo na dovoz pšenice, kukuřice, semen řepky olejky a slunečnicových semen z Ukrajiny. Embargo původně platilo do 5. června, pak bylo prodlouženo do 15. září.

Pokud se do té doby situace v Černém moři nezklidní, bude pětice zemí jistě žádat další prodloužení embarga. Pak by Česku hrozilo závažné zaplavení vlastního trhu ukrajinskou agrární produkcí, což by stlačovalo výkupní ceny na obtížně udržitelnou úroveň.

Jestliže by ceny pšenice či jiných zemědělských surovin nyní ve světě rostly rychleji, měli by čeští zemědělci větší naději, že se zdejší trh i po zaplavení ukrajinskou produkcí rychle „vyčistí“. Prostě proto, že vyšší světové ceny by signalizovaly vyšší globální převis poptávky nad nabídkou a stoupala by pravděpodobnost, že obilí z českých skladů rychle zmizí.

Historický ruský vývoz

Co i přes napjatou situaci v Černém moři brání tomu, aby cena pšenice v Paříži stoupla mnohem výš? Globální ceny potravin jsou letos zpravidla citelně níž než loni. Přeje počasí, úroda je dobrá. Světová cena kukuřice je pak o třetinu níže, než kde loni vrcholila, sója o patnáct procent. Jedinou výjimkou je rýže, jíž počasí nepřeje a cena je na dvouletém maximu, meziročně o 30 procent plus.

Samo Rusko výrazně přispívá k vytváření tlaku na pokles světových cen pšenice prostřednictvím své bohaté úrody a rekordního vývozu: v sezoně 2023 až 2024 Rusko podle odhadů vyveze přes 52 milio­nů tun. To je historicky nejvyšší objem, více než dvojnásobný oproti době před deseti lety. Na jedné straně tedy Rusko stupňováním situace v Černém moři cenu pšenice zvedá, na druhé ji masivním vývozem zase stlačuje.

Proto Západ – zejména Brusel – stojí před dilematem. A česká vláda s ním. Jestliže ceny pšenice ve světě výrazněji neporostou, Západ bude muset učinit některý ze tří následujících kroků. Ani jeden z nich není ideální.

Zaprvé se bude muset smířit s ruskou blokádou Černého moře. Zadruhé bude muset nabídnout Moskvě ústupek, aby od ní upustila. A zatřetí bude muset nabídnout zemím východní části EU, které zatím dovoz ukrajinské pšenice s posvěcením Evropské komise embargují, masivní dotace, jež by po kolapsu černomořské vývozní cesty pomohly zabránit alespoň kolapsu vývozní cesty přes východní část EU. Jinak se samotné Ukrajině nemožnost nevyvážet svoji pšenici – a nejen ji – šeredně prodraží.

Česká vláda se tedy buď pragmaticky připojí k embargování ukrajinského agrár­ního dovozu, s vyhlídkou na masivní dota­ce, nebo bude hrát morálně čistší kartu. Ovšem s tím, že tuzemští zemědělci mohou být značně poškozeni, a to jak záplavou ukrajinské produkce, tak méně výhod­nými podmínkami v porovnání se zemědělci v dalších zemích visegrádské čtyřky.