Proč údery vyvolávají obavy z růstu cen ropy a inflace

Údery vedené USA proti húthíjským povstalcům v Jemenu oživují obavy z širšího konfliktu na Blízkém východě, který by mohl zapříčinit růst cen, a to v době, kdy se zdá, že inflace ustupuje.

Kvůli desítkám útoků Húthíů, jež islamistické hnutí zahájilo v říjnu, už byla masově odkloněna lodní doprava z Rudého moře. Ekonomové očekávali, že situace bude mít relativně omezený dopad na ceny zboží, jenže poté, co se americké síly nechaly vtáhnout do regionální krize zuřící od útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, narůstají obavy, že vliv na komodity – včetně ropy – bude mnohem výraznější. Ana Boataová, šéfka výzkumů Allianz Trade, nastínila, že pokud se krize přelije i do druhé poloviny roku 2024, „může být dopad na globální dodavatelské řetězce závažnější“.

Jaké jsou zatím následky útoků Húthíů?
Rudé moře je životně důležitou obchodní tepnou, po níž se obvykle přepravuje 15 procent všeho světového námořního obchodu, z toho osm procent obilí, 12 procent po moři dopravované ropy a osm procent transportovaného zkapalněného zemního plynu. Od prvního útoku Húthíů z 19. října 2023 provoz dramaticky poklesl. Nejnovější měsíční ukazatel, který zveřejnil Kielský institut pro světovou ekonomiku, ukazuje, že po zahájení útoků byly tamní kontejnerové toky v prosinci oproti obvyklé úrovni méně než poloviční a začátkem ledna klesly pod 70 procent obvyklého objemu.
Vzhledem k tomu, že objížďka kolem Afriky trvá lodím o sedm až dvacet dní více, zvýšily se sazby za přepravu standardního kontejneru z Číny do severní
Evropy z listopadových přibližně 1 500 do­larů na více než 4 000 dolarů. Některé ekonomiky již pociťují následky. Jednou z nich je nejspíše Egypt kvůli své závislosti na lodní dopravě Suezským průplavem, která v minulém fiskálním roce vynesla na tranzitních poplatcích více než devět mi­liard dolarů (205 miliard korun).
A potíže už hlásí také firmy. Německá továrna společnosti Tesla zastavila výrobu až do 11. února, neboť jí v důsledku delší doby přepravy kolem mysu Dobré naděje chybějí součástky.

Jaké důsledky má narušení dopravy pro širší ekonomiku?
Stávající krize už stačila k tomu, aby USA a jejich spojenci proti Húthíům vojensky zakročili. Od vypuknutí války Izraele proti Hamásu označují tvůrci hospodářské politiky širší blízkovýchodní konflikt za klíčové „proinflační riziko“, které zatím v hlavních ekonomikách zřejmě ustu­puje. Ale centrální bankéři v souvislosti s makroekonomickými důsledky současné situace projevují relativní optimismus. Třeba guvernér Bank of England Andrew Bailey uvedl, že „z ekonomického hlediska – pokud vezmeme cenu ropy – neměla ve skutečnosti takový dopad, jakého jsem se obával“.
Sazby za nákladní dopravu jsou stále hluboko pod maximy, jež během pandemie atakovaly hranici 14 tisíc dolarů. Ředitel výzkumů Julian Hinz z Kielského institutu neočekává, že krize v Jemenu bude mít větší dopady na spotřebitelské ceny, neboť náklady na dopravu tvoří malou část hodnoty spotřební elektroniky a dalšího dražšího zboží. „Firmy se časem naučí spravovat své zásoby a nastavovat ceny s ohledem na delší přepravní lhůty,“ doplňuje Hinz.
Simon MacAdam od poradců Capital Economics uvedl, že i mnohem výraznější pandemický nárůst spotových sazeb za kontejnerovou přepravu zvýšil globální inflaci jen o několik desetin procentního bodu; většina zboží se přepravuje za smluvní sazby stanovené na rok dopředu nebo déle. Dodal také, že úroveň zásob by měla většině firem umožnit vyrovnat se s delšími přepravními lhůtami. Kvůli nižší poptávce spotřebitelů způsobené zvýšením úrokových sazeb si firmy možná nebudou moci dovolit zvednout ceny a přenést na zákazníky nárůst nákladů za tuto dopravu.

Znamená to tedy, že mohou být tvůrci hospodářské politiky v klidu?
Ne tak docela. Analytici tvrdí, že vážnější problémy mohou přijít s delším narušením. Poradenská společnost Oxford Economics ještě před údery pod vedením USA uvedla, že pokud Rudé moře zůstane pro obchodní dopravu uzavřeno po dobu několika měsíců, vyšší ceny dopravy do konce roku 2024 přiživí meziroční míru inflace měřenou indexem spotřebitelských cen o 0,7 procentního bodu. I v takovém případě bude globální inflace nadále zpomalovat a centrální banky mohou od poloviny roku začít snižovat úrokové sazby, uvedla firma. Sazby však nemusejí klesnout tak razantně, jak investoři očekávají. Tomasz Wieladek, hlavní evropský ekonom v T Rowe Price, poznamenal, že na globální lodní dopravu dopadá i sucho v Panamském průplavu, jež omezuje tranzitní sloty. To by dle něj mohlo hrozbu inflace posílit: „Postiženy jsou dvě nejdůležitější světové námořní cesty současně… Sazby tak pravděpodobně zůstanou po nějakou dobu vyšší.“

Co ekonomikám hrozí nejvíc?
Vážnějším inflačním rizikem je podle analytiků fakt, že by se trhy s ropou a zemním plynem mohly zaleknout vyhlídky na mnohem rozsáhlejší blízkovýchodní konflikt. Během zuřícího konfliktu mezi Izraelem a Gazou však cena ropy zatím klesala, a to v říjnu, listopadu i prosinci.
Vedoucí ekonomického výzkumu ve společnosti Barclays Christian Keller uvedl, že vysoká úroveň volných kapacit, zpomalující se poptávka a robustní dodávky mimo OPEC+ zatím tlumí obavy z vážnějšího narušení dodávek ropy. V polovině ledna však v důsledku úderů ceny ropy vzrostly – typ Brent je o čtyři procenta výše, na úrovni 80,50 dolaru za barel. Sílí tak obavy finančních trhů, že akce vedená silami USA se může stát předzvěstí dalších problémů.
Hlavním motorem zmírňující se inflace byly dosud klesající náklady na energie, takže přerušení sestupu jejich ceny by centrálním bankám zkomplikovalo snahy o potlačení růstu spotřebitelských cen. Wieladek odhaduje, že desetiprocentní nárůst ceny ropy může během jednoho roku zvýšit inflaci v eurozóně o 0,4 procenta. Sám americký prezident Joe Biden řekl, že je „velmi znepokojen“ dopadem vojenských akcí na ceny ropy, a dodal, že „právě kvůli tomu to musíme zastavit“.

Sam Fleming, Aiden Reiter a Delphine Straussová, FT