Dovážíme nejvíce ruské ropy od roku 2010

Pohonné hmoty v Česku zrychlují tempo svého zdražování. Benzin v minulém týdnu poprvé od loňského listopadu překonal v celorepublikovém průměru psychologicky důležitou cenovku 40 korun za litr, nafta k tomu nemá daleko.

Důvodem je zejména růst cen ropy na světových trzích a také velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu, jež je určující i pro cenovou situaci v Česku. Nafta se v minulém týdnu v Rotterdamu přehoupla přes cenovou úroveň 1 000 dolarů za tunu, takže je na cenovém maximu v podstatě od loňského listopadu. Ropa Brent minulý týden podražila až na bezmála 95 dolarů za barel, rovněž na nejvyšší úroveň od listopadu. Situaci z pohledu českého řidiče ještě zhoršuje výrazné oslabení koruny vůči dolaru.

Bezprostředním důvodem zdražování ropy a paliv v Rotterdamu je nynější tíseň mezi komoditními obchodníky. Světu totiž hrozí největší nedostatek ropy minimálně od roku 2007, jak plyne z dat, jež minulý týden zveřejnil kartel OPEC. Deficit může přesáhnout tři miliony barelů denně. Jednotlivé země by tak musely v nebývalé míře čerpat ze svých ropných rezerv.

Stěžejní příčinou je nedávné koordinované rozhodnutí Rijádu a Moskvy protáhnout omezení těžby ropy minimálně do letošního prosince. Obě země, jež představují klíčové světové ropné producenty a vývozce, se tak snaží vylepšit stav svých veřejných financí.

Zatím jim jejich sázka vychází. Cena ropy stoupá a Saúdská Arábie si dokonce navyšuje přirážku za svoji arabskou lehkou ropu. Tradičně Saúdi svoji ropu prodávali Spojeným státům či Evropě naopak se slevou oproti Brentu, ale tyto časy minuly. Pro Evropu činí nyní v září přirážka 5,80 dolaru nad úrovní ceny barelu Brentu, pro USA dokonce 7,25 dolaru. Saúdi Západu tedy svoji ropu už nyní prodávají za zhruba 100 dolarů za barel.

Na odstřižení se pracuje

Co se nehodí Západu, to v tomto případě svědčí Rusům. Česko přitom v letošním roce dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010, za první pololetí se jednalo o 2,34 milionu tun, jak ukazují data ČSÚ. V porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo v prvním letošním pololetí z Ruska o bezmála milion tun více ropy než v prvním půlroce před čtyřmi lety.

Suma, kterou Česko platí Rusku za dováženou ropu, letos výrazně překonává průměr posledních tří let. Vyplývá to rovněž z dat ČSÚ. Hodnota dovozu ruské ropy do Česka letos v prvním pololetí mírně překonala 20 miliard korun. Průměr prvních pololetí let 2020 až 2022 přitom odpovídá jen 15,6 miliardy korun.

Nárůst hodnoty dovážené ruské ropy je přitom dán růstem její ceny na světových trzích jen částečně. Například v letošním prvním pololetí se ropa Brent s okamžitým datem dodání prodávala v průměru za necelých 80 dolarů za barel, přičemž v prvním pololetí roku 2021 to bylo za mírně více než 65 dolarů za barel.

Jenže v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu loni v únoru a v důsledku souvisejících západních sankcí dramaticky vzrostla sleva ruské ropy Ural oproti ceně ropy Brent, jež představuje světovou referenční cenu. Tato sleva se v prvním pololetí 2021 pohybovala průměrně kolem jednoho dolaru na barel, ale letos v prvním půlroce už činila zhruba 23,50 dolaru za barel.

I když tedy ropa Brent letos oproti prvnímu pololetí roku 2021 zdražila v průměru o patnáct dolarů na barel, ruská ropa Ural naopak zlevnila. A to ze zhruba 64 dolarů za barel v prvním pololetí roku 2021 na nějakých 56,30 dolaru za barel.

Loni v prvním pololetí vyskočila cena barelu Brentu průměrně na necelých 105 dolarů. Sleva Uralu oproti Brentu však tehdy představovala průměrně necelých devatenáct dolarů na barel, takže barel Uralu byl k mání průměrně za nějakých 86 dolarů za barel. Ropa Ural tak letos v prvním pololetí meziročně zlevnila o zhruba 34 procent. Přesto hodnota ropy dovážené z Ruska do Česka letos klesla přibližně pouze o 20 procent.

Za růstem hodnoty ropy dovážené z Ruska do Česka stojí zejména citelný nárůst jejího podílu na celkovém ropném dovozu. V prvním letošním pololetí dováželo Česko ropovodem Družba ropu z Ruska v objemu odpovídajícím kolem 65 procent celkového ropného dovozu. Loni to bylo 56 procent a v předchozích letech ještě méně. Podíl ruské ropy je nyní nejvyšší minimálně od roku 2012, říkají údaje společnosti Mero.

Česko se tak zatím od ruské ropy ani v nejmenším fakticky neodstřihává, naopak, svůj ropný dovoz z Ruska zvyšuje. Podniká však kroky k odstřižení od ruské ropy, k němuž by mohlo dojít v roce 2025. A to zejména v důsledku navýšení kapacity ropovodu TAL, jenž vede ropu z Terstu do Bavorska. Odtamtud pak další, navazující ropovod IKL vede surovinu až do Česka.