Družbou teče čtvrtina ruské ropy, Bělorusko chce vyšší poplatky
Česko paradoxně může platit za to, aby do Německa mohla dále fingovaně proudit ve skutečnosti stále ruská ropa.
Ropovodem Družba proudí do zemí Evropské unie dramaticky méně ruské ropy než ještě loni na jaře. Letos v dubnu klesl objem její přepravy potrubím na necelých 250 tisíc barelů denně, vyplývá z výpočtu agentury Bloomberg. Podobný objem potrubím protekl podle všeho také v květnu. Ještě loni v dubnu přitom Družbou denně tekl objem ruské ropy odpovídající takřka 900 tisícům barelů. Ropovodem tak z Ruska do EU nyní proudí jen zhruba čtvrtina objemu loňského jara.
Od přelomu roku už Družbou proudí ruská ropa jen do Maďarska, na Slovensko a do Česka, a to jižní větví ropovodu. Severní větev, jež míří do Polska a do Německa, totiž už ruskou ropu vůbec nepřepravuje. Tedy alespoň ne oficiálně.
Například do Německa totiž potrubím stále ropa proudí. Nikoli však z Ruska, ale z Kazachstánu. Polsko přitom opakovaně vyjadřuje obavu, a to i z nejvyšších vládních míst, že alespoň zčásti se jedná stále o ropu ruskou, která je za ropu z Kazachstánu jen vydávána. Například šéf polského podniku PKN Orlen Daniel Obajtek v dubnu listu Finacial Times řekl, že „německá strana by měla znovu lépe zvážit morální aspekt toho, co činí“, když z Kazachstánu údajně nadále odebírá ruskou reexportovanou ropu. PKN Orlen ovládá český petrochemický podnik Unipetrol, jenž v tuzemsku ruskou ropu z Družby zpracovává.
Každopádně i tak objem ropy přepravované severní větví ropovodu Družba meziročně citelně klesl, neboť objem přepravované ropy s původem oficiálně v Kazachstánu zdaleka nedosahuje objemu ještě loňských dodávek ruské ropy Německu a Polsku – je zhruba dvacetkrát nižší. Bělorusko, přes jehož území ropovod rovněž vede a kde se právě větví na severní a jižní část, proto podle středeční zprávy ruského listu Kommersant plánuje kompenzaci svých narůstajících ztrát, a to navýšením poplatku za přepravu.
Vyjít vstříc Kazachům i Němcům
Navýšení poplatku by se však v takovém případě týkalo i dodávek do Česka, uvádí list. To by ovšem mohlo urychlit proces odstřihávání Česka od ruské ropy, který je tak jako tak plánovaný. Minulý měsíc premiér Petr Fiala oznámil, že díky právě podepsané smlouvě bude od roku 2025 moct proudit do Česka zvýšený objem ropy z italského přístavu Terst, protože se navýší kapacita Transalpinského ropovodu TAL.
Běloruský provozovatel příslušného úseku Družby, podnik Gomeltransnafta Družba, se předminulý týden obrátil na ruského státního provozovatele ropovodů Transněfť s návrhem zvýšení poplatku o 84 procent oproti nynějšímu stavu, a to letos od 1. července.
Navýšení poplatku za přepravu si již letos vyjednal ukrajinský provozovatel dané sekce Družby, podnik Ukrtransnafta. Tento poplatek, vztažený k dodávkám jižní větví, se zvýšil nejprve letos v lednu o zhruba 18 procent, a pak dále od čtvrtka minulého týdne, tedy od 1. června, o dalších 25 procent.
Bělorusko chce zvýšit poplatek za přepravu severní i jižní větví, neboť pokud by zatížilo poplatkem pouze severní větev, musel by být příliš vysoký, aby podnik Gomeltransnafta Družba vymanil ze ztrát. V takovém případě by ovšem učinil dodávky kazašské ropy Německu neprofitabilní. Bělorusko tak vlastně vychází vstříc Kazachstánu, ale také Německu, ačkoli pochopitelně zároveň jedná i ve svém zájmu. Protože na ukončení přepravy kazašské ropy do Německa by dále tratilo. Proto se Minsk rozhodl zatížit navýšeným poplatkem i jižní větev Družby. Tyto poplatky nakonec tak či onak hradí odběratelé, k nimž ropa teče jižní větví, tedy včetně českých podniků a spotřebitelů.
Potenciálně tak vzniká paradoxní situace, kdy i Česko platí za to, aby do Německa mohla dále proudit ve skutečnosti stále ruská ropa.
