EU chce posílit bezpečnost v Arktidě. Zaměří se na ruské lodě

Evropská komise představila v úterý novou strategii pro Arktidu. Počítá se vznikem námořního bezpečnostního centra, které má shromažďovat informace evropských států o pohybu lodí v Arktidě a severním Atlantiku, odhalovat tankery ruské stínové flotily a včas upozorňovat na možné sabotáže podmořské infrastruktury. Součástí plánu je také rozšíření evropské flotily ledoborců a investice do strategických projektů v Grónsku. Strategii spolu s Komisí představila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Obrat přichází v době sílící vojenské přítomnosti Ruska, Číny a Spojených států na dalekém severu. Zatímco strategie z roku 2021 se zaměřovala zejména na změnu klimatu a ochranu životního prostředí, nový dokument staví do popředí bezpečnost a vztahy s Grónskem. „Evropská arktická politika musí tuto změněnou geopolitickou situaci zohlednit,“ uvedl předseda zahraničního výboru Evropského parlamentu David McAllister z německé CDU. Podle něj přichází nový plán se zpožděním.

Stínová flotila pod dohledem

Plánované námořní centrum má Evropanům poskytnout přesnější přehled o dění na důležitých námořních trasách. Informace shromážděné jednotlivými státy by měly umožnit rychleji rozpoznávat podezřelé pohyby lodí a předcházet útokům na zranitelnou infrastrukturu, především podmořské kabely. EU při přípravě vychází z existujících iniciativ na ochranu kabelů v Baltském a Středozemním moři. V Arktidě chce podobný přístup uplatnit v širším geografickém prostoru, kde je sledování plavidel náročné.

Jedním z hlavních úkolů bude identifikovat ropné tankery takzvané ruské stínové flotily. Unijní plán předpokládá, že centrum nebude sloužit pouze bezpečnostním účelům. Získané informace by mohly úřady využívat také při postupu proti nelegálnímu rybolovu a znečišťování moře. Bezpečnostní dohled by se tak propojil s civilní kontrolou námořní dopravy.

Zatím však není rozhodnuto, kdo bude zařízení provozovat ani jak rozsáhlou oblast bude sledovat. Podle návrhu by za ně odpovídal jeden nebo více členských států. Vysoce postavený unijní úředník připustil, že vlády se ještě musejí dohodnout na rozdělení kompetencí, geografickém působení centra a jeho financování. Právě na jejich dohodě bude záviset, jakou podobu a kapacitu nový systém získá.

Ledoborce jako nástroj bezpečnostní politiky

Vedle sledování lodní dopravy chce Unie posílit možnost fyzicky operovat v oblastech pokrytých ledem. Ledoborce mají udržovat otevřené obchodní trasy, umožňovat vojenské přepravy, podporovat kontrolu arktických vod a pomáhat při opravách poškozených podmořských kabelů. Bez odpovídajících plavidel by evropské státy měly v části regionu jen omezené možnosti zasáhnout.

Komise členským zemím předkládá několik variant. Mohly by společně nakupovat nové ledoborce, sdružit stávající flotily nebo si lodě navzájem poskytovat podle potřeby. Poslední model Unie již využívá u hasicích letadel. Smyslem je zpřístupnit specializovaná a nákladná plavidla i státům, které vlastní arktickou flotilu nemají, aniž by každá vláda musela budovat samostatné kapacity.

Brusel zvažuje také financování prvního evropského ledoborce s jaderným pohonem, který by dokázal proplouvat vodami s nejsilnější ledovou pokrývkou. Takové lodě už provozuje Rusko. Důležitou úlohu má v evropských plánech sehrát Finsko, jehož loděnice patří ke světové špičce ve stavbě ledoborců. Kolik prostředků však Unie na rozšíření flotily vyčlení, zatím není jasné. Komise chce využít příští evropský rozpočet, o jehož podobě členské státy dosud vyjednávají.

Grónsko má získat více evropských peněz

Druhou zásadní součástí nové politiky je Grónsko. Strategicky významný ostrov patří k Dánskému království a má rozsáhlou autonomii, není však členem Evropské unie. Americký prezident Donald Trump opakovaně prosazoval jeho připojení ke Spojeným státům a Washington si na ostrov opakovaně činil nárok. Brusel na tento tlak reaguje snahou posílit s Grónskem hospodářské i politické vazby.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová už v září při návštěvě ostrova oznámila evropskou investiční ofenzivu. Nyní Komise plánuje dodatečné investice ve výši 200 milionů eur. Peníze mají směřovat do obnovitelných zdrojů energie, kritických surovin a nového podmořského kabelu, který by Grónsko přímo propojil s Evropou. Brusel počítá také se zlepšením satelitní komunikace a další strategicky důležité infrastruktury.

V příštím unijním rozpočtu chce Komise zároveň zvýšit běžné prostředky pro Grónsko z dosavadních 225 milionů na 530 milionů eur. Evropská nabídka tak kombinuje konkrétní infrastrukturní projekty s dlouhodobějším financováním. O konečné výši rozpočtových prostředků ale budou rozhodovat členské státy. Stejně tak musejí určit financování a působnost bezpečnostního centra i rozsah společných investic do ledoborců.