Evropská legislativa pod tlakem Trumpa. Přistoupí na kompromisy?

Evropská komise poprvé oficiálně potvrdila, že je připravena vyjít Spojeným státům vstříc v oblasti digitální regulace. Podle informací Handelsblattu chce Brusel zapojit USA do diskuse o pravidlech pro technologické firmy, a to i přes dřívější odmítání podobného vlivu.

Tento posun přichází v době rostoucího obchodního napětí, kdy prezident Donald Trump hrozí zavedením cel. EU přitom disponuje širokou diskrecí v tom, jak rychle a přísně povede řízení proti firmám jako Apple či Meta. Právě zde se může politický tlak projevit nejviditelněji.

Od digitálních pravidel ke klimatické agendě

Změna postoje se netýká pouze technologického sektoru. Trump dlouhodobě kritizuje i evropský Green Deal a po návratu do úřadu odstoupil od Pařížské klimatické dohody. Od EU nyní očekává omezení environmentálních regulací.

Pod tlakem se tak ocitá například evropská legislativa proti odlesňování. Ta má zabránit dovozu produktů, jako je káva, kakao či dřevo, pocházejících z nově vykácených ploch. Spojené státy, které do EU vyvážejí lesní produkty za miliardy eur, požadují zařazení do kategorie „nulového rizika“, což by je z povinností de facto vyňalo.

Komise už zavedení zákona dvakrát odložila a zmírnila některé administrativní požadavky. Zároveň většinu zemí, včetně USA, označila za „nízkorizikové“. Další ústupky však narážejí na odpor v Evropském parlamentu. Podle europoslanců by zvláštní režim pro USA oslabil důvěryhodnost pravidel i konkurenceschopnost evropských firem.

Energetika jako nástroj tlaku

Podobný spor se vede o regulaci emisí metanu. EU chce omezit úniky tohoto silného skleníkového plynu, mimo jiné i u dováženého plynu. To se dotýká amerického exportu z frakování, které je s emisemi metanu spojeno.

V rámci obchodní dohody se EU zavázala zvýšit dovoz amerického LNG, zároveň však Komise zvažuje „flexibilitu“ v pravidlech. Do budoucna by mohlo stačit prokázat plnění limitů na úrovni států, nikoli jednotlivých dodávek. Diskutuje se i o mírnějším postupu při ukládání sankcí.

Kritici v Evropském parlamentu varují, že takové ústupky by nahrály americkému energetickému sektoru. Podle nich Trump využívá geopolitickou situaci k posílení exportu fosilních paliv.

Sporný klimatický nástroj

Nejcitlivější je debata o takzvaném uhlíkovém clu (CBAM). Mechanismus má vyrovnat konkurenční podmínky tím, že zatíží dovoz zboží z zemí bez srovnatelných klimatických pravidel.

Spojené státy tento nástroj odmítají a požadují výjimku. Pokud by ji EU udělila, oslabilo by to celý systém, jehož cílem je motivovat zahraniční výrobce ke snižování emisí.

Komise již avizovala reformu systému emisních povolenek, což může otevřít širší debatu i o samotném CBAM. Právě zde se bude rozhodovat, zda EU udrží dosavadní klimatickou linii, nebo pod tlakem obchodních vztahů přistoupí na kompromisy.