Brusel mění kurz, spalovací motor přežije, ale pod tvrdým dohledem

Místo původně plánovaného úplného zákazu přichází kombinace přísných emisních cílů, kompenzací a národních povinností u firemních flotil. Pro výrobce jde o úlevu, která však současně zvyšuje komplexnost celého systému. Evropská komise představila návrh, podle něhož mají být i po roce 2035 v Evropské unii registrována vozidla se spalovacím motorem, včetně plug in hybridů a vozů s prodlužovačem dojezdu. Změna znamená odklon od původního cíle stoprocentního snížení emisí oproti roku 2021 a jeho nahrazení cílem devadesátiprocentním. Regulace zůstává flotilová, tedy vztahující se na celý soubor vozů jednotlivých výrobců, nikoli na každý model zvlášť.

Tento posun přichází v době, kdy se evropský automobilový sektor potýká s tlakem čínské konkurence, vysokými náklady transformace a pomalejším než očekávaným náběhem elektromobility. Podle odhadu Komise by po roce 2035 mohlo až třicet procent nových registrací stále využívat spalovací motor, ovšem za předpokladu rozsáhlých kompenzačních opatření.

Emisní cíle zůstávají, mění se cesta k jejich plnění

Nový rámec staví na myšlence technologické neutrality, kterou v posledních týdnech opakovaně zdůrazňoval i evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas. Výrobci mají povinnost kompenzovat zbylé emise prostřednictvím přesně definovaných mechanismů. Přibližně třicet procent kompenzací má pocházet z využívání klimaticky neutrálních paliv, jako jsou biopaliva nebo syntetická e paliva. Zbylých sedmdesát procent se má opírat o průmyslová opatření, zejména používání zelené oceli vyrobené v EU bez fosilních zdrojů energie.

Tento přístup má dvojí efekt. Na jedné straně dává automobilkám prostor pro delší život přechodových technologií. Na straně druhé vytváří poptávku po nízkoemisních materiálech a nepřímo podporuje evropský ocelářský průmysl, který se nachází pod silným ekonomickým tlakem.

Zvýhodnění malých elektromobilů a zásah do firemních flotil

Součástí návrhu jsou takzvané super kredity pro malé elektrické vozy s vysokým podílem evropské přidané hodnoty. Iniciativa prosazená zejména Francií a Španělskem zvýhodňuje modely kratší než 4,2 metru, což hraje do karet výrobcům jako Renault, Fiat nebo Volkswagen. Cílem je podpořit dostupnější elektromobilitu pro domácnosti a současně udržet výrobu v Evropě.

Výrazný dopad však bude mít i nová regulace služebních vozů. Členské státy mají být povinny zavést do roku 2030 národní cíle pro elektrifikaci firemních flotil. V případě Německa by to podle informací z vyjednávání znamenalo, že minimálně 54 procent nově registrovaných služebních aut musí být elektrických, oproti současným zhruba jednadvaceti procentům. Menší a střední podniky mají být z těchto povinností vyňaty, přesto jde o zásah do segmentu, který dnes tvoří přibližně šedesát procent všech nových registrací v EU.

Politická rovnováha mezi průmyslem a klimatem

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prezentovala návrh jako důkaz, že Evropa chce zůstat lídrem přechodu k čisté ekonomice i v době geopolitických otřesů. Pro německou vládu jde zároveň o částečný úspěch. Kancléř Friedrich Merz opakovaně upozorňoval, že spalovací motory budou globálně existovat ještě desítky let.

Naopak kritika přichází od Zelených. Europoslanec Michael Bloss varuje, že změkčení pravidel podkopává plánovací jistotu a dlouhodobou konkurenceschopnost evropského průmyslu. Liberální europoslanec Jan Christoph Oetjen poukazuje na rozpor mezi úlevou pro výrobce a zpřísněním pravidel pro služební vozy, které podle něj fakticky posouvá tlak na konec spalovacích motorů blíže k roku 2030. Konzervativec Peter Liese naopak tvrdí, že klimatické cíle lze plnit i bez přímého zákazu technologií.

Otevřený konec pro evropský automobilový model

Návrh Komise nyní čeká na schválení Evropským parlamentem a členskými státy. Jisté je, že nepřináší návrat ke starému modelu, ale složitější a nákladnější přechodovou fázi. Automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes Benz získávají čas a flexibilitu, nikoli však možnost zpomalit investice do elektromobility.

Otázkou zůstává, zda kombinace kreditů, kvót a národních výjimek povede k technologické inovaci, nebo k regulatorní džungli, ve které se budou orientovat jen ti největší hráči. Evropský automobilový trh tak vstupuje do období, kde rozhodující nebude jen typ pohonu, ale schopnost zvládnout stále komplexnější pravidla hry.