Fotbalový galimatyáš

Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) nadále prosazuje pořádání mistrovství světa (MS) každé dva roky. Na globálním summitu představila studii, podle níž by častější šampionát přinesl dodatečný zisk ve výši 4,4 miliardy dolarů (984 miliard korun). Gianni Infantino, šéf FIFA, je proto přesvědčen, že kontroverzní nápad získává ve fotbalovém hnutí stále větší podporu.

FIFA tuto zprávu vyslala „do světa“ tři dny před Štědrým dnem. Jenže Evropa, respektive Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) sdružující 55 národních včetně Fotbalové asociace ČR (FAČR), je stále proti, přičemž její prezident Aleksander Čeferin dokonce pohrozil bojkotem mistrovství světa. „Pokud bychom udělali hlasování třeba zítra, většina by byla pro mistrovství světa každé dva roky,“ prohlásil Infantino po sum­mitu, jehož se účastnilo 211 členských asociací.

Zmíněnou obří částku FIFA získala ze studie společnosti Nielsen, která se zabývá výzkumem trhu. A uvedla, že v průběhu prvních čtyř let po zavedení dvouletého cyklu dá na rozvojové fotbalové projekty 3,5 miliardy dolarů. V tomto období by měla každé národní asociaci vyplatit dodatečných 16 milionů dolarů. „Nakonec z toho budou profitovat všichni: malí i velcí, chudí i bohatí,“ láká na nový model MS šéf FIFA Infantino.

Součástí prezentace byla i analýza italské společnosti OpenEconomics, podle níž nebudou zmíněné zisky na úkor prestižních klubových soutěží, jako je Liga mistrů UEFA. Zprávy z FIFA jsou však v protikladu ke studiím, jimiž argumentují největší odpůrci revoluční změny fotbalového kalendáře: UEFA a jihoamerická konfederace CONMEBOL.

Právě UEFA v prosinci uvedla, že po­dle poradenské firmy Oliver & Ohlbaum hrozí evropským asociacím v průběhu čtyř let ztráty ve výši 2,5 až tři miliardy eur (63 až 76 miliard korun). Kromě toho upozorňuje na možné negativní dopady nabitějšího programu na psychické i fyzické zdraví hráčů.

„Nadále držíme pozici 55 evropských zemí. Podporujeme současný stav, tedy to, aby se fotbalové mistrovství světa konalo každé čtyři roky,“ sdělil týdeníku Euro předseda FAČR Petr Fousek ve druhé polovině prosince. „Chceme o věci nadále jednat, nejsme v tom ale sami, proti fotbalovému šampionátu se staví například i Mezinárodní olympijský výbor nebo ECA, asociace sdružující evropské fotbalové kluby, která má rovněž důležité slovo,“ dodal Fousek s tím, že by byl rád, kdyby se věc vyjasnila do jarního kongresu FIFA v katarském Dauhá.

Jde o peníze

Jenže to se podle nejnovějších informací nejspíš nestane. Jelikož jde o citlivé téma, šéf FIFA Infantino zdůrazňuje, že nechce konečné rozhodnutí o konání fotbalového MS uspěchat. Další jednání se sice uskuteční už začátkem roku 2022, ale ani na kongresu FIFA 31. března v Dauhá, dějišti letošního MS 21. listopadu až 18. prosince, ještě nemusí být jasno. „Vezmeme si tolik času, kolik bude potřeba, abychom vše zohlednili a rozhodli. Nejde o konkrétní datum, ale o to, abychom učinili správná rozhodnutí pro fotbal,“ tvrdí šéf FIFA.

Zajímavé je, že 51letý právník Infantino, který hovoří pěti jazyky a má švýcarské a italské občanství, vyrostl právě ve strukturách nyní odbojné UEFA. V letech 2007 až 2016 byl jejím generálním sekretářem a šéfem FIFA byl zvolen v roce 2016 (a coby jediný kandidát opět potvrzen v roce 2019).

Jak se projekt konání fotbalového MS každé dva roky zrodil? A kdo ho vymyslel? Důvod, proč FIFA s takovou myšlenkou přišla, je jasný – peníze. Na posledním MS v roce 2018 v Rusku vydělala šest miliard dolarů, tedy skoro 130 miliard korun. Proč by tomu tak nemohlo být každé dva roky?

Už v polovině loňského března se o novém projektu poprvé zmínil a v půlce září ho oficiálně představil 72letý Arsène Wenger. Bývalý slavný francouzský trenér londýnského Arsenalu nyní ve službách FIFA coby šéf jejího globálního rozvoje navrhl, že by se po roce 2026 MS mohlo hrát od roku 2028 každé dva roky, tedy v sudých letech. „Fanoušci by se dočkali mnohem vydatnější porce smysluplných zápasů,“ prohlásil.

„Pokud se podíváte na týmy na světových šampionátech, jejich průměrný věk je 27 až 28 let. A protože je mistrovství světa každé čtyři roky, mají hráči velmi malou šanci vyhrát ho znovu, protože v době dalšího šampionátu jim bude 32 až 33 let,“ uvedl Wenger v březnu 2021 pro televizní stanici beIN SPORTS.

„Proto bychom měli mistrovství světa pořádat jednou za dva roky. Organizujme jen akce, které mají význam, a dostaňme z fotbalu paralelní soutěže. Lidé musejí pochopit, co je v sázce. Měly by se hrát jen zápasy, které mají smysl,“ řekl Wenger, v minulosti velký kritik nově vzniklé Ligy národů UEFA. A mimo jiné navrhl: „Jedním z řešení je zhustit kvalifikace. Namísto v září, říjnu, listopadu, březnu a červnu je stáhněme do jednoho měsíce nebo dvou v říjnu a únoru. Je to z hlediska fyzických sil pro hráče důležité.“

Zničující dopady

Jak už bylo zmíněno, první reakce Aleksandera Čeferina, slovinského šéfa UEFA, na plán byla jednoznačně odmítavá. Dokonce naznačoval bojkot dvouletého systému MS evropskými asociacemi. Kontinentální vrcholné turnaje by totiž podle Wengera rovněž zkrátily čtyřletý cyklus a hrály by se v lichých letech.

„Hrát každé léto měsíční turnaj by hráče zabilo. Teď to máme každé dva roky a kryje se to s mistrovstvím světa žen a olympiádou. Můžeme se rozhodnout, že na MS nebudeme hrát. A pokud vím, Jižní Amerika to vidí stejně. Takže hodně štěstí,“ vzkázal v listu The Times drsně Čeferin. V jiném rozhovoru pak označil záměr FIFA za „bláznovství“ a trval na kategorickém odmítnutí. Jenže…

Rozpracování Wengerova modelu, inspirovaného oficiálně žádostí fotbalového svazu Saúdské Arábie, podpořilo celkem 166 národních asociací, zejména z Afriky a Asie. Kromě Evropy má být proti i Jižní Amerika, tedy její fotbalová konfederace CONMEBOL. Jak však v září uvedla BBC, s odporem Jihoameričanů to nemusí být natolik žhavé. Třeba Alejandro Dominguez, paraguayský šéf CONMEBOL, dvouletý cyklus MS v podstatě podpořil.

„Kromě značného nedostatku konzultací by návrh FIFA měl zničující dopady na klubový fotbal, a to na domácí i mezinárodní úrovni,“ upozornila Evropská asociace klubů (ECA), která sdružuje 234 týmů, v prohlášení zaslaném agentuře AP. „Navíc by ohrozil zdraví a blahobyt hráčů, nemluvě o tom, že by zředil hodnotu a význam klubových i reprezentačních soutěží,“ dodala ECA, jejímž členem je i šest českých klubů: SK Slavia Praha, AC Sparta Praha, Viktoria Plzeň, FK Teplice, Slovan Liberec a FK Mladá Boleslav.

„Navrhované změny kalendáře by narušily domácí ligy natolik, že by nastala ztráta zájmu a byla by ohrožena kontinuita. To by dominově zapůsobilo na celou fotbalovou pyramidu, fanoušci by o tento sport ztratili zájem,“ protestoval okamžitě po oznámení Wengerova projektu Javier Tebas, šéf španělské La Ligy. Nešlo by jen o fotbal. Pořádání natolik sledované akce každé dva roky by otřáslo celým sportovním kalendářem. Další sporty se (zřejmě oprávněně) obávají, že by přišly o diváky, tudíž i o sponzory a příjmy z prodeje televizních práv.

„Nevidím pro tuto novinku sebemenší dobrý důvod. Pro letní sporty je už tak těžké získat patřičný prostor v médiích, navíc fotbalové MS každé dva roky by se dostalo i do konfliktu s olympiádou,“ varoval v listu The Guardian šéf světové atle­tiky Sebastian Coe. „Nelíbí se mi to. Fotbal by tím přišel o kus své historie. Mistrovství světa je přece natolik prestižní, protože mezi turnaji je dlouhá pauza,“ řekla agentuře Reuters waleská fotbalová hvězda Gareth Bale.

A ostře protestovaly i ženy-fotbalistky. Nejlepší ženské fotbalové soutěže se spojily s UEFA a vydaly prohlášení, v němž návrh FIFA tvrdě kritizovaly. Mimo jiné zdůraznily, že nabitější mužský kalendář zastíní ten jejich, což by zpomalilo růst ženského fotbalu a způsobilo odliv financí. Dokument podepsaný anglickou ženskou Superligou, UEFA, ECA a vedením ženských soutěží v Dánsku, Německu, Finsku, Itálii, Nizozemsku, Rumunsku a Švýcarsku uvedl 13 důvodů, proč revoluční nápad fotbalistkám uškodí. Server BBC vybral tři hlavní: Kvůli zhuštěnějšímu mužskému kalendáři budou ženské soutěže méně vidět, čímž se zpomalí jejich růst.Budou omezeny finanční prostředky pro ženské národní týmy, protože peníze z asociací budou potřeba na častější zápasy a velké akce mužů. Hrozí zpomalení profesionalizace ženského fotbalu kvůli přesycení trhu (mužským fotbalem) a možná ztráta jeho životaschopnosti.

Každý rok velký turnaj

Odpůrci bývají mnohem více slyšet než ti s neutrálním nebo kladným postojem. Platí to i pro Wengerův projekt „fotbalového MS každé dva roky“, přičemž ten mluví i o ušlechtilých cílech. Podle respektovaného francouzského experta by to vypadalo tak, že například v roce 2028 by se konalo MS, o rok později Euro, evropský šampionát (musel by se změnit jeho termín), a další kontinentální šampionáty a v roce 2030 by bylo další mistrovství světa.

Cílem je hrát každý rok velký turnaj. Proto se Evropa natolik vyděsila. Obává se totiž, že by to postihlo její atraktivní ligové soutěže i miliardovou dojnou krávu Ligu mistrů, která rovněž mění svůj letitý formát (od roku 2024 bude hrát v základní části 36 týmů deset utkání v jedné velké skupině).

„Po MS 2026 (od roku 2026 se ho zúčastní místo současných 32 celků 48 – pozn. aut.) by další světový šampionát mohl přijít už v roce 2028. Zůstal by zachován poměr klubového a mezistátního fotbalu na úrovni 80 ku 20. A hráči by měli každoročně garantovaných 25 volných dnů v letních měsících. (U nás by vznikl problém s letní kvalifikací evropských pohárů, což by bylo třeba vyřešit – pozn. aut.) Pořádání MS každé dva roky by FIFA generovalo větší zisk. Tyto prostředky by se přerozdělovaly i do rozvojových a mládežnických programů,“ tvrdí Wenger s tím, že by řada hráčů měla větší šanci zúčastnit se vrcholné fotbalové akce, na kterou se někteří za celý svůj fotbalový život nedostanou.

V magazínu Hattrick jsem o tom mimo jiné napsal: „To je pravda, třeba takový Vladimír Šmicer, který vyhrál kdeco včetně Ligy mistrů, si na světovém šampionátu nikdy nezahrál. Protože při jedné jediné účasti samostatného Česka na MS v roce 2006 v Německu byl zrovna zraněn.

Ano, samozřejmě jde FIFA o ‚prachy‘, které třeba evropská UEFA získává i ze své Ligy mistrů. A jistě, hrozí i riziko, že MS (i ME), jež je dosud výjimečnou událostí jednou za čtyři roky, by poněkud ztratilo dosavadní punc výjimečnosti. Ovšem na druhé straně každý rok pořádaná vrcholná událost v podobě MS i ME by mohla mezi mládeží zastavit upadající zájem o fotbal. Existuje navíc spousta ‚svátečních‘ fanoušků, kteří se o sport číslo jedna zajímají jedině, když zrovna hrají národní týmy. Tedy zejména v časech velkých turnajů typu MS či ME.

MS v atletice přešlo ze čtyřletého cyklu na dvouletý už v roce 1993. Olympijské hry se rovněž již od roku 1994 konají co dva roky – jednou zimní, pak letní. Některé sporty jsou velmi populární právě proto, že mají každý rok svůj vrchol, u nás je to typicky lední hokej, který pořádá šampionát rok co rok. A Češi jím každoročně žijí, jezdí po městě v autech s vlaječkami, prapory mají i na balkonech svých bytů. A to přesto, že na hokejových šampionátech hrávají často národní B-týmy, či dokonce C-mužstva (nejlepší světoví hokejisté válejí ve stejné době v NHL).

Argument, že by se MS ve fotbale hrálo i ve stejných letech jako olympijské hry, neobstojí. To se přece dosud – zrovna letos – děje v případě souběhu ME, Copa Amériky i mistrovství Střední a Severní Ameriky a LOH. ME a Copa América se dosud hrály vždy měsíc od června do července, olympijské turnaje od konce července do začátku srpna. A co? Na OH stejně mohou startovat jen týmy do 23 let (se třemi povolenými staršími fotbalisty).“

Česko s Evropou

Nový předseda FAČR Petr Fousek je diplomat a drží pevně a férově „evropskou basu“. Na druhé straně Česku, které se za 28 let existence dostalo na vrcholnou událost světového fotbalu jménem MS (oficiálně World Cup FIFA) všehovšudy jen jednou (ve zmíněném roce 2006), by model „jednou za dva roky“ mohl vyhovovat. A takových asociací je na starém kontinentu víc. Takže v této věci nemusí časem nastat pouze střet Evropa versus svět, ale i uvnitř jí samotné, respektive v UEFA.

Africká i asijská konfederace, které na rozdíl od Evropy značně závisejí na přísunu financí od FIFA, jsou pro změnu, evropská (zatím jednotně) a jihoamerická (spíše) proti. Z celkem 211 hlasů členských asociací má ale Evropa a Jižní Amerika jen 65, takže mohou být přehlasované. Nejen média se však shodují, že avizovaný bojkot by z MS udělal frašku – evropské a jihoamerické celky totiž na něm stále dominují a v dohledné budoucnosti se na tom nic nezmění.

Prohráli by tedy všichni, celý fotbal, jak po sportovní, tak po ekonomické stránce. To si FIFA, ale ani UEFA a další fotbalové organizace nemohou dovolit. Čeká je v dohledné době hodně složité rozhodování s velmi nejistým výsledkem.

„Setrváváme na evropském stanovisku, jak ho souhrnně prezentovala UEFA. Nejlépe by ale bylo, kdyby UEFA a FIFA našly společnou řeč. Aby se ta věc nemusela předkládat k hlasování. Do hry se dostalo několik scénářů. Ten nejhorší možný je, že mistrovství světa by se sice v nějaké zrychlené podobě hrálo, ale bez Evropy, možná bez někoho dalšího. Teoreticky možné to je, ale je otázkou, jak by to vypadalo kvalitativně, jakou by to mělo hodnotu. Mistrovství světa by mělo být šampionátem celého světa. Všichni dali najevo, že je třeba především komunikovat. Věřím, že nakonec zvítězí rozum,“ říká diplomat v čele českého fotbalu, předseda FAČR Petr Fousek.

Čas ale plyne, přičemž stanoviska silných hráčů se od loňského září, kdy byl Wengerův projekt oficiálně představen, zatím příliš nemění.

Autor je šéfredaktorem fotbalového magazínu Hattrick