Měna stability v zemi nejistoty. Vstup do eurozóny rozděluje Bulhary

Bulharsko po letech odkladů vstupuje do eurozóny. Rozhodnutí, které vláda a evropské instituce prezentují jako logický vyvrcholení dlouhého konvergenčního procesu, přichází v okamžiku, kdy země prochází jednou z nejhlubších politických krizí posledních let. Rezignace premiéra Rossena Šeljaskova, pokračující demonstrace proti korupci a daňovým změnám i otevřený odpor části politické reprezentace vytvářejí napětí kolem kroku, jenž má zásadní ekonomické i symbolické důsledky

Formálně je situace jasná. Bulharsko splnilo maastrichtská kritéria, inflace se po předchozích výkyvech stabilizovala, veřejné finance patří k nejzdravějším v Evropské unii. Dluh činí zhruba 24 procent HDP, rozpočtový deficit se pohybuje kolem tří procent. Země navíc už více než dvě dekády fakticky neprovozuje samostatnou měnovou politiku. Lev byl po hyperinflační zkušenosti devadesátých let nejprve navázán na německou marku a později na euro.

Ekonomická připravenost naráží na politickou realitu

Společenská nálada je vyhrocená. Podle průzkumů odmítá zavedení eura zhruba polovina obyvatel. Kritici mluví o ztrátě suverenity a především o obavách z růstu cen. Tyto argumenty znovu zaznívají na demonstracích v Sofii i dalších městech, kde se ekonomická nejistota prolíná s dlouhodobou frustrací z korupce a slabého fungování státu.

„Existují reálné důvody k obavám, pokud jde o připravenost Bulharska na vstup do eurozóny,“ říká Dennis Shen, hlavní ekonom ratingové agentury Scope. Podle něj politická nestabilita opakovaně brzdila reformy a vytvářela nejistotu, která se sice neodráží v makrodatech, ale podkopává důvěru investorů i obyvatel. V posledních čtyřech letech proběhlo v zemi sedm parlamentních voleb, letos čelil premiér hned pěti hlasováním o nedůvěře.

Kritický tón vůči euru volí i prezident Rumen Radev, který je považován za vstřícnějšího k Rusku a dlouhodobě upozorňuje na sociální náklady měnové integrace. V této atmosféře se technický krok mění v politický symbol.

Z evropského pohledu převažuje opatrný optimismus. Prezidentka Evropská centrální banka Christine Lagarde při své návštěvě Sofie varovala, že hlavním rizikem není samotné zavedení eura, ale ztráta reformního tempa po vstupu. „Skutečné nebezpečí spočívá v tom, že země po přijetí eura poleví v úsilí a nevyužije jeho plný potenciál,“ uvedla. Podle Lagardeové bude klíčové, zda vláda dokáže prosadit institucionální změny a uhlídat férové chování firem během přechodu na novou měnu.

Co říkají data

Zkušenosti jiných zemí eurozóny dávají evropským institucím argumenty. Obavy z prudkého zdražování se opakovaly téměř při každém rozšíření měnové unie. Empirická data však ukazují, že přímý dopad zavedení eura na inflaci bývá omezený. Studie ekonomů ECB odhaduje efekt v řádu několika desetin procentního bodu. Podobně hovoří i příklad Chorvatsko, které euro přijalo v roce 2023. Tamní centrální banka připisuje pozdější vysokou inflaci spíše postpandemickému oživení a silnému turismu než samotné změně měny.

„Představa, že euro samo o sobě vede k růstu cen, je rozšířený omyl,“ řekl chorvatský guvernér Boris Vujčić v nedávném rozhovoru pro deník Handelsblatt. Podle Shena z agentury Scope ukazuje chorvatský případ, že rozhodující je fiskální disciplína a důvěryhodná hospodářská politika, nikoli samotná měna.

V Bulharsku se však ekonomická racionalita střetává s nízkou životní úrovní. Země má nejnižší kupní sílu v EU a velká část obyvatel je citlivá na i malé cenové pohyby. Pro ně je euro spíše abstraktní projekt Bruselu než nástroj stability.

Další vývoj bude záviset na několika faktorech. Krátkodobě půjde o zvládnutí technické a logistické stránky přechodu, od hotovostního oběhu po IT systémy. Střednědobě o to, zda se politické elity dokážou stabilizovat a obnovit důvěru veřejnosti. A dlouhodobě o schopnost proměnit formální členství v eurozóně v reálný ekonomický a institucionální posun.

Rozhodnutí o vstupu je hotové. O tom, zda se euro v Bulharsku stane kotvou stability, nebo dalším symbolem nevyužité šance, se však teprve rozhodne.