Méně reaktorů, méně elektřiny

Energetická krize neznamená pouze růst cen energií, ale i možnost výpadků dodávek elektřiny běžných v rozvojových ekonomikách. Málokdo by je tedy čekal ve Francii.

V rozhovoru 19. listopadu pro rozhlasovou stanici Franceinfo však šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Emmanuelle Wargonová prohlásila, že tyto výpadky v zimě nemůže vyloučit. To dosud francouzská vláda popírala, když tvrdila, že společnost EDF opraví současnou síť atomových elektráren, aby k nim nedocházelo.

Hlavním důvodem krize francouzské energetiky je odstávka 32 z 56 reaktorů. Za normální situace jaderné elektrárny ve Francii pokrývají 70 procent spotřeby elektrické energie. A je ostře sledována především v zimních měsících, protože víc než 35 procent populace (8,2 milionu domácností) elektřinou topí – po plynu (39 procent a jedenáct milionů domácností) je druhá nejrozšířenější.

V současnosti francouzská vláda vede kampaň, aby Francouzi snížili svou spotřebu elektrické energie. A snaží se je přesvědčit, aby byt, podnik nebo úřad vytápěli na 19 stupňů Celsia. Šéfka francouzského ERÚ Wargonová pak ve zmíněném rozhovoru vysvětlila, proč by to tuto zimu měli dělat.

Uvědomění si energetické krize

V minulých zimních obdobích francouzské jaderné elektrárny dodávaly 50 až 70 gigawattů (GW), ale podle Wargonové tuto zimu jen 39 GW. Odborníci na energetiku varovali, že problémy s dodávkami elektřiny by mohly být už v říjnu a v listopadu, což se však nestalo, protože ve Francii byl podzim mírný. Zmíněná kampaň francouzské vlády splnila roli a spotřeba energií ve Francii klesla o pět procent.

Z rozhovoru s Wargonovou také vyplynulo, že spotřeba elektrické energie v průmyslu klesla o sedm až osm procent. To je sice dobrá zpráva pro energetiky, ale špatná pro francouzskou ekonomiku, protože i na ni už dopadají drahé energie. Podle Wargonové blackout – v jejím podání porucha vedení, která přeruší dodávky a společnost EDF ji nebude schopná opravit, nehrozí, ale v zimě pravděpodobně nebude elektrická energie dodávaná do daných oblastí a výrobních odvětví.

Je však třeba dodat, že v podstatě neexistuje porucha vedení, kterou by firma EDF nedokázala opravit, ovšem oprava se může protáhnout. A právě doba trvání této opravy nyní hraje roli při odstávce jaderných reaktorů. Vypínání elektrické energie proto zůstává krajním řešením a Wargonová ho považuje za možnost, nikoliv za to, co se stoprocentně stane. Cílem je, aby si Francouzi ještě víc uvědomili současnou energetickou krizi.

Francouzská vláda bude informovat o vývoji, a pokud se Francie dostane do potíží s elektrickou energií, vyhlásí se stav nouze. Francouzi by proto měli omezit její používání. Vládní kampaň, že mají zhasínat světla nebo vypínat počítače ve svých domovech, je však směšná kvůli jejich nízké spotřebě. Nejdůležitější je v tomto případě topení elektřinou a Wargonová je přesvědčena, že vytápět o jeden stupeň méně sníží spotřebu domácnosti o sedm procent.

V rozhovoru se věnovala i světelné vánoční výzdobě ve městech a radnice některých z nich již vyzvaly, aby se kvůli úsporám v noci ozdoby nerozsvěcovaly. Takové radikální řešení však Wargonová odmítá a doporučuje rovnováhu mezi šetřením a kvalitou života. Měly by spíše instalovat úsporná světla než nechat své obyvatele ve tmě, zabránit, aby považovali energetickou střídmost za trest, a usilovat především o technická řešení, jak spotřebovávat méně energie.

Francie se snaží spolupracovat s Německem, aby předešla vypínání elektřiny v zimě. To by ji v případě potřeby mělo dodat, za což dostane plyn díky plynovodu mezi oběma zeměmi. Francie ho může dodávat až sto gigawatthodin denně. Tento objem představuje výkon čtyř jaderných reaktorů a deset procent zkapalněného plynu, který denně dováží.

Současný prezident Emmanuel Macron se zavázal, že Německu pošle až pět procent francouzských zásob plynu, tedy zhruba dvě procenta roční spotřeby Německa. To má na oplátku pomoci Francii s dodávkami elektrické energie v zimních špičkách jejího odběru. Vyvstává však otázka, jaký dopad by měla zvýšená poptávka Německa, pokud by elektrickou energii při jejím nedostatku ve Francii kupovalo od Česka přes Lipskou burzu. Pokud by opravdu nastal její výpadek ve Francii, odehrály by se zřejmě nové cenové rekordy na burze s elektřinou.

Hledání viníka

Ohledně současného nedostatku elektrické energie ve Francii panuje shoda, že její případný výpadek letos v zimě bude způsoben především odstávkou 32 reaktorů. Na příčinu této odstávky se však názory liší. Politici i novináři se snaží problém zjednodušit, aby našli vhodného obětního beránka. Společnost EDF tvrdí, že odstávku způsobila koroze a trhlinky v reaktorech.

Nejde o vážné problémy, ale kvůli bezpečnosti provedla odstávku, která v podstatě znamená, že celý systém nefunguje. A protože je třeba vymýšlet i nové postupy oprav, firma EDF nedokáže odhadnout dobu jejich trvání. Politici sice tvrdí, že by mělo být vše vyřešeno do konce roku, jak EDF informuje na svých webových stránkách, nejde však o závazný termín.

Práce a opravy se protahují, protože společnost EDF nemá dostatek kvalifikovaných pracovníků. Proto požádala USA a Kanadu, aby jí kvůli zkrácení odstávky reaktorů poslaly svářeče a další techniky. Jistou roli sehrál i covid, protože se odkládaly pravidelné kontroly reaktorů, a nyní se jich v důsledku zpoždění provádí víc.

Šéf EDF Jean-Bernard Lévy několikrát označil za viníka Elysejský palác. Politici po něm v minulosti chtěli zavřít dvě jaderné elektrárny a připravit se na uzavření dalších 12 reaktorů. Ve Francii se o konci jaderné energetiky mluví již dlouhou dobu, proto šlo obtížně obnovovat jadernou síť a shánět na její rekonstrukci investice.

Bývalý prezident François Hollande se zavázal, že Francie sníží svou závislost na jaderné energii ze 75 na 50 procent. Současná hlava státu Macron však jakoukoliv kritiku odmítá a upozorňuje, že šéf EDF má udržovat jaderné elektrárny v provozu a nevymlouvat se na politiky. Jinak řečeno, za současnou situaci může vedení společnosti EDF.

Konkrétní viníci se však najdou obtížně, protože vinna je celá společnost, a to ze dvou důvodů. Prvním je neschopnost západních společností, v tomto případě francouzské, vytvářet dlouhodobé plány. Výstavbu jaderných elektráren inicioval již bývalý prezident Charles de Gaulle a pokračovalo se v ní i po jeho smrti v roce 1970.

Hlavní příčinou této jeho snahy a jaderného výzkumu byla vedle vojenských cílů francouzská energetická soběstačnost. A hustá síť atomových elektráren byla odpovědí na nedostatek nerostných surovin, zejména ropy. Dnes často vysmívané pětileté plánování pomohlo Francii k síti jaderných elektráren. Za uplynulých 30 let však o toto národní bohatství přišla.

Druhý důvod spočívá v tom, že od havárie japonské atomové elektrárny Fukušimy před jedenácti lety začaly západní společnosti značně nedůvěřovat jaderné energii, nejvíce ta německá. Ať už jsou příčiny těchto obav jakkoli racionální, dodnes náhrada za jadernou energii neexistuje. Jde o jeden z těch nebezpečných okamžiků v historii, kdy ideologie a utopie převáží nad racionalitou a pragmatismem.