Jádro mezi ostrovy? Řecko zvažuje plovoucí reaktory

Jaderná energie byla v Řecku dlouhá léta tabu. Důvodem byla veřejná nedůvěra po haváriích v Černobylu a Fukušimě i vysoké seizmické riziko v regionu. „Řecko nemá jaderné elektrárny a nikdy žádné mít nebude,“ říkal ještě v roce 2021 premiér Kyriakos Mitsotakis.

Nyní vláda mění směr. „Řecko obrací novou stránku,“ prohlásil Mitsotakis v březnu na světovém summitu o jaderné energetice v Paříži. Podle něj je čas prověřit, zda by jádro, zejména malé modulární reaktory, mohlo v budoucnu hrát roli v řeckém energetickém systému. Premiér ustavil ministerský výbor, který má v příštích měsících připravit konkrétní návrhy.

Proč se debata otevírá

Nový impuls přinesla studie think-tanku Deon Policy Institute. Ta analyzuje využití malých modulárních reaktorů, takzvaných SMR, jako plovoucích jaderných elektráren. Podle autorů by tento model mohl odpovídat geografii země lépe než klasické elektrárny na pevnině.

SMR fungují v principu stejně jako běžné jaderné elektrárny. Výrobci tvrdí, že je lze stavět rychleji, protože část zařízení se vyrábí předem v továrnách a na místo se dopravuje hotová. Plovoucí elektrárny by stály na platformě nebo lodi a byly by k síti připojeny kabely. Mořská voda by zároveň sloužila k chlazení.

Řecko dosud stavělo hlavně na obnovitelných zdrojích. V roce 2025 pokryly 47 procent poptávky po elektřině. Zbývajících 53 procent připadalo na fosilní paliva, zejména zemní plyn. Poslední hnědouhelná elektrárna, která loni dodala 4,5 procenta elektřiny, má podle společnosti PPC skončit do konce roku 2026 a přejít na plyn.

Do roku 2030 chce země pokrýt 80 procent spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vyšší podíl větru a slunce ale vyžaduje investice do sítí, akumulace a řízení soustavy. Náměstek ministra energetiky Nikos Tsafos upozorňuje, že denní spotřeba se pohybuje kolem 140 až 150 gigawatthodin, zatímco výroba z větru kolísá mezi dvěma a 78 gigawatthodinami a fotovoltaika mezi 2,6 a 54 gigawatthodinami denně. Otázkou je, co se stane ve dnech, kdy obě technologie dodávají málo elektřiny současně.

Moře má snížit riziko

Právě stabilní výkon má podle zastánců dodat jaderná energie. Mitsotakis označuje odklon části Evropy od jádra za strategickou chybu. „Evropa nedosáhne strategické autonomie, konkurenceschopnosti a dekarbonizace bez jaderné energie,“ říká.

Pro elektrárny na pevnině jsou však v Řecku geologická rizika vysoká. Země leží v seizmicky nejaktivnější oblasti Evropy. Proto se pozornost přesouvá k plovoucím zařízením. Deon Policy Institute tvrdí, že umístění na moři může snížit riziko poškození při zemětřesení.

Řecko má zhruba 15 tisíc kilometrů pobřeží a 227 obydlených ostrovů. Plovoucí elektrárny by mohly stát poblíž oblastí s vysokou spotřebou. Na ostrovech má navíc poptávka po elektřině růst kvůli odsolovacím zařízením. Pokud by se poptávka změnila, šlo by zařízení přesunout jinam.

Projekt by mohl prospět i řeckému lodnímu a strojírenskému průmyslu. Zhruba 75 procent hodnoty podobných zařízení připadá na nejaderné systémy a související infrastrukturu. Rizika však zůstávají: při havárii by mohly radioaktivní látky uniknout do moře, zařízení jsou vystavena počasí a problémem může být i střet jaderného a námořního práva.

Politický spor teprve začíná

„Jadernou energii potřebujeme ze tří důvodů: bezpečnost, bezpečnost, bezpečnost – bezpečnost dodávek, ekonomická bezpečnost a klimatická bezpečnost,“ říká Giorgos Laskaris, jaderný fyzik a prezident Deon Policy Institute.

Řecko zatím nemá regulatorní ani institucionální rámec pro provoz jaderných elektráren. Vláda chce do příštích parlamentních voleb připravit plán dalšího postupu. Volby se musejí konat nejpozději na jaře 2027.

Politicky zůstává záměr sporný. Levicová opozice jádro odmítá a skeptická je i část veřejnosti. Podle loňského průzkumu je proti využívání jádra 43 procent Řeků, hlavně kvůli odpadu a bezpečnosti. Podpora však vzrostla z 18 procent na konci minulého desetiletí na 30 procent. Další krok bude záviset na návrzích ministerského výboru, nových pravidlech a politickém mandátu po volbách.