Nejistý byznys se Svatou zemí

Společné zasedání vlád je v diplomatické praxi výrazem otevřenosti a velké vstřícnosti vůči cizí zemi. Možná i proto se s tímto formátem šetří. Kromě sousedních zemí se vybraní čeští ministři za jedním stolem scházejí také se svými protějšky z Izraele. Společné sezení bylo naplánované i na pondělí 9. října. Jenže dva dny předtím zažil Izrael bezprecedentní útok teroristů z Hamásu a z návštěvy sešlo.

Zrušení cesty izraelských politiků by samo o sobě nebylo nic mimořádného. Jenže izraelská mise měla mít i byznysovou část: hned po jednání vlád byla naplánovaná společná večeře, kde bylo v plánu řešit G2G kontrakty. Měl se tu projednávat mimo jiné i vznik česko-izraelského Institutu národních strategií a finišovat nákup izraelských protiletadlových střel do raketového systému Spyder, který Česko nakoupilo před dvěma lety. Galavečeře na vládní úrovni nebyla jedinou akcí, jež se narychlo odvolala. „Museli jsme zrušit tři obchodní mise do Izraele, naplánované v průběhu října a listopadu. Šlo o dvě mise zaměřené na eHealth, třetí byla z oblasti potravinářství. S Technickou univerzitou v Liberci a společností Respilon jsme připravovali workshop o nanotechnologiích, kde jsme rovněž počítali s izraelskými odborníky. I tato akce je nyní přesunuta na příští rok,“ vyjmenovává Ondřej Bočkay, výkonný ředitel Česko-izraelské smíšené obchodní komory.

Podobně jako jinde na Blízkém východě je v Izraeli mnohem více než v Evropě účelné vést obchodní schůzky napřímo. Jenže válečný stav a povolávání rezervistů do armády také znamená, že izraelští obchodníci téměř přestali do Evropy jezdit a cesty do Izraele se smrskly na nutné minimum. Potvrzuje to i Martin Jahoda, spolumajitel a ředitel potravinářské firmy Emco, jež do Izraele dodává zejména müsli a tyčinky. „Naši obchodní partneři se snaží pracovat, ale například obchodní schůzky na veletrhu v Německu po útocích téměř všichni zrušili,“ říká. A přidává ještě další zádrhel – logistický. „Přístavy fungují v omezeném režimu, takže například kontejner z Ašdodu, který leží blízko pásma Gazy, byl přesměrován severněji do Haify,“ vysvětluje Jahoda.

Překonat bariéry

Obchodování s Izraelem ovšem nikdy nebylo bezproblémové, v posledních letech už jen kvůli kolísavé bezpečnostní situa­ci. Loňský rok byl co do počtu obětí izraelsko-palestinského konfliktu nejhorší od roku 2005, v květnu 2021 při bojích v Gaze a východním Jeruzalémě zemřelo více než 200 lidí. Překážkou obchodu nejsou jen časté ozbrojené konflikty, ale i různé formy protekcionismu. Začít můžeme u potravinářského sektoru. Kromě Emca vyváží potraviny do Izraele ještě třeba mlékárna Olma, v minulosti na izrael­ském trhu uspěl i výrobce stravovacích doplňků Simandl.

Nepřekvapí, že všichni čeští výrobci musí mít košer certifikát, tedy potvrzení, že nepoužívají suroviny, postupy ani výrobní zařízení, které by odporovaly předpisům židovské víry. Jenže košer certifikáty mají různou váhu a dokument s razítkem například pražského rabinátu automaticky dveře na izraelský trh ne­otevírá. Někteří výrobci si tak běžně opatřují košer certifikátů hned vícero. Platí to o Emcu, ale třeba také destilérce Rudolf Jelínek, jež si nechala vystavit certifikáty čistoty nejen v Praze a New Yorku, ale má i rabínské razítko z Badacu, organizace, kterou za autoritu uznávají zejména ortodoxní židé.

Košer certifikace není jedinou bariérou pro vstup na izraelský potravinářský trh. Teprve na počátku letošního roku zrušil Izrael většinu ze 127 položek potravin, kde neuznával standardy EU. Až do té doby museli evropští výrobci například u sušeného ovoce nebo hořčice mít zvláštní exportní potvrzení od izrael­ských úřadů. Částečné zrušení protekcionismu vychází i z nálad samotných Izraelců: více než polovinu zemědělského a potravinářského trhu v zemi totiž ovládá pět oligopolů, což vede k vysokým cenám pro spotřebitele. Za běžný nákup v supermarketu Izraelci zaplatí v průměru o čtvrtinu více než v západní Evropě. Podobná ochranářská opatření platila do roku 2022 také pro zdravotnické prostředky. I tam se podařilo vyjednat kompromis, takže nyní Izrael alespoň v pilotním projektu uznává evropské standardy. Samostatnou kapitolou je balení a značení výrobků: až na drobné výjimky se totiž musí provádět přímo v Izraeli.

Zdaleka největším problémem posledních let však nebyl ani protekcionismus, ani dovozní cla, ale koronavirus. Až do dubna 2022 se země skoro na dva roky prakticky uzavřela nejen pro turisty, ale i pro obchodníky. Izrael zažil postupně pět vln tvrdých lockdownů a byl také jedinou zemí na světě, která své rozvědce povolila bez soudního povolení na základě geolokace mobilního telefonu sledovat své občany podezřelé z nedodržování karantény. Vlně zákazů a omezení odpovídají i obchodní statistiky – v roce 2021 se český export do Izraele skokově propadl o 16 procent. Teprve letošek byl až do začátku války prvním v řadě od roku 2019, který probíhal bez obchodních a cestovních restrikcí.

Škodovce se v Izraeli daří

Přes zmíněné nástrahy se mnoha českým exportérům na tak složitém trhu podařilo prosadit. Ve zjednodušeném pohledu je možné rozdělit je do dvou skupin: na ty, kteří nabízejí prověřenou kvalitu za rozumnou cenu, a pak společnosti, jež vyvážejí své know-how. Do první skupiny patří vůbec největší český vývozce do Izraele (tak jako jinde v regionu Blízkého východu) – je jím automobilka Škoda Auto, která je po korejských (Hyundai, Kia) a japonských vozech (Toyota, Mazda) dlouhodobě čtvrtou nejprodávanější značkou. Škodovka do Izraele loni vyvezla 20 tisíc aut, za první tři čtvrtletí letošního roku pak ještě své prodeje zvedla. V druhé polovině října zůstaly autosalony Champion Motors, což je výhradní zástupce Škodovky, kvůli bezpečnostním rizikům zavřené. A sama Škoda Auto situaci prozatím komentovat nechce. „Nemáme v regionu žádné zaměstnance. Prodej vozů je zajišťován prostřednictvím obchodních partnerů a jejich místních zaměstnanců, se kterými jsme v úzkém kontaktu,“ říká mluvčí automobilky Pavel Jína.

Česko je v Izraeli viditelné na silnici, ale také na kolejích. Tradičním dodavatelem železničních svršků jsou Třinecké železárny ze skupiny Moravia Steel, která má v zemi svou dceřinou firmu. Vlaky pomáhá obsluhovat také společnost AŽD Praha, jež Izraelským železnicím dodala diagnostická zařízení do jednotlivých železničních stanic. Jinde v dopravě ale české firmy v Izraeli už tak úspěšné nejsou. Například Škoda Transportation usilovala o získání zakázky na novou tramvajovou linku v Jeruzalémě, tam ale své vozy nakonec dodá polská Pesa. Podobně Škoda vypadla i z tendru na dvoupodlažní jednotky pro dráhy, kontrakt nakonec získal Siemens.

Do kategorie osvědčené kvality za rozumnou cenu patří třeba i královédvorská Juta. Ta kromě technických tkanin vyrábí také polyetylenové izolační fólie. A s těmi v Izraeli uspěla v projektech, které jsou součástí plánů ochrany národní bezpečnosti. Jde o stavbu rezervoárů na užitkovou vodu, jež pomáhají zavlažovat pouštní a polopouštní oblasti. Juta dodala geomembránu na stavu čtyřicetihektarové nádrže Ha Bonim poblíž Haify, na niž by měly být umístěny také plovoucí fotovoltaické panely. Juta tu figuruje v pozici subdodavatele, což je ostatně pro export do Izraele typické. S výjimkou potravin a škodovek se hotový produkt do židovského státu podaří vyvézt spíše ojediněle.

Izraelci to zkusí, my čekáme

Existuje nicméně oblast, kde Češi přispívají k hotovému produktu či službě rovnocenně a často jsou to naopak Izraelci, kdo si je cíleně vybírá. Tím sektorem je věda a výzkum. Izrael patří mezi deset zemí s největším počtem vědeckých publikací v přepočtu na obyvatele. Po Silicon Valley je také zemí s největší koncentrací startupů na světě. Nejde ale jen o mladé začínající firmy. Jak trefně poznamenal deník The Jerusalem Post, Izrael se posunul od „Start-Up Nation“ ke „Scale-Up Nation“. Jinými slovy je schopen inovace a nápady posouvat nejen z výzkumu do raného byznysového stádia, ale obchodní příležitosti i dobře škálovat.

Podle loňské analýzy Technologic­kého centra Praha jsou v kurzu lékařské vědy, počítače, biomedicína nebo projekty zaměřené na životní prostředí. Velkou výhodou je přitom připravenost jít do risku, který se někdy podobá střílení od boku. „Ochota riskovat se u nás už začíná objevovat, ale k Izraelcům máme zatím ještě daleko. My jsme spíš skromnější a čekáme, abychom měli vše potvrzené, ověřené a detailně promyšlené. Izraelci prostě vystřelí a zkusí to. Spoustu věcí pak ladí za pochodu. A když to náhodou nedopadne, tak už se o tom startupu nikdy nedočtete,“ řekla serveru Vědavýzkum.cz Delana Mikolášová, která byla do letošního září naší vědeckou diplomatkou v Izraeli.

Díky vědecko-výzkumným programům se tak v Izraeli uchytila třeba brněnská softwarová firma Y Soft, která má pobočku v Tel Avivu, na tamním trhu uspěla i ostravská společnost DAP Services zabývající se tvorbou psychologických testů. A na izraelské startupové scéně se činí také čeští investoři. Investiční fond skupiny ČEZ Inven Capital loni prodal svůj podíl ve firmě Driivz, která vyvíjí systémy řízení dobíjecích stanic pro elektromobily. Zhodnocení bylo podle české polostátní firmy „několikanásobné“. ČEZ vydělal i na své druhé izraelské akvizici, kterou byl startup Cyber-X. Ten prodal v roce 2020 Microsoftu. Na Izrael se zaměřuje rovněž investiční fond Springtide Ventures ze skupiny KKCG. Ten podpořil hned tři izraelské firmy působící v oblasti kybernetické bezpečnosti: Source Defense, NetOp.Cloud a Shield-IoT.

Kromě mnoha překážek, ale i mnoha šancí se nakonec obchodování s Izraelem vyznačuje jednou jistotou. A tou je schopnost rychle se „oklepat“, aby mimořádně výkonná ekonomika (loni povyrostla meziročně o 6,5 procenta HDP) šlapala dál. Dokládají to i nejnovější čísla Asociace výrobců Izraele. Zatímco první týden po útocích Hamásu na Izrael zastavila provoz téměř třetina výrobních společností, ve druhém týdnu hlásilo stop stav jen 14 procent z nich. Válka má nicméně jako každá krize také své pozitivní stránky. Mezi nimi je určitě velký zájem světové veřejnosti o Izrael. A není pochyb, že nové příležitosti vidí také byznysmeni. Jak trefně poznamenal izraelský ministr průmyslu Nir Barkat: „Nejlepší čas podnikat je předtím, než to udělají všichni.“