Nižší inflace v USA mění očekávání trhu. Výpadek dat komplikuje interpretaci
Listopadová čísla o vývoji spotřebitelských cen v USA posílila očekávání dalších kroků Fedu směrem k uvolnění měnové politiky. Způsob jejich vzniku ale zpochybňuje část ekonomů, kteří upozorňují na výpadky statistiky během říjnového vládního uzavření.
V USA se v listopadu tempo růstu spotřebitelských cen nečekaně snížilo. Podle údajů Bureau of Labor Statistics vzrostly ceny meziročně o 2,7 procenta, zatímco konsensus trhu počítal s hodnotou nad třemi procenty. Jádrová inflace, očištěná o energie a potraviny, dosáhla 2,6 procenta a rovněž překvapila směrem dolů.
Význam těchto dat je ale omezený. Kvůli říjnovému vládnímu shutdownu nebyla za tento měsíc publikována žádná čísla a chybějící data nelze zpětně dopočítat. Poslední úplná statistika tak pochází ze září, kdy byla původně oznámená inflace 2,7 procenta následně revidována na tři procenta. I to přispívá k opatrnějšímu čtení aktuálních výsledků.
Nejistota kolem statistiky
Podle části ekonomů naznačuje samotný pokles z revidovaných tří procent na 2,7 procenta implikovaný meziměsíční pokles cen, což považují za málo pravděpodobné. Upozorňují, že bez říjnových dat nelze posoudit skutečnou dynamiku cenového vývoje a že listopadový údaj může být statisticky zkreslený.
Přesto mají čísla bezprostřední dopad na očekávání finančních trhů. Inflace zůstává nad dvouprocentním cílem Fedu, pozornost centrální banky se ale v posledních měsících přesouvá k ochlazujícímu se trhu práce. Nezaměstnanost v listopadu vystoupala na 4,6 procenta, nejvýše za čtyři roky. V reakci na to Fed minulý týden snížil základní sazbu potřetí v řadě, nyní do pásma 3,50 až 3,75 procenta.
Trhy sázejí na další snížení sazeb
Šéf Fedu Jerome Powell po posledním zasedání uvedl, že část přetrvávající inflace je důsledkem celních opatření a že jde spíše o jednorázový cenový efekt. Trhy však spekulují o rychlejším tempu uvolňování politiky, než s jakým oficiálně počítá centrální banka. Zatímco Fed naznačuje jedno snížení sazeb v příštím roce, investoři zvažují až dva kroky. Optimismus se projevil i na akciových trzích, které po zveřejnění dat posílily.
Samostatnou otázkou zůstává dopad cel zavedených administrativou Donalda Trumpa. Podle ekonomů se jejich efekt do cen promítal postupně, mimo jiné kvůli pomalému odbourávání zásob a snaze firem udržet si tržní podíly na úkor marží. To by se ale mohlo v příštích měsících změnit, což naznačuje, že inflační tlak z této strany ještě nemusí být vyčerpán.
Pro politiku zůstává téma cen citlivé. Rostoucí životní náklady jsou vnímány silněji než průměrné inflační ukazatele, zatímco poklesy cen u některých zboží spotřebitelé registrují méně. Další vývoj tak bude záviset nejen na datech o inflaci, ale i na tom, jak Fed vyváží svůj mandát cenové stability a zaměstnanosti v prostředí politického tlaku a neúplné statistiky.
